Je nutno při aplikaci vyhlášky 137/1998 Sb. aplikovat ČSN EN 62305-1 až 4 ?
Miroslav Macek:
Citace: Rozmahel Vladimír 01.04.2009, 14:50
Norma není závazná, vyhláška ano. To, že je zvýšené riziko zásahu bleskem na vyvýšených místech je jasné, o tom se asi nemá cenu dohadovat, nic vám nebrání navrhnout hromosvod i mimo " ochrannou síť nějaké normy ". Pokud vám dá investor písemně, že nepožaduje hromosvod...
Pojem bytový dům dle mého soudu znamená množinu nájemníků nebo družstevníků, jejichž bydlení má znaky nějaké společnosti nebo pospolitosti, jsou nuceni platit za nějaké služby, atd... RD je vaše samostatná záležitost do které vám nemůže nikdo mluvit. / samozřejmě kromě případné manželky nebo manžela / :D
Pokud by pojem "bytový dům" byl definován jako "dům s množinou nájemníků nebo družstevníků, kteří platí za služby", pak by jistě mnoho rodinných domků bytovými domy nebylo (někde domek obývají vlastníci, jinde zase nájemníci za služby neplatí, atd., atd.).
Jestliže tedy konkrétní rodinný domek opravdu bytovým domem není, nemusí mít ochranu ani podle vyhlášky č.137/1998Sb., ani podle normy ČSN 34 1390. Tyto dva předpisy jsou vzájemně propojeny, harmonizovány.
Jinak ovšem vše co jsem předtím napsal o rodinném domku platí stejně tak pro "bytový dům", o tom snad není sporu. Také pro bytový dům (i s nájemníky, kteří platí za služby) velmi často není podle nové evropské normy ochrana LPS povinně vyžadována.
U osamělé dřevěné rozhledny na kopci je situace jiná. Novou normu ČSN EN 62305-2 (která téměř vždy v těchto případech ochranu před bleskem nepožaduje), zachraňuje právě vyhláška č.137/1998Sb., opsaná ze staré československé normy (ČSN 34 1390/r.1969), která na tyto případy pamatovala samostaným ustanovením. Buďme rádi, že takovou vyhlášku v České republice máme, v jiných evropských státech možná takové štěstí nemají.
Spolehnout jen na ČSN EN 62305-2, bez staré československé normy (jejíž článek 13. byl převzat jen s malými změnami do vyhlášky č.137/1998Sb.), brzy by všechny dřevěné rozhledny na našich kopcích vyhořely, tak jak by byly postupně zasahovány blesky. Jedna po druhé.
Rozmahel Vladimír:
Citace: Miroslav Macek 01.04.2009, 17:23
Jestliže tedy konkrétní rodinný domek opravdu bytovým domem není, nemusí mít ochranu ani podle vyhlášky č.137/1998Sb., ani podle normy ČSN 34 1390.
To, že není RD vyjmenován, ještě neznamená že nemusí. Pokud je např. na vyvýšeném místě, atd... Je to ale jaksi na starosti majitele RD, stát se zde staví do role, dělej si jak uznáš za vhodné. U těch bytovek, obchoďáků, nádraží, atd... ale může nájemník nebo dotčený občan v případě újmy říct, " proč tam nebyl hromosvod? Jak je možné? " To, že on sám ho doma na domku nemá, by mu jistě nevadilo v tom, aby žádal náhradu po vlastníku té či oné nemovitosti.
Jan Hájek:
§ 47
Ochrana před bleskem
Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
a) ohrožení života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,
b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),
c) výbuch (například výrobna a sklad Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobita) ohrožení života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),c) výbuch (například výrobna a sklad výbušných a hořlavých látek, kapalin a plynů),
d) škody na kulturních, popřípadě jiných hodnotách (například obrazárna, knihovna, archiv, muzeum, památkově chráněná budova),
e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí (například tovární komín, věž, rozhledna).
Doporučuji čtenářům, kteří jsou zmatení z těchto pseudo výkladů našeho právního řádu, aby se optali nejbližšího právníka na to co znamená hiearchie :
Ústava - zákon v platném znění -platná vyhláška - platná norma
a co znamená kombinace platných a neplatných dokumentů.
Rozmahel Vladimír:
Už jen pro úplnost.
Použití ochrany před bleskem
13. Hromosvod nebo jiná ochrana před bleskem se zřizuje na objektech a zařízeních:
a) kde by blesk mohl ohrozit život nebo zdraví většího množství lidí (bytové domy, průmyslové budovy, administrativn í budovy, nemocnice, hotely, obchodní domy, školy, divadla, osvětové budovy, nádraží, kostely apod. );
b) kde by blesk mohl způsobit poruchu, kterou by utrpěla velká část obyvatelstva (elektrárny, transformovny, rozvodny, plynárny, vodárny, nádraží a čekárny, budovy pro spojová zařízení apod.);
c) kde by blesk mohl způsobit větší škody hospodářské nebo na kulturních hodnotách: např. výrobní haly, sklady, sila, mlýny, hromadné garáže, výrobny a sklady výbušných a snadno hořlavých látek, kapalin a plynů (bavlny, celulózy, lihu, benzínu, acetonu, plynu apod.), zemědělské objekty, společné stáje, výkrmny a pomocné hospodářské objekty (např. stodoly, sýpky, budovy, jež mají velkou kulturní hodnotu bud' samy sebou, nebo svým obsahem (obrazárny, knihovny, archívy, muzea, historicky cenné budovy apod. );
d) na prozatímních staveništních objektech, kde se zdržují lidé, nebo kde jsou skladovány větší hospodářské hodnoty, nebo které by byly svému okolí nebezpečné (např. ubytovny, jídelny, kuchyně, administrativn í budovy, sklady hořlavých a snadno zápalných hmot, sklady zařizovacích předmětů a zařízení apod.).
e) na takových objektech, které pro jejich nedůležitost není nutno chránit, ale jejichž požár nebo poškození by mohly ohrozit sousední objekty, které podle bodů a) až d) musí být chráněny hromosvodem;
f) na objektech se zvýšeným nebezpečím zásahu blesku, jako jsou objekty stojící na návrších a planinách, nebo vyčnívající nad okolí (stodoly, skladiště, tovární komíny, věže, rozhledny apod.);
g) u nezastřešených výrobních nebo provozních zařízení, kde by blesk mohl ohrozit život nebo zdraví lidí, nebo kde by byly způsobeny zásahem blesku větší hospodářské škody (jeřáby, nezastřešená technologická zařízení, výrobny cementových směsí apod.
Miroslav Macek:
Citace: Jan Hájek 01.04.2009, 23:31
§ 47
... Doporučuji čtenářům, kteří jsou zmatení z těchto pseudo výkladů našeho právního řádu, aby se optali nejbližšího právníka na to co znamená hiearchie :
Ústava - zákon v platném znění -platná vyhláška - platná norma
a co znamená kombinace platných a neplatných dokumentů.
Podle mého názoru není norma ČSN 34 1390 (r.1969) neplatná, nýbrž norma nahrazená. Toto tvrzení odvozuji např. z uváděcího textu v ČSN EN 62305-2 ...
"S účinností od 2009-02-01 se nahrazuje ČSN 34 1390 z 1969-01-29, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou ... atd. "
Zde se nic nepíše o tom, že od 2009-02-01 stará norma ČSN 34 1390 (z r.1969) neplatí, zde se jen píše, že je nahrazena normou jinou.
Pokud jsou tedy normy v České republice v souladu s legislativou EU nezávazné, může nutnost ochrany před bleskem nařídit v tomto konkrétním případě jedině vyhláška č. 137/1998Sb.
Je-li tedy občan nucen plnit vyhlášku, a nikoli ČSN EN 62305-2, může si k tomuto účelu podle mého názoru vybrat i normu nahrazenou, neboť pokud tato nahrazená norma vyhlášku splňovala v roce jejího vydání (1998), splňuje ji bezpochyby i nyní.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana