Diskuse Elektrika.cz

Všude na různých školeních se udává, že "blesk" letí vždy dolů....
Tak ať mě někdo vysvětlí, že na obrázku část "D" je svod do kopce?? :(
Z komína těžko poletí blesk do kopce?? Nebo ano??
Nebo se něco změnilo? o:-)

Celý obrázek je viditelně proveden AI. Kam vede svod od místa D nevidíme. Múže vést i k uzemnění. Je to jak otevírací  domeček pro panenky. Kde jste "foto" našel a je k tomu obrázku nějaký vysvětlující text?

P.S. Blesk jdoucí do země svúj směr nezmění. Existují ovšem blesky mezi mraky a blesky jdoucí od mraků do vesmíru - ionosféry.

Myslím, že se nezměnilo na fyzice nic  (dance). A pokud je směr toku vzhůru, pak asi jedině díky samotné konstrukci LPS. Tedy jak autor návrhu vymyslel obhajitelné vodivé cesty.

Je to od DEHNů z první stránky internetu.... (poklona)
Mám na mysli komín s jímačem a vedení od něj?
Podobně je i satelit...(moc to není vidět u spodu)
(Proto mě to zarazilo??)

Tak to bude mít vysvětlení. Obrázky tvoří jako doplnění svého sdělení, nikoliv jen jako ilustrační.

Když tu střechu začneš narovnávat, v kterém okamžiku to bude ok?

Na začátek bych připomněl, že blesk je elektrický jev, a proto u něj platí totéž, co stojí za tím, že na špičce vysílače na kopci bliká světlo.

Ano, výboj blesku směřuje většinou k zemi, ale jak lze někdy pozorovat na horách při nízké oblačnosti, není tomu vždy tak.

Jakmile je výboj zachycen jímací soustavou, rozhodující je dostatečná vzdálenost, nikoli to, jaký má vodič spád. Stejně je tomu i u zmíněného světla na vysílači.

Jediným omezením je tedy délka cesty k zemnicí soustavě, respektive k hladině vyrovnání potenciálu, a její impedance. Rozhodující je, zda si elektrický proud kvůli velkému úbytku napětí nevytvoří kratší paralelní cestu s nižší impedancí a odporem. Co nejkratší a nejpřímější cesta k zemi je výhodou, ne však podmínkou.

Od konce 18. století je považováno za prokázaný fakt, že blesk je elektrický jev a technický problém, přestože ještě o půl století dříve vycházely publikace se jmény démonů, kteří za tímto jevem údajně stáli.

Obrázek není vytvořen AI a takovéto napojení bylo a je například v Německu běžnou praxí.

Pokud to bude pro blesk nejvýhodnější cesta ze všech možných, tak poletí.

Prošel jsem XY školení (těch bylo hodně,hodně desítek) a pročetl spoustu brožur a toto vysvětlení slyším poprvé ve své 43 leté praxi .(montér a RT)
Vždy se to odůvodňovalo tím, že blesk (velká jiskra) letí přímo dole po nejbližším svodě? Ne nahoru ať je výška sebemenší.....
Když došla TIČR na kontrolu před uváděním do provozu (tř.1) tak takové spoje nahoru byli vždy velké závady??

Směry dolů a nahoru se obvykle určují podle směru působení gravitační síly. Myslím, že si všichni umíme představit, jaký vliv má při tomto jevu gravitační síla...

Celý problém je v tom, že předem neumíme spolehlivě určit, zda si bleskový proud zvolí delší, ale dobře vodivou cestu, nebo kratší cestu přes konstrukci či přeskok. Proto mu vytvoříme záměrně vhodnou vodivou cestu s co nejmenší impedancí a bez zbytečných ohybů. V praxi to obvykle znamená vést svod co nejkratší cestou směrem k zemi. Z toho pak vzniká zjednodušené pravidlo prezentované na školeních: "svody vedeme dolů". Není to ale proto, že by blesk fyzikálně neuměl "téct" do kopce, ale proto, že je to nejjednodušší způsob, jak neudělat zbytečnou chybu.

Ked niekto uvedie takuto krasnu absolutnu "pravdu",  mam v oblube doviest to do extremu.

Takze ak smerom dole pojde polohnile FeZn zakoncene v presusenej zemi na juznej strane (1.65mOhm/m na d10 FeZn, plus vek plus zle prevedenie v zemi) a smerom hore pojde novy a pre mna za mna zdvojeny AlMgSi (0.41mOhm/m na d10),  ktory po par metroch skonci pripojeny k masivnej zeleznej konstrukcii ktora je ukotvena v malom jazere. Rad by som to videl v skusobni nasimulovane. Pan Kirchhoff musi fungovat ako dynamo ked sa spomina, ze prud potecie len cestou najnizsieho odporu.

Ak pamat neklame, v tom momente ako sa streamer z mraku dotkne streamera z LPS (preto ma LPS pekne spicate "anteny"),  vytvori sa plazmovy kanal ktory privedie vacsinu energie z oblaku do zeme. To, ako sa prud rozdeli cestou do zeme je dane impedanciou jednotlivych vedeni, na co vplyva material, spoje, priemery, dlzka. To, ci blesk nepreskoci je dane izolacnou vzdialenostou a absenciou ostrych uhlov vo vodivej ceste, ktore sposobuju lokalne zvysenie napatia a tym riziko preskoku.

Viz mapy, nejkratší cesta neznamená vždy nejrychlejší, a blesk to chce, dokonce si to mizera vynucuje být v zemi co nejrychleji.

Tak po 40 letech praxe RT budu asi za vola, který zbytečně prudí a vytýká montážníkům
slepé svody a tzv. pytle. Za mě by měl být jímač na komínu min. vodorovně k hřebenovému vedení.
Podobně jako kdysi uváděl v příkladu ing.Popolanský "ostré" obcházení např. římsy na objektu,
kdy může dojít k jejímu "průstřelu" a uražení (dokladováno fotografií) přestože impedance 
 ochozu na vedení je určitě nižší, než zdiva v cestě.

Pane kolego, slepý svod je spíše název pro část spojenou s hromosvodem, pro kterou není vypočtena s....
Pokud tato vyjde, nejedná se o slepák.
Např.u kari sítě by byl slepý každý drát nespojený na samém konci.

Na toto veliký pozor. V zimě pak funguje jako sněhová zábrana (sněholam). Vedení a podpěry nejsou určeny k tomuto záměru. U nás toto kdysi vytvořili borci na střeše prodejny Billa a tam to tedy vypadá.

Logicky nemůže být vedení do kopce špatně, když to mají takto provedeno i na staré administrativn í budově podniku DEHN v Neumarktu. To by se pak hodně blbě vysvětlovalo, kdyby to jejich zástupce v ČR napadl  (dance).

Nejste za vola, plně s Vámi souhlasím. Slepá ramena montážníkům a projektanům také vytýkám. Stejně tak upozorňuji majitele starších domů, kde jsou namontovány ještě hromosvody z první republiky s masivními jímači, které díky své délce a váze musí být ukotveny hluboko do vazby střechy (a jejich ukotvení tvoří slepé rameno obvykle délky 2 až 3 m do objektu),  na jejich nebezpečnost.

 Kdysi jsem někde v literatuře zjistil údaj o rychlosti bleskového výboje asi 50km/s a ten uvažuji za docela možná správný. Ten celkem spolehlivě ukazuje, že blesk na poslední chvíli neuhne a nezabočí. Svoji cestu dokončí nejkratší možnou cestou do země. Proto musí mít připravenou pokud možno přímou a plynulou cestu bez ostrých zatáček a zpáteček. Jinak si cestu udělá sám se všemi důsledky pro objekt i jeho obyvatele.


Tam jsem nebyl, objekt neznám, že by platilo, že kovářova kobyla chodí bosa?

Snad jsem to pochopil správně.
Já byl poučen, že bleskový proud "neteče do kopce" třeba v případě ostrých ohybů svodu při obcházení hrany střechy. Smyčka pak jde kousek směrem nahoru.
On ten proud poteče samozřejmě pořád dolů. Jenomže tady platí, že se náboj nejvíc hromadí v místě s nejmenším poloměrem (eliášovo světlo na hrotech izolátorů). V takovém místě pak intenzita elektrického pole překoná pevnost vzduchu (zvýší s-ko). Proud tak "nevybere zatáčku" a vyskočí ven na nejbližší vodivou část.

Krásné téma  O0
Takže, vedení po střeše (například od jímače) směrem vzhůru:

• 62 305  může být ok
• 34 1390 jednoznačně špatně

Vzhledem k tomu, že normy se možná stanou utajenými dokumenty, k jejichž výuce nebo výkladu možná bude potřebná bezpečnostní prověrka se speciálním povolením... ;) navíc vláda, která jako buldozer prosazuje všechno možné bez jakýchkoli diskuzí už se nechala slyšet, že po stavebním zákoně si vezme na paškál normy, respektive jejich "zjednodušení"... třeba třistapětku Babiš zruší? ;) tak bych se "nahoru/dolu drát" moc nevzrušoval, když nahoru/dolu dnes frčí celý svět  (drinks)

Takže klid a odpustit školitelům že mají i po tolika letech v hlavách zažranou 34 1390.

Ty rychlosti budou i mnohem větší, ale pokud s tím spojujete mechanickou představu nějaké hybnosti a setrvačnosti, tak to je fyzikálně nesprávné. Blesk není leticí objekt, u kterého má hmotnost zásadní vliv na trajektorii. Je to především o lokálním elektrickém poli, náboji, podmínkách. Spíše než letící střelu bych to přirovnal např. k prasklině šířící se v heterogenním materiálu. Ostatně stačí se podívat na fotografie blesků nebo i menších elektrických výbojů vysokého napětí - náhlé změny směru vysloveně milují.

Jedna čr.fa. vyrábějicí hromosvody nemá na fabrice žádný hromosvod, asi tak velký prodej, že na chalupu nezbylo (dance)

V celém světě nejsou hromosvody moc vidět. A když, tak jsou tam ESE. Ohánět se Německem s hromosvodem je úsměvné, protože je tam nepoužívají(stačí přejet hranici). Jedinou zemí na světě, kde jsou hromosvody je Československo .
Není to divné?

A nemá v tom "prsty" snížená max hodnota z 15 Ohmů na 10 Ohmů u 62305 ?
Když jímací vedení do kopce ,  je u hromu  OK??

To by měli vysvětlit oborníci na hormy! O0

Takhle přímo ne.
Stará norma byl komplex univerzálních pravidel pro všechny případy. Nová norma bere v úvahu víc vstupních parametrů, proto nepotřebuje striktní pravidla "tohle bude takhle" nebo "tohle se nesmí dělat takhle".

ad. váš obrázek - v místě těch vzdálenějších jímačů dole pod hřebenem bude "s" vyšší. Zjednodušeně řečeno - snaha části blesku přeskočit do okolí bude vyšší.
62 305 - vyhovuje pro tenhle bod vypočítané "s"? Ano - nepřeskočí, ok. Ne - může přeskočit, špatně.

Možná to někdo vysvětlí lépe :)

Nadační fond Elektrika.Ai k tomuto vláknu dodává:
Z tohoto podkladu nelze rozhodnout, zda je konkrétní vedení od komína „do kopce“ vyhovující. Samotný směr totiž není rozhodující; při bleskovém proudu se uplatní hlavně impulzní impedance celé proudové cesty, její délka, indukčnost, ohyby, rozdělení proudu mezi svody, vazba na okolní vodivé části a napětí, které na této cestě vznikne. Právě to může vést k přeskoku mimo připravený vodič. V diskusi už správně zazněla dostatečná vzdálenost, ale chybí geometrie konkrétní soustavy, počet a poloha svodů, zemnič a výpočet pro dané místo. Ani údaj 10 Ω sám o sobě nevysvětluje, proč by vedení mohlo nebo nemohlo stoupat. Fotografie či příklad výrobce proto nejsou bez těchto vstupů důkazem obecného pravidla. (K ověření viz zejména ČSN EN 62305-3.)

Ohmický odpor hraje nejmenší roli, důležitá je impedance cesty. Kvalita uzemnění a jeho plocha pak určuje, kolik energie blesku přejde do země kolik bude hledat cestu jinam. Cesta jinam může být přeskok zemí na lepší uzemnění, nebo klasicky do distribuční soustavy. Proto je kvalitní uzemnění doplněné svodiči bleskových proudu podmínkou ochrany, stejně jako jímací soustava a v případě elektricky izolované LPS dodržení dostatečné vzdálenosti.