Proc se delaji zarizeni se zapojenim do hvezdy ?
Štefan Beláň:
Mě osobně v článku zarazila informace, že ve Švýcarsku vyrábějí topná tělesa pro sporák na 400V. To se mi nějak nezdá, a nikdy jsem se s tím nesetkal.
Myslím si, že se elektrotechnik seknul, protože se ani nezabýval vnitřním zapojením.
Podle zapojení svorkovnice na obr. 1 jsem názoru, že se jedná o klasická topná tělesa na 230V, zapojená do hvězdy, s připojením vodiče N na střed hvězdy (anebo taky ne?).
Lada Cisar:
Ja ziju v presvedceni, ze elektromer meri odebiranou elektrickou energii dle odberu fazoveho proudu tzn. ze pro stejny prikon ke spotrebici pri zapojeni do hvezdy bude elektromer evidovat vyssi odber, nez pri jinem spotrebici se stejnym prikonem ale zapojenim do trojuhelniku.
Finist:
To: Jiří Fuksa
Jaké chyby při porovnávání ztrát máte na mysli? Nic chybného jsem nenašel. Autor to vysvětluje trochu neohrabaně, nemá dostatečně popsané obrázky a pochopitelně přehání, 1 ohm na jeden vodič vychází při Cu 2,5 mm2 na délku vedení ke sporáku 140 m, to se v praxi nevyskytuje.
To: Jiří Schwarz
Autor na obr. 4 uvádí zapojení ZDROJE, ne spotřebiče, vrchní soustava nemá vytvořený střední vodič, ani žádný uzemněný, je to tedy IT 3x230V. Jestli je to správně historicky, to nevím. Spodní soustava (jak píše s použitím nulového vodiče) je TT 3x380/220V, u ostatních obrázků by měl psát PEN místo N, aby měl správně popsanou TN-C.
Jinak přijde mi to jako zajímavá úvaha, jak zapojit výkonnější sporák při omezené velikosti jištění. Už jsem párkrát různě přehazoval plotýnky u sklokeramické desky, abych nějak vyrovnal zatížení fází u RD, který byl na hranici s jištěním. A neztěžování vodiče N se mi taky líbí, i například kvůli šíření rušení při spínání. Faktem je, že jsem ještě sporák, co nepotřebuje N neviděl, museli by tam nějak vyřešit ostatní přístroje, které jsou většinou na 230V (doutnavky, ventilátor v troubě, displeje atd.)
Jan Kelbich:
To Lada Cisar :
Elektroměr měří odebranou energii na základě výkonu, tj. součinu napětí a proudu (ve skutečnosti tzv. činného výkonu P=U*I*cos fi) v čase, tj. W=t*U*I*cos fi , nikoliv jak píšete na základě proudu. To by se asi jednalo o ampermetr či spíše o balistický galvanometr, měřící proudový impuls, tedy náboj Q. Ten určitě v elektroměrovém rozvaděči nemáte a ke správnému určení odebrané energie nepostačuje. Můžete sice namítnou, že napětí sítě je konstantní, to však platí pouze pro jeho nominální hodnotu. Např. při toleranci napětí 10% se napětí 400 V sítě může pohybovat od 360 V do 440 V. O tom, že se napětí zejména v průběhu dne mění je možné se přesvedčit např. pomocí digitálního voltmetru při měření mezi týmiž vodiči napěťové soustavy v různou denní dobu.
Proto je elektroměr konstruován tak, aby vyhodnocoval a integroval právě již uvedenou hodnotu P. Přitom ve 4 vodičové soustavě (4 praconí vodiče, 3+N) má elektroměr zařazeno měřicí ústrojí v každé fázi (podle tzv. Blondelova teorému musí mít při n-vodičové soustavě nejméně n-1 měřicí ústrojí), takže nezáleží ani na poměru rozložení odebíraného výkonu na jednotlivé fáze.
Kromě toho, dva souměrné spotřebiče stejného příkonu, přičemž je jeden z nich zapojen do hvězdy a druhý do trojúhelníku (tj. jeden z nich bude mít jednotlivé větve na fázové napětí (231 V) a druhý na sdružené (400 V)), bude výsledný odebíraný proud stejný, jak už zde bylo vysvětleno.
Zkrátka ten elektroměr neošidíte, kdybyste si navymýšlel já nevím co. Zrovna tak se ani nemusíte obávat, že by vám při nějakém "nevhodném" zapojení elektroměr naměřil větší činný příkon než skutečně odeberete. Snad jen nějaké složky proudu vyšší frekvence by mohly ovlivnit přesnost měření, ale pravděpodobně ne významně a podle mého názoru ani nelze jednoznačně určit, zda směrem nahoru či dolů, ale to již ani nesouvisí s Vaším dotazem.
Tak teď nevím zda jsem vám tímto pokusem o výklad pomohl, či věc více zatemnil, ale zkuste se prosím, nad tím zamyslet.
Přeji hodně úspěchů při bádání.
Kelbich Jan
Jan Kelbich:
To Finist :
Ty přístroje by se, myslím daly vyřešit. Doutnavky - to je záležitost předřadného odporu (a navíc i bez změny předřadníku jim myslím zapojení na sqrt(3) krát vyšší napětí moc nevadí), ventilátor navinout na 400 V snad také není problém (nebo použít malý transformátor) a ta elektronika - to je myslím otázka úpravy návrhu zdroje (ať už jde o klasický - prim. tr. 400 V, nebo spínaný - patřičné dimenzování několika součástek (D, C, T, ... )).
Pokud jde o to vyrovnání zátěže, napadá mě ještě jedna, poněkud kuriozní, ale precizní možnost, a to symetrizovat každou plotýnku, pokud se přístroje (L,C,stykače) do sporáku vejdou. A také si u toho hodně započítáte.
Kelbich Jan
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana