Jak je to s bleskem, je opravdu hromosvod ochrana?

<< < (3/8) > >>

Jiří Schwarz:
Setkal jsem se s teorií, kterou kdysi vyprávěl "u piva" jeden človíček, co se mimo jiné živil stavbou a opravami hromosvodů:
- nabitý mrak se přiblíží k zemi, jeho náboj odpuzuje stejně nabité částice a tak se na zemi objeví opačný náboj. To je teorie, o které prohlásil, že je nesmyslná, protože "země" je vodič a má velkou kapacitu. Proto se největší napětí opačné polarity objeví na předmětech, které nejsou dokonale vodivé, které nejsou dokonale uzemněné. To jsou ty předměty (často stromy) do kterých často uhodí.

Nemusíte souhlasit, těžko říci, jestli autor téhle "teorie" ještě žije, muselo by mu být hodně přes 80 let. Setkali jsme se s ním a ještě s dalšími "elektrikáři" kdysi na dovolené.

Rozmahel Vladimír:
Přidám docela dobrý popis vzniku blesku od pana Popolanského. Nabízí se otázky, jak vlastně moc záleží na hodnotě uzemnění.
Celý soubor má 5M.

Dingo:
Já na blesku nevidím nic šarlatánského. Snad každý ví, že aby uhodil blesk, musí se "potkat" mraky nabité tzřeba na + a strom opačně a vzhledem k tomu, že většinou fouká vítr a stromy mají velkou plochu listů nebo jehličí, snadno vznikne náboj. Syrové dřevo až tak dobrý izolant není, respektive není dobrý izolant pro velmi vysoká napětí čímž bleskové napětí je. Pak stačí aby došlo k průrazu dielektrika vysokým napětím a hned je zde cesta pro vybití té "zbylé" většiny energie.

To že to neuhodilo do baráků může být způsobeno tím, že "napětí" mraků mohlo být na stejném potenciálu jako uzemění, kdežto strom vlivem větru a toho že kmen je do jisté míry izolant mohl disponovat opačným nábojem. co je na tom šarlatánského??   

Jan Hájek:
Citace: Phate007  15.07.2009, 22:15

bylo řečeno "odborníkem",  že na RD si nemám hromosvod dávat, že spíše blesky přitahuje a je jen horší.
Tak jak jste již odtušil, tohoto člověka si na nic neobjednávejte, moc toho neví.
Ochranné prostory:
Svou roli při zásazích hraje i momentální vodivost vzduchu a jeho proudění, to ovšem není v normách zachyceno a lze se tomu poměrně spolehlivě chránit celokovovými budovami  ;) .
Stromy a blesk:
To je dost obsáhlá kapitola a snad jí s Daliborem dokončíme ještě letos.
Zatím se mi zdá, že ochránit strom je daleko těžší než dům a lidi.Citace: Rozmahel Vladimír  16.07.2009, 15:17

Nabízí se otázky, jak vlastně moc záleží na hodnotě uzemnění.

Pokud v objektu není jiný potenciál a není na něj připojen, tak máte pravdu, nicméně toto se zde řešilo už v několika jiných diskuzích a moc se mi líbilo vysvětlení kolegy Fuka.
Citace: Radim Strycharski  16.07.2009, 13:55

Řekl bych, že strom je lepší hromosvod než cokoli jiného proto, že je prošpikován smůlou od shora až ke kořenům. Ta průchodem proudu exploduje a roztrhne dřevo.

Jedná se hlavně o expansi páry ,  smůlu má ten strom při zásahu bleskem  ;)
Blesk se na každém druhu stromu projevuje odlišně, protože mají jinou strukturu kmenu.
Citace: Ladislav Koštejn  16.07.2009, 14:51

Chtělo by to statistické srovnání (asi by to byla vysoká matika - hustota osídlení, změna rázu krajiny, použité materiály, klimatická období).

To můžete docela jednoduše srovnat na historických leteckých fotkách Prahy od roku 38.
Pro blesk je čím dál tím těžší se netrefit do něčeho co udělal člověk.
Citace: Ladislav Koštejn  16.07.2009, 11:55

Více nám možná řekne kolega Hájek

P.S.Jak to, že se už neozval?

Jéžišmarjá žiju  (norm),  nejsem připojenej na Matrix  >:D .

Phate007:
Všem velmi  (poklona)  za vysvětlení. Jak jsem již uvedl, jsem laik a můj známý elektrikář zřejmě taky. Alespoň vím, od koho si nechat poradit. Ještě jednou  (poklona) .

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana