Co mělo vybavit, aby nedošlo k poškození spotřebičů?
Petr Doležal:
Není zač, apropó roztomilý překlep (e)rekce. V první moment jsem se lekl. :-)
U elektromechani ckých ochran (a to jsou jističe i chrániče) je vždy nějaká vybavovací doba, ať už úmyslná, vyčkávací nebo konstrukční, vyplývající z mechanické volnoběžky, jenže polovodiče lup a hotovo.
Jiří Fuksa:
To: Šikula
Jednoznačně měly zareagovat přepěťovky v síti, ale ty tam zřejmě nebyly (při ceně počítače 30 000 Kč je další investice ve výšce cca 10% z ceny počítače zbytečná), dále rychlé pojistky a elektronické ochrany ve spotřebičích.
:
Zajímalo by mě, kde k tomu zkratu vlastně došlo. Normální zkrat L1-N třeba na staré šňůře od žehličky mi snad nic jiného v bytě na jiných fázích nevypálí. Potenciál N-L2 je 400V jen v místě poruchy, zatímco v místě uzemnění někde u rozvaděče je snad mnohem menší. (Raději nechci testovat!) Takže jak se to PC, které je připojené z rozvaděče na jiném kabelu, může doslova "usmažit" (jak bylo uvedeno v tomto případě)? Proud teče spojem s nejmenším odporem, tak bych očekával, že zkrat na N se prostě uzemní buď v objektu, nebo přívodním vedením z rozvodné sítě. To by snad muselo být vedení k zásuvkám podivným sdruženým pětižilovým vedením a ještě by vedení nesmělo být v dotčeném objektu uzemněné, aby mi tam naskočilo přímo 400V. Nebo uvažuji špatně?
Jaroslav Hasala:
Podobné stavy nastanou, když se v zatížené třífázové soustavě odpojí N vodič. Napětí na jednotlivých fázích se potom vektorově sčítá, v zásuvkách 230V může být najednou 50 - 350V, podle zatížení fáze. Čím bude fáze zatíženější tím na ní bude menší napětí, zaroveň ovšem roste napětí na zbývajících fázích. Už jsme o tomto psali mnohokrát.
Že nic nevypadlo, to je celkem logické, pokud není překročen proud jističe zásuvkového okruhu, je to pořád jen spotřebič, jen má větší proud než obvykle :-)
Jediné co by v tomto případě fungovalo, by bylo jištění každého spotřebiče zvlášť.
Jestli by fungovala přepěťová ochrana, to je otázka pro specialisty. Záleží na zapojení, předřazeném jištění atd. Rozhodně, žádná přepěťová ochrana dlouho nevydrží při zapojení na 400V místo 230V.
U elektroniky je možná velmi jednoduchá ochrana, stačí k tomu rychlá přístrojová pojistka a varistor. Pokud dojde k přepětí, otevře se varistor, vniklý proud přepálí pojistku a přístroj se tím odpojí. Je to velmi jednoduché, přesto většina spotřebičů žádnou podobnou ochranu nemá.
Edmund Pantůček:
Pokud se "dotkla fáze středního vodiče", měl by v každém případě reagovat jistič - jedná se přece o zkrat. Věřil bych více tomu, že došlo k odpojení neutrálního vodiče a vektorovému posunu. Odpověď tedy je - odpojit se měla instalace na objektu, kde k práci docházelo, a to před započetím práce.
Teoreticky by mohl vybavit napěťový chránič, pokud se ještě někde používá. Přepěťové ochrany bývají konstruovány tak, aby 2. stupeň spínal někde kolem 310 voltů, přístrojová ochrana taky až kolem 600 voltů mezi pracovními vodiči a 400 voltů mezi pracovním vodičem a ochrannou zemí - pokud je rozvod třívodičový.
Nás učili - před prací na instalaci vyjmi pojistky, ty uschovej před nenechavci (nebo shoď jističe), rozvaděč označ a uzamkni a pak pracuj. Pokud pracuješ pod napětím, pak se nediv. Můžeš ublížit sobě i zařízení, které je za rozvaděčem. A po skončení práce ověř vše, na čem jsi pracoval a prověř správnost instlalace. Nemusí jít o revizi.
Také jsem viděl fialové světlo v běžných zářivkách a slyšel motor chladničky, který vyběhl do téměř neuvěřitelných otáček po "upadlém nuláku". Jako znalec jsem byl přizván k dokumentaci případu, při němž došlo v obdobné situaci k vzniku ohně v elektrickém zařízení a odtud k požáru objektu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana