Je možné použít ocelový kabelový žlab jako zemnící pásek pro uzemnění rozvaděčů?

[Jan Hradil]

Rád bych se zeptal jestli je možné použít ocelové (pozink) kabelové žlaby, které jsou montovány pro uložení kabelů v hale tak, že je nad rozvaděčem k němu připojen vodič CYA příslušného průřezu dále veden ke vnější svorce rozvaděče (skříň, ocel). Může se tak vyřešit uzemnění? Výrobce BAKS Poland. Protokol o zkoušce je ze Slovenska. Děkuji Hradil.

[Milan Karvánek]

Ano, kovové žlaby se mohou použít v souladu s ČSN 332000-5-54/543.2.1. jako "náhodný ochranný vodič". Musí splňovat další uvedené podmínky, zejména vodivost a celistvost. Npř. FeZn žlaby typu MARS se používají jako "náhodný ochranný vodič" již desítky let. Většinou ve funkci vodiče doplňujícího místního pospojování.

[štěpán škriečka]

Ocelový žlab bych rozhodně nepoužíval pro uzemňovací přívod. Pro zachování dlouhodobé životnosti je dobré použít samostaný vodič s průřezem odpovídající ČSN 33 2000-5-54 tabulka 54F a mít co nejméně spojů. Uzemnění rozvaděče není přesný termín. nejdříve se uzemní vodič PE /nebo PEN/ a potom je propoj na kostru. A pokud se uzemní vodič PEN, tak by se stali nepřímo vodičem PEN i kabelové žlaby a to je nepřípustné pro cizí vodivé části. To je třeba rozlišit, pro pospojování lze žlaby jen doporučit, ale je nutno je vhodně označit a to po celé délce.   

[Miloslav Dunda]

Rozhodně se nedá použít jako zemnící pásek, tj. přívod od zemniče. běžně jej lze použít pro zbýšenou ochranu tzv. pospojováním.

[Jan Hradil]

Pane Skriecka Vaše odpověď mě zaskočila! To co popisujete mi revizní technik vytknul. Uzemnění rozvaděče má být na vnější svorku (většinou je tam měděná kulatina se závitem M8, M10, která je vidět i uvnitř těla rozvaděče) kde je viditelně připojen zemnící pásek nebo vodič. Mě se jedná o to jestli je možné použít kovový žlab místo FeZn pásku pro tento účel?? Vlastní připojení bude provedeno propojením kovového žlabu s vější svorkou rozvaděče v horní části vodičem CYA s kabelovými oky příslušného průřezu a barvy.

[Jan Hradil]

V normě 33 2000-5-54 čl.542.3.1.N4 se píše "Jako náhodné uzemňovací přívody mohou být použity vodivé konstrukční prvky kovových konstrukcí, které tvoří souvislý, trvale propojený celek, jako např. kovové lávky ........."

[Milan Karvánek]

TO: Hradil, držme se citace z ČSN, to je jediný relevantní údaj. Je jistě třeba brát v úvahu a splnit článek 543.2.2 a) ...spojitost musí být dosažena...  b) ...vodivost musí být... podle 543.1 . článek 543.2.2N1 a následující až po 544 to celé zase opakuje a upřesňuje ale není tam nic, co by se nedalo při použití žlabů splnit. Jedině ta vodivost, srovnávaná s 543.1 ,  to by se muselo přepočítat, nebo lépe vycházet z informací v katalogu výrobce žlabů, kde to jistě bude uvedeno. (příklad. Fa Flexnet to přímo uvádí, že při spojích svorkou FS1 ...vodivost odpovídá Cu vodiči dle tabulky...)

[Milan Karvánek]

TO: Dunda > Tuším, že jste také RT? Každou závadu je třeba zdůvodnit "...V případě, že při revizi byly zjištěny závady musí být v RZ uvedeno s jakým ustanovením normy nebo jiného předpisu jsou v rozporu. ČSN 331500/6.1.2  Nestrašte ,  ale skutečnými závadami, jinak vám příště nikdo nebude věřit .

[štěpán škriečka]

Pane Hradil,

to co píšete, že uzemnění jde na kostru a potom na PE /PEN/ sběrnu se v praxi toleruje, ale mělo by to být od té svorky vedeno vhodným vodičem. Nemám u sebe všechny normy, ale ať mne někdo opraví, že se uzemní vodič /sběrna/ PE nebo PEN a ty musí být uchyceny izolovaně a potom se propojí na kostru. V praxi píši, že je závada když je propoj uzemnění jen přes kostru rozvaděče. U pospojování  je běžné vodič napojit na kostru a to je z hlediska úrazu elektrickým proudem  doplňková ochrana, zatímco uzemnění /ochranné a ochranněpracov ní/ je ochrana základní, proto ty přísnější podmínky. Pokud chcete něco blíže specifikovt, tak mi napište. srkiecka.s@seznam.cz

[Ivan Polínek]

Souhlasím s panem Skrieckou, uzemnění rozvaděče musí jít na PEN, viz "ČSN 332000-4-41 čl. 413.1.3N12 - Vodič PEN se musí uzemnit ..." a já to také tak vyžaduji.

[Jiří Sedlmajer]

To: Skriecka

A co staveništní rozvaděč? Uzemnění se připojuje na vnější uzem. svorku, která tam k tomu je. A od ní jde nějaký CY na PEN. A to je taky špatně? Nebo míchačka? To samé.
Já myslím, že když se dodrží průřez, že je to funkčně jedno. A jít třeba s pásovinou 30/4 na PEN. Já to uznávám.

[Jiří Sedlmajer]

To: Skriecka
Sorry,už mě to došlo, že nejsme ve sporu.Jen poznámku: Správně by mělo jít uzemnění na hl. oochrannou přípojnici,spolu s dalšími,dle ČSN 332000-5-54 a z ní pak CY 6 až 25 na PEN rozvaděče nebo rozvaděčů.

[štěpán škriečka]

Pane Sedlmajer,

Staveništní rozvaděč má být v provozu dle ČSN EN 60439-4, přečtěte si článek 7.4.3.1.5 podmínky pro použití krytu jako  části ochranného obvodu. Dále revize na staveništích se provádí co 6. měsíců vzhledem k rizikům. Jde o přechodné zařízení.

U míchačky může být zemnicí svorka na kostře a výrobce ručí, že toto provedení pro dodatečné zemnění /vyrovnání potenciálu/ je dostatečné a propojení s přívodem dosahuje parametru jako by bylo propojení provedeno vhodným vodičem. Tento způsob DODATEČNÉHO zemnění je dostatečný i pro ostatní zařízení např. elektrocentrál y...  Souhlasím ,  že některé míchačky , ,DODO¨ to nesplňují.

U normálního rozvaděče musím počítat s tím, že přívod uzemnění může při opravě nebo úpravě někdo přerušit a žlaby byť označené zelenožlutě rozdělí elektrikář v domění, že jde jen o pospojování a logicky vyhodnotí, že je dostatečné pospojování okolními neživými častmi. Pokud chci netradiční zapojení, pak musím zhodnotit rizika a určit jestli ušetření několika stovek se mi vyplatí k rizikům, spolehlivosti a to do budocnosti /pozn. pozink pásovina stárne pomaleji než žlab pozink 0,4 plech/.   

[Milan Karvánek]

TO: Hradil > Základní otázka je jestli se jedná o uzemění vodiče PE nebo PEN ve smyslu ČSN 332000-4-41 čl. 413.1.3N12. Pokud ano, pak se jedná o "uzemňovací přívod" a ČSN 332000-5-54/542.3.1.N4 umožňuje použít "...např. kabelové lávky" jako náhodný uzemňovací přívod, pokud vyhoví průřez dle 543.1.1. ,  viz moje první reakce.

TO: Polinek > Hezká citace ČSN, ale trochu mimo. Ten článek nic neříká o způsobu připojení!

TO: Skriecka > Způsob provedení připojovací svorky pro uzemňovací přívod je věcí výrobce rozvaděče, pokud dodrží ČSNEN 60439-1 a ČSN 332000-5-54/ 542.4. Svorka "... musí být na přístupném místě...",  mimo jiné, ale nikde není uvedeno, že musí být uvnitř rozvaděče.  Ochranný vodič nemusí být izolovaný od kostry rozvaděče (ČSNEN 60439-1/7.4.3.1.8.).

[Jiří Sedlmajer]

To: Škriečka

Dobře, upřesňuji, jedná se o svařovanou konstrukci rozvaděče, popř. má ještě propoj mezi PEN a zemnící svorkou. Ani mne nenapadlo mít svorku např. na masce, nebo šroubovanému zákrytu na panel. rozvaděči! To je jasný snad všem! vás ano?

[štěpán škriečka]

Pane Sedlmajer,

nezlobte se, ale hodně revizních závad jsem psal kdy uzemnění bylo na kostru a sběrna PEN /PE/ byla spojena jen na nosný rám který byl u ní. A propoj přes nosné rámy, plechy a podobně se mi zdá být nedostatečný, je obtížné určit tyto vodivé cesty a spočítat jestli jejich vodivost odpovídá - li vodiči, který by tam měl případně být.

Pane Karvánek,

Já jsem nikde nepsal, že svorka musí být uvnitř.

Také je dobré se podívat na ČSN 33 0360 z ledna 1990 /Místa připojení ochranných vodičů na el. předmětech/ a pak se podívejte kolik vnějších ochranných svorek splňuje tuto normu. Ale to se dostáváme už někde jinde něž je přívod  k zemniči. 

[Jiří Sedlmajer]

To: Škriečka
Já se přece nezlobím ),  byť se trochu pohádáme,nebo nechceme slevit ze svého názoru.
Od toho ta diskuse je.