Které části normy nebylo použito, když udeřil blesk do balkónu?
Jan Alin:
Citace: Jan Hájek 14.07.2009, 20:35
Nahoďte vstupní data (bigbb)
Dobrá
Starý činžovní dům o čtyřech nadzemních podlažích stojící v řadě podobných domů na které navazuje. V každém podlaží jsou dvě bytové jednotky jedna napravo a druhá nalevo uprostřed schodiště. Stávající hromosvod je hřebenová soustava se čtyřmi svody v pomyslných rozích objektu a je spojena na hřebeni se stejně provedenou soustavou sousedních objektů. Každý byt má svého majitele. Bytové elektroměry jsou umístěny v samostatných rozvaděčích v přízemí na chodbě.
Když se majitel jednoho bytu rozhodne umístit na střechu třeba ten ventilátor nebo anténu nebo cokoli, jak řešit ochranu před bleskem s pospojením s jímací soustavou a bez pospojení?
Zhruba popisuji objekt který reálně existuje takže mohu upřesnit to co lze vidět bez přístupu do jednotlivých bytů.
Jan Hájek:
Takže krok 1.
Majitel objektu, právnická osoba, by měl na základě jednotlivých majitelů bytových jednotek rozhodnout a stanovit jasná pravidla o zasahování do domu, včetně umísťování zařízení na střechu a celkové ochrany vnitřku společné instalace, i absolutní zákaz je řešení.
Krok 2.
, ,Upgrade,, zemnící soustavy. Sklepem či spodním patrem propojit jednotlivé zemniče a pokusit se co nejlépe napodobit základový zemnič s propojením na a vybudováním EP.
Materiálově levné, ostatními pracemi nelevné řešení.
Zemnič je základ jakékoliv elektrické instalace a proto bych si dovolil pozastavit kroky a vyzývám vás k připomínkám.
Jan Alin:
Citace: Jan Hájek 14.07.2009, 21:56
Takže krok 1.
Majitel objektu, právnická osoba, by měl na základě jednotlivých majitelů bytových jednotek rozhodnout a stanovit jasná pravidla o zasahování do domu, včetně umísťování zařízení na střechu a celkové ochrany vnitřku společné instalace, i absolutní zákaz je řešení.
Právnická osoba není majitelem objektu, k rozdělení došlo v rámci dědických řízení a prodeji částí domu takže majiteli jsou soukromé osoby. Dům nemá prostory určené k podnikání ani neslouží jako nájemní. Pro jednoduchost bych uvažoval že střecha je toho majitele co chce umístit něco na střechu (ale ve skutečnosti to opravdu nevím a myslím že je to ve vlastnictví jednoho z horních bytů včetně půdy).
Citace: Jan Hájek 14.07.2009, 21:56
Krok 2.
, ,Upgrade,, zemnící soustavy. Sklepem či spodním patrem propojit jednotlivé zemniče a pokusit se co nejlépe napodobit základový zemnič s propojením na a vybudováním EP.
Materiálově levné, ostatními pracemi nelevné řešení.
Zemnič je základ jakékoliv elektrické instalace a proto bych si dovolil pozastavit kroky a vyzývám vás k připomínkám.
Nedovedu si představit provedení. Objekt není podsklepen v celé části, v přední části je veřejný chodník tzn.pozemek obce a v zadní části jsou dvorky z větší části vybetonované, tam by kopání bylo možné a šlo by propojit dva zemniče ovšem jak s tím do domu a moc toho nezničit. K zemničům vepředu se nikdo normální cestou nedostane aniž by to znamenalo zásah do obecního majetku a do minimálně dvou bytových jednotek. Vepředu u chodníku vedle dveří je ale RIS a tam bude hodnota zemění určitě dobrá, pamatuji že když kopali nějaké rozvody před cca deseti lety tak chodník byl vykopaný a na obě strany vedl celým výkopem pásek FeZn. Až na vlastnictví je takhle provedena vlastně celá část ulice, asi pět nebo šest starých činžovních domů v řadě a hromosvod je tak vlastně propojen přes celou řadu.
Fuk Tomáš:
Citace: Jan Alin 14.07.2009, 22:26
Právnická osoba není majitelem objektu, k rozdělení došlo v rámci dědických řízení a prodeji částí domu takže majiteli jsou soukromé osoby. Dům nemá prostory určené k podnikání ani neslouží jako nájemní. Pro jednoduchost bych uvažoval že střecha je toho majitele co chce umístit něco na střechu (ale ve skutečnosti to opravdu nevím a myslím že je to ve vlastnictví jednoho z horních bytů včetně půdy).
Vlastnické poměry lze zjistit na katastru nemovitostí. Nejpravděpodobněji bude střecha, jako součást společné části domu, ve společném (podílovém) vlastnictví majitelů jednotlivých bytů, stejně jako stoupačky, zemniče a RIS.
Pokud chcete do společných částí domu jakkoli zasahovat, měl byste si nejprve zjistit, kdo je majitelem, a projednat to s ním.
Umístění čehokoli na střechu, spojení s hromosvodem, zřízení/posunutí/zvýšení jímače, natažení uzemňovacího vodiče ze střechy až k základům, připojení na zemniče domu, připojení na RIS, zřízení nového zemniče - ke každé jednotlivé z těch věcí potřebujete jeho souhlas. V případě společenství vlastníků se obraťte na výbor společenství.
Takže bych se na Vašem místě
- buďto vyhnul umisťování čehokoli na střechu,
- nebo se vyzbrojil argumenty k přesvědčení potenciálního investora o vhodnosti investice do kvalitního zabezpečení.
Kamil Novák:
Citace: Jan Alin 14.07.2009, 22:26
Právnická osoba není majitelem objektu, k rozdělení došlo v rámci dědických řízení a prodeji částí domu takže majiteli jsou soukromé osoby.
To je přesně obráceně ! (plc)
Jestliže je v objektu min. 5 bytových jednotek, z nichž min. 3 jsou ve vlastnictví min. 3 majitelů, pak vzniká ze zákona (!) (zák.č.72/1994 § 9 odst.3) Společenství vlastníků jednotek - SVJ. (norm)
SVJ je právě onou právnickou osobou, která vykonává práva a zavazuje se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (zák.č.72/1994 § 9 odst.1) .
Citace: Jan Alin 14.07.2009, 22:26
Pro jednoduchost bych uvažoval že střecha je toho majitele co chce umístit něco na střechu (ale ve skutečnosti to opravdu nevím a myslím že je to ve vlastnictví jednoho z horních bytů včetně půdy).
Střecha je typickou společnou částí domu, tudíž težko o ní může rozhodovat pouze jeden z vlastníků jednotky ! (no)
Nehledě na fakt, že v § 13 cit.zák. je jasně uvedeno :
"Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnick ému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak."
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana