Co očekává zaměstnavatel od nového, vyučeného elektroinstalatéra?

(1/4) > >>

Z došlé pošty:

#D220107
Můj vnuk se vyučil provozním elektrikářem a hledal práci. V dnešní době a s nulovou praxí se obává, že nemá bez vlastního přičinění získat slušnou práci. Zvažuje, zda si má dodělat maturitu nebo jít raději k někomu na stáž a naučit se něco praktického. Není zrovna studijní typ a nechci ho tlačit do svého oboru. Co byste mu doporučili aby byl žádaný? Je to spíš cestovatel, montážník, než aby stál u linky nebo v dílně.

Milan Hudec:
Velice tvrdě.
Pokud není studijní typ (nic proti, ne každý se chce furt novému učit),  tak jakákoli neziskovka, pokud má trochu herecké nadání, tak politika.

Václav Třetí:
Z Vašeho dotazu mi před očima vytanula otázka: Proč se vyučil to, co nechce dělat?

A pokud bude dělat elektrotechnik u na jakémkoliv stupni, bude se učit celý život a pokud ne, tak bude k ničemu.

Dnes je třeba se učit průběžně v každém oboru lidské činnosti. I zdánlivě velice jednoduchá řemesla se vyvíjejí tak rychle, že znalosti získané při studiích, jsou nejpozději za několik let zastaralé. Snad pouze pomocný dělník může spoléhat na to, že mu nadřízený řekne, co má dělat a nebude muset nad prací přemýšlet. Ovšem to bude příslovečné "zametání dvora" za mizivý plat a s nemožností profesního růstu.

Naše školství neumí připravit lidi do skutečné praxe (ono asi nikde na světě, ovšem, jak pozoruji, u nás se to v posledních létech velice zhoršilo). Takže pokud se chce stát dobrým řemeslníkem, musí si sehnat práci u někoho, kdo mu bude dobrým mistrem a učitelem praxe. Ovšem vše něco stojí, takže nemůže očekávat závratnou mzdu, alespoň zpočátku musí počítat, že mzda bude zčásti v "naturáliích"- tedy, že si bude muset předávání zkušeností odpracovat.

Jaromír Táborský:
Citace: Z došlé pošty  07.01.2022, 21:27


#D220107
Můj vnuk se vyučil provozním elektrikářem a hledal práci. V dnešní době a s nulovou praxí se obává, že nemá bez vlastního přičinění získat slušnou práci. Zvažuje, zda si má dodělat maturitu nebo jít raději k někomu na stáž a naučit se něco praktického. Není zrovna studijní typ a nechci ho tlačit do svého oboru. Co byste mu doporučili aby byl žádaný? Je to spíš cestovatel, montážník, než aby stál u linky nebo v dílně.

Pokud není studijní typ a raději se drží řemeslných dovedností, není asi vyjímkou. Někdo raději víc rukama, než hlavou a až později přijde na to, že i hlava má své výhody. Pokud mám reagovat na tu hlavní otázku, pak záleží na konkrétním zaměstnavateli . něco jiného je montáž EZS, EPS a něco jiného tahání kabelů v průmyslu, spojkování atd. Pak by bylo asi nejlepší aby si vybral konkrétní práci a dotazoval se tam. A pokud s rozhodne být jen montérem, nikoliv revizním technikem, tak pak honit se za maturitou mu na montáži mnoho nepřidá. Naopak pokud přijde na to, že už mu je práce rukama málo, pak bude maturita chybět. Bohužel rozhodování v takovém věku nebývá vždy zrovna racionální, tedy soudě podle vlastní zkušenosti, kdy i já byl v takovém věku. Tehdy jsem chtěl prachy, víno, ženy, zpěv ...  (dance)

Jan Bocek:
Co doporučit tazateli "@" na jeho otázku?

Můj vnuk se vyučil provozním elektrikářem.. ...a co dále.
Rady již zde byly řešeny. Zkusím se na to podívat optikou zkušeností za 60 roků:
Vyučený provozní elektrikář by měl mít základy z elektrotechnik y a rozumět zákonům vážených panů Ohma a Kirchhoffa a znát základní zapojení z elektrotechnik y.
Má za sebou roční zámečnický výcvik, a trochu i práce na strojích jako vrtačky, soustruhy, brusky. Možná i výcvik svařečský, kabelářský, kovářský, atd.
K tomu, aby mohl být akčním v uvedeném řemesle, potřebuje nástupní praxi. Praxe by neměly být v oblasti údržby, tak se toho moc nenaučí, tam se již vyžaduje aby znal.
Zkusit to u montážní firmy aspoň na rok.  Musí poznat co je to práce v kolektivu, musí poznát spoustu bižuterie a pracovních postupů.... Vydrží obvykle jeden z deseti. Pokud vydrží, tak maturitu a i vysokou školu může vždy dodělat při zaměstnání. Bude-li chtít se stát odborníkem v oboru.

Mám dosti přátel, kteří byli mezi těmi kteří zůstali u oboru. Za 10-20 let jsou úspěšní v oboru. Většinou mají svoje firmy specializované na některý segment. Firmy jsou etablované...a to proto, že se specializuji na určitý směr v oboru. A všichni zkusili instalačky domečky a bytečky a jen někteří u toho zůstali. Jiní mají na příklad specializaci na elektriku v autech, další jen na audio techniku v autech. Jiní vyrábějí jen rozvaděče a jiní projektuji. Mám rád projektanty, kteří prošli montážemi. Jejich projekty nesou zvláštní stopu a jde podle toho dokonce montovat i revidovat.

Pokud ale ta praxe nebude a bude mezi těmi ostatními, jak to obvykle bývá, tak je cesta jakou popsal Milan Hudec. Takto jsme třídili i mladé vysokoškoláky již v 70 létech. Prostě jsme je "odklonili" od elektriky k politické a manažerské cestě. Někteří i velice schopni inženýři raději volili tu širokou cestu. Myslím, že mnoho se za těch 50 roků nezměnilo. Gymnázium ani vysoká škola ještě nikoho nezbavuje blbosti. Počátek moudrosti je někde jinde.....

Co očekává zaměstnavatel od vyučence?
Především úctu k šéfovi a spolu pracovníkům a úctu k řemeslu. A to je počátek, start že někdy bude váženým odborníkem. Takže úcta a chtění neboli touha být v oboru dobrým a lepším.

P.S.
Učil jsem externě na odborné škole předměty elektro a to cca 35 roků. Ti učni, kteří neměli úctu ke spolužákům a učitelům, ( i k rodičům) tak až na výiimky z nich elektrikáři moc nebyli. Skončili jako káristé, nebo skladníci, případně později jako "tyrací". Někteří skončili i ve vysoké politice....

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana