Jaká je rozumná rezerva modulů v rozvaděči?
Jan Franěk:
Vlastně už název tématu, je tak trochu mimo. Byť se často odvoláváme na zdravý rozum, tak co se technických oborů týká, měli by být oporou především nějaké předpisy. Tedy bychom se neměli bavit o rozumné rezervě, ale o tom jak správně sestavit který rozvaděč. Jiné požadavky budou v průmyslu a jiné v bytové výstavbě, ale to je jistě všem jasné.
Jinak i u mne ve frmě, byť malé, platí jakási pravidla, chceteli předpisy na to, co a jak správně provádět. Každý kdo pro mne dělá se tomu musí přizpůsobit a udržovat nastavenou kvalitu, jak to požaduje i smlouva o dílo, případně jiná dohoda.
J Lhava:
ČSN IEC/TR 61439-0:2015 - rozvaděče nízkého napětí – Část 0: Návod na specifikaci rozváděčů
Citace
12.4 Požadavky týkající se rozšíření pod napětím
V normách pro rozvaděče není žádný požadavek, aby byl rozvaděč schopný rozšíření pod napětím nebo jinak. Pokud uživatel požaduje, aby byl rozvaděč schopný rozšíření, má specifikovat doplňující požadované charakteristik y. Ty mohou zahrnovat:
- pole vybavená přípojnicemi a skříně připravené pro rozšíření na další pole;
- uspořádání obvodů, které umožňuje, aby některá pole byla bezpečně odpojena, zatímco jiná jsou pod napětím;
- určitá konstrukční uspořádání využívající některé nebo všechny přepážky, prostory, zábrany, mezistěny, odnímatelné kryty, dveře, krycí panely a kryty.
Neexistují žádné požadavky, aby rozvaděč zahrnoval nevybavená místa, částečně vybavená místa nebo plně vybavené rezervní funkční jednotky. Tyto jsou definovány takto:
– nevybavené místo – místo v rozvaděči vhodné pro příští instalaci funkční jednotky. Normálně je místo vybaveno armaturami pro zamýšlenou funkční jednotku, ale nezahrnovalo by připojení distribučních přípojnic, pomocné elektroinstalační vedení, spínací a řídicí zařízení spojené s funkční jednotkou, mechanismy pro vysunutí nebo odstranění funkční jednotky, nebo samotnou funkční jednotku.
– částečně vybavené místo – místo v rozvaděči, který je vybaveno jedním nebo více připojeními distribučních přípojnic, pomocným elektroinstalačním vedením, spínacím a řídicím zařízením spojeným s funkční jednotkou, mechanismy pro vysunutí nebo odstranění funkční jednotky (ne však samotnou funkční jednotkou).
– plně vybavená rezervní funkční jednotka – kompletní funkční jednotka v rozvaděči, která nemá žádné vyhrazené použití v počáteční instalaci, ale může být požadována pro provoz někdy v budoucnu.
Pokud uživatel požaduje, aby byl rozvaděč vybaven kterýmkoliv z těchto zařízení, mají být specifikovány.
Miroš Jan:
V každém rozvaděči, pro strojní zařízení, máme vždy prostorovou rezervu!
Tyto rozvaděče, ale nejsou vyráběny, dle souboru norem ČSN EN 61 439-1, ***.
Například, v automobilce ŠKODA, platí jasné standarty, kde musí každý rozvaděč, mít 30% rezervu.
Milan Hudec:
Citace: Jan Hlavatý. 15.10.2017, 20:03
ČSN IEC/TR 61439-0:2015 - rozvaděče nízkého napětí – Část 0: Návod na specifikaci rozvaděčů
Soubor norem pro rozvaděče je natolik uživatelsky nepřátelský, že jeho porušování mnohdy nevidím coby neschopnost či lenost, ale coby protest (dance)
Jan Franěk:
Citace: Milan Hudec 16.10.2017, 23:13
Soubor norem pro rozvaděče je natolik uživatelsky nepřátelský, že jeho porušování mnohdy nevidím coby neschopnost či lenost, ale coby protest (dance)
No, k zasmání dobré, ale jako argument u soudu to asi neobstojí. ;D
ALespoň základní znalosti problematiky rozvaděčů a úplných krytů, nejsou přece žádným problémem. Existuje k tomu už dost školení, která lze navštívit. Pak je výroba rozvaděče skoro hračkou ;) ALe to se prostě jen musí chtít.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana