Jaka je spotreba jedne plotenky sklokeramicke varne desky?

[ACEOF ACES]

Podle mého názoru by se 8litrový hrnec polévky za 24 hodin ohřál z 20°C na 100°C, výkonem 283W dvakrát.

1700/6=283W
283x24=6800Wh
účinnost 20%
6800x0,2=1360kWh
1360/744=1,83

[Martin Kurka]

To sice máte pravdu, ale abyste odpařil 8 litrů vody potřebujete 5kWh se 100% účinností ohřevu. A po dosažení varu se pářit z hrnce bude dlouho. I oněch 283W je jen odhad. Stupnice na knoflíku může být v reálných výkonech vařiče nelineární a hlavně může být s posunutým počátkem.

Pokud jste podle svého palce zvolil účinnost 20% pak na odpar byste potřeboval ne 5 ale 25kWh elektrické energie. A to znamená, že se za 24h voda při účinnosti neodpaří.
Já si účinnost nedovolím odhadnout ani náhodou, leč 20% se mi však zdá hodně málo.

Ale tohle vše už jsou jen spekulace a mozková cvičení proti tomu Němci od A. co zemřel v Německu a přitom v Polsku.

[ACEOF ACES]

Nejde o to odpařit 8 litrů vody, dotaz byl:

...
Na tu vetsi plotenku postavim osmilitrovy hrnec s polevkou, privedu k varu na stupen 6 (max),     prepnu na stupen 1 (min) a necham 24 hod tahnout. Dokazali bychom, alespon priblizne +/- autobus odhadnout, kolik energie za tech 24 hod kdy mam plotenku s hrncem vrouci vody na stupen 1 spotrebuji?
...

[Fuk Tomáš]

Podle mého názoru by se 8litrový hrnec polévky za 24 hodin ohřál z 20°C na 100°C, výkonem 283W dvakrát.

Podle mého názoru se běžný hrnec s 8 litry polévky na 100 ºC neohřeje na plotýnkovém vařiči s příkonem 283 W ani za týden.

[ACEOF ACES]

Mam postarsi sporak MORA 4 varné zóny (2 x Ø 180 mm/1700 W, 2 x Ø 145 mm/1200 W) a trouba.
...
Na tu vetsi plotenku postavim osmilitrovy hrnec s polevkou, privedu k varu na stupen 6 (max),     prepnu na stupen 1 (min) a necham 24 hod tahnout. Dokazali bychom, alespon priblizne +/- autobus odhadnout, kolik energie za tech 24 hod kdy mam plotenku s hrncem vrouci vody na stupen 1 spotrebuji?
...

Elektronaut Milan Hudec by to dokázal změřit.

[Jiří_Hrubý]

Především je nutno na kastrol aplikovat Planckův vyzařovací zákon a dopočítat ztráty tepla do prostoru, působící pokles počáteční teploty 100°C a dopočítat kolik energie je zapotřebí k vykompenzování ztrát tepelným zářením kastrolu.
Tím zjistíme kolik je nutno dodat výkonu k dohřátí polívky.

[Zdeněk Dančák]

K původnímu dotazu. Netřeba v tom hledat vědu, pokud vás nezajímají konkrétní čísla. Obecně u tepelných ztrát platí, že pokud něco nemusíte mít teplé, tak je energeticky (což nemusí znamenat finančně) méně náročné to nechat vychladnout a znovu rozehřát až bude potřeba. V případě vytápění obytných prostor však jde proti tomu pocit tepelné pohody (vychladlé podlahy),  problémy s kondenzací par = plísní atd...zde s rozumem. Do úvahy musíte brát také případný pokles účinnosti zdroje tepla při rychlém ohřevu vs udržování teploty.


Pokusím se laicky vysvětlit v příklad s hrncem.
Pokud má okolí 20°C a hrnec 100°C, pak je rozdíl teplot 80°C a to generuje nějaké ztráty (třeba 800W - na absolutní hodnotě nezáleží).
Pokud by hrnec měl už jen 60°C, bude rozdíl teplot jen 40°C a ztráty budou (zhruba) poloviční (v tomto případě cca 400W).
Pokud hrnec vychladne na 20°C, tak už žádné ztráty nejsou (ztráty = 0W - zde je úspora evidentní).
Po dosažení 20°C se již veškeré původní teplo spotřebovalo.

Shrnuto, při chladnutí se chvíli spotřebovávalo 800W, pak ztráty klesaly na 400W a pak na 0W. Pokud byste se to snažili celou dobu držet na 100°C, museli byste celou dobu dodávat 800W a dodali celkově více tepla než o které jste přišli. Pokud to vychladne jen částečně, efekt je stejný.

Pro znovu ohřev budete potřebovat jen to teplo o které jste přišli, vždy ho ale bude méně, než teplo, které byste dodávali na udržení teploty, zvlášť kdyby voda vřela a docházelo by ke ztrátám formou skupenského tepla (omezit odpar pokličkou = obrovské úspory).

Jinak čím rychlejší ohřev, tím trvají ztráty kratší dobu = energeticky úspornější (ale zanedbatelné a nemusí se podařit prohřát celý objem).

[Fuk Tomáš]

Já myslím, že původní dotaz nemířil k nějakému ohřívání a chlazení, ale k porovnání kuchyňské přípravy v Papinově hrnci vs. pomalý skoro var (ve fr. kuchyni “mijoter”).
V tom papiňáku to bude mnohem energeticky úspornější, zato však méně chutné.

[Zdeněk Dančák]

Máte pravdu, původní dotaz tohle neřešil.
Pokud se mění nádoby i teplota při kterém se vaří a i množství odcházející páry, tak to nelze jednoznačně určit jinak než dle fakturačního elektroměru (řekne skutečné fakturované množství energie). A klidně do toho zahrnout zapnuté světla v kuchyní atd.

Měřit proud nebo příkon/spotřebu "nějakým" měřákem nemusí být přesné, odběr na malý výkon nemusí být vůbec sinusový, může být fázově posunutý a měřáky mohou ukázat nesmysly, nebo klidně i přesné, ale stejně jiné hodnoty než co si zapíše elektroměr. Dopočítávat tepelné ztráty taky snadno nepůjde, změření "experimentálně" dle chladnutí by bylo také hodně chybové.

Ve svém důsledku, zapnutá digestoř a vyvětrání domu bude mít taky nezanedbatelný vliv na spotřebu energií, nicméně větrat je třeba, takže jde o to, zda to zahrnovat do ztrát. A vařit guláš na sucho...i to víno/pivo něco stojí :-)

Takže nezbude než toho kodiaka změřit, pokud jsou dva rozdílné názory :-)

[Václav Třetí]

Řekl bych, že původní tazatel už ztratil zájem, od 12. prosince 18:42 tady již nebyl.

[Jiří Vlk]

Možná tady neřešíte správnou úlohu. V papiňáku se vaří při vyššší teplotě, takže se maso uvaří rychleji. Vařič dodává jen energii pro udržení varu, kdy se spotřebovává skupenské teplo vody. V papiňáku se možná také vytváří méně páry. Obě věci mluví pro větší účinnost papiňáku - kratší doba vaření a méně vyrobené páry..

[Olda Pořádek]

Jsou výrobci, kteří dají k výrobku takový popis, že se z toho dá vyčíst jaký výkon (příkon) to má při jednotlivých stupních
Pak je to fyzika a matematika základní školy...

Když se nenajdou informace výrobce, dalo by se to i změřit, při nějaké drobné úpravě by se dalo podružným elektroměrem odměřit jen konkrétní spotřebič

Sklokeramika se odpíná bimetalem, takže nelze počítat příkonové údaje. Snad na 1 stupeň by se bimetalem neodpínal, záleží na sklokeramice.

Spotřebu lze změřit nejlíp wattmetrem anebo na elektroměru (když se po dobu měření odpojí vše ostatní).