Je nutné u třífázového autotransformátoru uzemění středu vinutí?
tom.tomas:
(poklona) za informace.
Ano, na střed jsem zapojil vodič N.
Ještě by mne zajímalo, pokud tedy střed vynutí nepřipojím na N nebo PEN. Zda může při výpadku jedné nebo dvou napájecích fází vzniknout na výstupu autotrafa přepětí? Vzhledem k tomu že střed vinutí přestane být středem napětí. Ovšem stroj nepoužívá nulový vodič, tak by to snad nemělo hrozit nebo mělo? Pokud vypadnou dvě fáze tak se vlastně obvod úplně přeruší. A i v případě že přerušené fáze budou mít zemní zkrat tak, by nemělo být na výstupu vyšší napětí než těch 230V a to stroj snese. Ovšem v případě výpadku jedné napájecí fáze případně i jejím zemním zkratu si nedovedu představit jaký
by mělo uzemnění středu vliv na výstupní napětí.
Rozmahel Vladimír:
Níže jsou schemata, ze kterých si můžete odvodit možné zavlečení.
wewewe.awv.cz/kat-TTW/trifaz.pdf
Jiří Schwarz:
Pokud "spotřebič" nemá připojen N vodič, nevidím důvod, proč by musel být střed autotrafa vyveden a pokud nebude vyveden, není co uzemnit.
Proudový chránič - je to přes zásuvku, nebo pevný přívod? V jakém je to prostředí?
Já bych u pevného přívodu preferoval doplňující pospojování (pokud je s čím...) a nehrnul bych se do využití chrániče.
Pokud by došlo k výpadku jedné fáze na přívodu, jak výstupní napětí, tak střed, se někam posunou, ale pořád budou na potenciálu proti zemi, který nebude větší, než je potenciál některého z fázových vodičů a pro toto napětí musí vyhovět základní izolace (pokud je to třída I, což předpokládám)
Kde je hranice, kdy revizák přestává být "puntíčkářem" a stává se "škodičem"?
Rozmahel Vladimír:
Citace: Jiří Schwarz 15.02.2011, 07:25
Kde je hranice, kdy revizák přestává být "puntíčkářem" a stává se "škodičem"?
Je to tak, ale právě u toho galvanického spojení primáru a sekundáru je skryto to, že spojení funguje "obousměrně". Tak jako např. u motoru.
Při výpadku jedné fáze na primáru se vám na této fázi může přes zapojený spotřebič na sekundáru, objevit sousední fáze.
V extremu, při jištění primáru pojistkou, se to napětí po vyšroubování hlavice pojistky, objeví na kroužku.
Samozřejmě, pojistky se mění ve vypnutém stavu... (norm)
Martin Kurka:
Vážený pane tom.tomasi,
jestli jsem dobře pochopil, autotransformá tor napájí celé navíječky, ne řídící obvody navíječek.
Pokud tedy nejsou řídící obvody navíječek odvozeny přímo ze sítě - jsou-li s vlastním transformátore m 137/xxxV - pak všechny úvahy o chráničích a odkazu na uvedený článek diskuze v elektrice jsou zcestné.
Autotrafo je pak použito pouze pro změnu napájecího silového napětí a ochrana proti dotykovému napětí je samočinným odpojením od zdroje. Jen se musí počítat impedance smyčky ne z napětí 135V, ale z 230V. Při zkratu totiž dojde k přesycení horních cívek a autotrafo se chová spíše jako přesycená tlumivka napájená přímo z 230V (viz pravá strana obrázku, je to podobný stav, jako kompletní přerušení uzlu autotrafa).
Ukostření uzlu autotrafa mimo úvahu uvedenou kolegou Rajmontem nemá smysl. Jak je vidět i na levé části obrázku, při přerušení jednoho vinutí se v ostatních vývodech nic neděje, jen u přerušeného vinutí je klasicky na výstupu prakticky plné tvrdé napětí 230V a dochází k destrukci napojeného zařízení. (Je to sice trochu složitější, samozřejmě se vinutí navzájem ovlivňují a záleží na zátěžích ve fázích ale tohle je nejhorší stav)
Proudový chránič na vstupu autotrafa notabene nezpožděný nemá žádný smysl kromě otravování života .
Proudový chránič na výstupu autotrafa může pomoci, zejména když nevyjde smyčka při přepočtu na 230V, místo 135V. Původní výpočet impedance výrobce zařízení počítá správně se 135V. Jištění (z hlediska impedance smyčky) pak dimenzuje pro toto napětí 135V. Při použití autotrafa je tu ale změna napětí naprázdno a výrobcem nastavené jištění z hlediska ochrany proti dotykovému napětí již nemusí vyjít a musí se zkontrolovat měřením impedance před autotrafem a přepočtem při 230V.
(Impedanci měřenou na výstupu autotrafa při rozpojeném uzlu nelze použít, protože autotrafo není přesycené, jen by šel do impedance zohlednit čistě ohmický odpor horních cívek).
Přímou nutnost užití výstupního chrániče jen proto že to je autotrafo absolutně nevidím.
Při použití chrániče na výstupu musíte použít typ FI, nikoliv chránič s elektronikou určený pro síť 400/230V.
U autotrafa napájejícího dražší zařízení má naopak větší smysl třífázové hlídací relé přepětí a jím vypínaný stykač napájení, nebo vyrážený deon.
Ovšem pokud je řídící napětí navíječek odvozeno galavanicky z napájecího napětí, je to jinak, autotrafo se pro napájení řídících obvodů použít nemůže. Řídící obvody je pak nutné doplnit o transformátork y. Ani chrániče nepomohou, pokud si dobře pamatuji zákaz autotrafa pro řídící obvody je uveden taxativně. Autotrafo má z hlediska impedance poruchové smyčky impedanci zdroje prakticky shodnou, jako síť ze které je trafo napájené a napětí naprázdno také a nikoliv snížené.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana