Proc se delaji zarizeni se zapojenim do hvezdy ?
Lada Cisar:
[quote:badal format="text/plain"]
Kromě toho, dva souměrné spotřebiče stejného příkonu, přičemž je jeden z nich zapojen do hvězdy a druhý do trojúhelníku (tj. jeden z nich bude mít jednotlivé větve na fázové napětí (231 V) a druhý na sdružené (400 V)), bude výsledný odebíraný proud stejný, jak už zde bylo vysvětleno.
[/quote]
Nechapu. Vysledny odebirany proud == soucet fazovych proudu ? Pokud proud bude konat stejnou praci resp. podavat vykon pri ruznych napetich pak musi byt taky ruzny, ne ?
Finist:
To: Jan Kelbich
„mohu si vzít pivo z ledničky?“
„Jasně, vem si“
„Nikde ho nevidím!“
„Lednička je vedle, toto je symetrizační rozvaděč k mému 10kW sporáku!“ :-)
Technicky máte pravdu, ale světem vládne ekonomika. Sporák musí být z levných, tj. masově vyráběných dílů, a musí se dát připojit i na 1x230V, jinak v konkurenci neuspěje. Nejlevnější řešení by asi bylo použít v plotýnce topné tělesa s odbočkami a při instalaci sporáku ho nastavit propojkami, jak se to dělá např. u bojlerů, a jednu z odboček použít jako předřadník k ventilátoru.
To: Lada Cisar
Nejdřív musíte porozumět základům, potom se ptejte na výkony střídavého proudu a měření v 3f soustavě, které se dají vysvětlit jedině pomocí integrálů.
Nejdřív si to namalujte, třeba zjistíte, že ten „stejný“ proud, který vykonává práci při různých napětích, se v určitém bodě rozděluje a při D/400V už to tak úplně ten stejný proud není. A dokud nebudete rozumět tomu, proč se při zapojení do trojúhelníka proud topným tělesem odchyluje od fázového napětí o 30 stupňů, nemá cenu ptát se na měření 3f elektroměru. Všechny potřebné informace máte v dokumentu, na který jste dal odkaz.
Jaromír Urbanec:
Protože takové zařízení mohu připojit na 400 V nebo 230 V podle podmínek v místě instalace. Úvahy o tom, že zařízení zapojené do trojúhelníka odebírá méně energie při stejném výkonu než do hvězdy, bych odkázal na základy fyziky a elektrotechnik y. :)
Jiří Fuksa:
To: Finist
Již jsem vytištěnou podobu uváděného článku zahodil, ale na mysli jsem měl, že autor porovnává ztráty ve vedení při různém zapojení na stejném průřezu vodiče a tím dosahuje 6x větší ztráty. To je z praktického hlediska zcestné, neboť vedení dimenzujeme podle jmenovitého proudu, úbytků napětí atd. Dovedu si představit, vyjádření ztrát v přívodním vedení např. v procentech příkonu spotřebiče a nadimenzovat vedení tak, že ty ztráty budou stejné i při různém zapojení sporáku.
Finist:
To: Jiří Fuksa
S tím dimenzováním vodiče plně souhlasím, ale autor píše, že porovnává ztráty při stejném průřezu vedení. Myslel jsem, že jste našel chybu někde ve výpočtech.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana