Michal Bund
Neverifikovaný uživatel @1
 Offline
|
 |
« kdy: 27.08.2007, 23:34 » |
|
Provádění revizí pracovníky s odbornou způsobilostí dle citovaných ustanovení ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610 bylo tolerováno i pracovníky státního dozoru – vycházelo se ze skutečnosti, že ČSN 33 1600 byla v době vydání (květen 1994) v rozsahu působnosti Českého úřadu bezpečnosti práce závazná. V roce 1997 byla zákonem č. 22/1997 Sb. ukončena závaznost všech ČSN ke dni 31.12.1999. Do té doby byly právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a správní úřady povinny řídit se těmi ustanoveními norem, která byla označena jako závazná podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb. ve znění zákona č. 632/1992 Sb.
Od 1. ledna 2000 přestala být ČSN 33 1600 závazná a podle vyhl. č. 20/1978 Sb., ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb. (v § 4 odst. 6 se slova „kvalifikovaní pracovníci“ nahrazují slovy „revizní technici“) mohli revize (vyhláška nijak jejich rozsah nevymezuje) vykonávat jen revizní technici. Rovněž zákon č. 174/1968 v tehdy platném znění ukládal organizacím a podnikajícím fyzickým osobám, aby revize vyhrazených technických zařízení, ke kterým patří i zařízení elektrická, vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru (ITI Praha). Stejná ustanovení jsou obsažena i v současně platném znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (zákon č. 338/2005 Sb., § 6a, § 6b, § 6c). Pokud organizace nebo podnikající fyzické osoby provádějí revize vyhrazených technických zařízení dodavatelsky, musí být také držiteli oprávnění vydané organizací státního odborného dozoru.
Je tedy zřejmé, že už od roku 2000 zde byl rozpor mezi ustanoveními ČSN a příslušnými legislativními předpisy, avšak patrně působením setrvačnosti byla dosavadní praxe provádění revizí el. nářadí a spotřebičů tolerována. Tento stav se však výrazně změnil vydáním zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, který definuje celou řadu přestupků a správních deliktů a k nim přiřazuje řádově statisícové až milionové pokuty, které pro většinu podnikatelů představují trvalou hrozbu likvidace firmy.
Konkrétně v § 20 „Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení“ ukládá tento zákon pokutu až 2 000 000 Kč za provádění revizí vyhrazených technických zařízení bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru. Právnických osob se ve stejném rozsahu týká § 33 „Správní delikty právnických osob na úseku vyhrazených technických zařízení“. Ani tento zákon nerozlišuje mezi revizemi el. nářadí a spotřebičů a např. revizemi elektrických instalací, hromosvodů, rozvaděčů nebo pracovních strojů.
Návrh na opravu norem jsme v průběhu roku 2006 projednávali se Státním úřadem inspekce práce a s uznávanými odborníky v této oblasti (pan Jiří Hemerka dipl.tech. - SOLID TEAM, s.r.o. Olomouc, pan Ing. Jiří Váňa - Polabské Školící a Informační Středisko, pan Ing. Michal Kříž – IN-EL, spol. s r.o.) a dospěli jsme k názoru, že optimálním řešením popsané situace bude oprava ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610 spočívající ve vypuštění sporných informativních příloh, které jsou v podstatě výkladem ustanovení právních norem ve vztahu ke kvalifikaci pracovníků, kteří mohou provádět revize a kontroly elektrického ručního nářadí a elektrických spotřebičů, což technickým normám nepřísluší.
Z výše uvedených skutečností dle našeho názoru vyplývá, že v souladu s platnými legislativními předpisy mohou být prováděním revizí elektrických spotřebičů a elektrického ručního nářadí pověřovány a provádět je jen osoby s odbornou způsobilostí Pracovník pro provádění revizí elektrických zařízení (§ 9 vyhl.č. 50/1978 Sb., v platném znění), to znamená, že tyto revize mohou provádět jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru (ITI Praha). Pokud organizace nebo podnikající fyzické osoby provádějí revize dodavatelsky, musí být také držiteli oprávnění vydané organizací státního odborného dozoru.
|
Autor
