Jsou něčemu dokumentace v rozsahu tzv. pro stavební povolení?
Josef Dolejšek:
To, že se dělá dle dokumentace pro stavební povolení je naprosto běžné. Nejvíc mě rozčílí, když pak montážní firma tvrdí "on projektant tu dokumentaci odflákl a my jsme s tím měli víc práce". Vysvětlujte to pak investorovi laikovi !
Milan Karvánek:
Takže protože od státu tedy stavebního zákona a stavebních úřadů se žádné změny k lepšímu nedočkáme, máme jedinou šanci a sice svépomoc. 1. Každý projektatnt by měl do své DSP výslovně uvádět, že se nejedná o realizační dokumentaci. 2. Každá montážní firma by měla investorovi automaticky do rozpočtu zahrnout RDS, (pokud jí investor již nemá) a necht jí vypracovat. Jako vhodný argument jestli je RDS potřeba by měla znít odpověď, že ano, neb bude vyžadována při výchozí revizi. 3. Každý revizní technik by měl k výchozí revizi vyžadovat DSPS, jako podmínku k tomu, aby vůbec zahájil revizi.
To bude v elektrotechnic e pořádek, až to budou všichni zůčastnění dodržovat!
Václav Jansa:
Dovolte abych přispěl se svou troškou do mlýna.
Když jsem začínal projektovat, byla legislativa nastavena vyhláškou 107 FMTIR na tři stupně "Úvodní projekt, Souhrné projektové řešení, Prováděcí projekt". U rozsáhlých staveb se zpracovávala jako předprojektová dokumentace Studie souboru staveb.
Současná legislativa zná dva stupně "Zadání stavby, Projekt stavby"
První stupeň DZS je určen pro vydání Územního rozhodnutí o přípustnosti stavby.
Druhý stupeň původně předpokládal zpracování realizační dokumentace
z které se vyjmuly určité části pro:
Vydání stavebního povolení ( pokud územní řízení dopadlo dobře)
Zadávací dokumentaci pro výběr dodavatele
Realizační dokumentaci.
Protože stavební povolení může dopadnout i jinak než dobře, je v zájmu investora aby se v DSP (dokumentace pro stavební povolení ) jejíž rozsah je požadován příslušným stavebním úřadem)řešily jen nejnutnější záležitosti a rozsah byl co nejmenší. A to je jádro pudla.
Takový investor v průběhu stavebního řízení pak přiběhne,aby projektant rychle doplnil výkaz výměr aby mohl rozeslat zadání pro nabídky. Projektant si to z prstu nevycucá, tak musí zpracovat realizaci, s výkazem výměr a protože investor chce znát cenu tak i ocenit. Teď babo raď podle čeho kalkulovat. Cena výrobce, upravená třeba u kabelů o kurz Mědi případně hliníku na londýnské metalové burze, nebo cena nejbližšího velkoobchodu? Pak ale investor řekne, že si objednal jen výkaz výměr a celkovou cenu. Realizační dokumentaci si dám do šuplíku.
Pak vstoupí na scénu realizační firma. Jsem rád že zazněla v diskusi slova" zakalkulovat do ceny i cenu realizační dokumentace". To je přesně to pravé ořechové. Dokonce i legislativa na to pamatuje.
Milan Karvánek:
TO: Jansa > Myslým, že je to hodně otázka osvěty a informovanosti . Zadavatel TD by měl být projektantem od začátku důsledně informován co dostává a co je k realizaci akce nutné. V případě kdy investor nechce od projektanta koupit i realizační projekt, bylo by vhodné uvádět v zadávací dokumentaci i kontakt na sebe (tedy projektanta) u kterého je realizační dokumentace k mání, případně za kolik. S tím jsem se v praxi setkal zatím jen jednou, ve finále se to vyplatilo všem a investor si ještě myslel že ušetřil, když prováděčku nekoupil přímo on. Ve spoustě případů však jako podklad pro zpracování nabídky montážníci dostávají šílené neúplné torzo PD. Mnozí by klidně tu prováděčku i koupii a zahrnuli do nákladů, ale ani nemají kontakt na projektanta ani neznají cenu a na nacenění bývá někdy jen jediný den, někdy jen pár hodin.
Miloslav Dunda:
On v tomto problému asi bude pořádek jedině tehdy až bude přebytek zakázek a nedostatek projektantů a montérů.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana