Diskuse Elektrika.cz

Konektor jako slabé místo EMC v rozvaděči
    Konektor jako slabé místo EMC. Když se v rozvaděči nebo na zařízení objevují podivné chyby komunikace, velmi často není problém v kabelu ani v přístroji, ale v konektoru. Rozhodující je způsob připojení stínění. Pokud není po celém obvodu, ale jen částečně, rušení se dostane dovnitř. Řešením je krimpovací příruba, která připojí stínění 360° a udělá z konektoru součást stínění. Důležitý detail je i ...
   
    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/konektor-jako-slabe-misto-emc-v-rozvadeci/@@eview)
   



           

Nemáte někdo principiální zobrazení stavu, kdy stínění "do kulata" ok, a stínění do pramene fuj?

Něco takového jako kulatý stav?

Hezký, ale myslel jsem zobrazení fyzikálního rozdílu (dance)

Myslel jste zobrazení vzniku stojatého vlnění - odrazů při narušení impedance koaxiálu?

Ano, něco takového

AI mi něco našla. Ale nemám s tím takové osobní zkušenosti tak nevím zda je to relevantní.

Stojaté vlnění u stíněných kabelů vzniká, když se elektromagneti cká vlna šířící se kabelem odrazí na konci vedení zpět a interferuje s původní vlnou. Tento jev je kritický zejména pro vysokofrekvenč ní přenosy, kde se kabel chová jako vlnovod, a může vést k deformaci signálu, zvýšenému elektromagneti ckému vyzařování nebo naopak k rušení citlivých obvodů.

Zde jsou klíčové aspekty stojatého vlnění ve stíněných kabelech:
Příčina vzniku: Nejčastěji k němu dochází při nepřizpůsobení impedance (impedance zátěže není rovna charakteristic ké impedanci kabelu). Vlna se neodrazí pouze na konci kabelu, ale může se odrážet i v místech porušení stínění nebo impedance.
Stínění (Shielding): Ačkoliv stíněný kabel chrání před vnějším rušením, při nesprávném zakončení nebo uzemnění může stínění (opletení, fólie) samo o sobě podporovat vznik stojatého vlnění na vnější straně stínění (tzv. "skin efekt" a plášťové proudy).
Projevy: Na kabelu vznikají místa s maximální amplitudou napětí (kmitny) a minimální amplitudou (uzly). To může vést k místnímu přehřívání izolace vlivem vysokého napětí.

Řešení:
Přizpůsobení impedance: Ukončení kabelu rezistorem o stejné hodnotě, jakou má charakteristic ká impedance kabelu (např. 50 nebo 75 ).
Správné uzemnění stínění: Aby se zabránilo vzniku vlnění na stínění, je nutné stínění uzemnit v souladu s EMC normami, ideálně celoplošně na obou koncích u vysokých frekvencí, nebo na jednom konci u nízkých frekvencí (dle konkrétní aplikace)

Z toho vychází že plocha či způsob připojeného stínění může mít vliv na výsledné rušení.  O0

Někdo něco doplní či opraví?

On je to v podstatě Ohmův zákon přes serio-paralelní řazení VF impedancí. Pro vysokofrekvenč ní (VF) proud cca 50kHz je vodivá vrstva vodiče šlupička cca 0,3mm od povrchu. Pak už k jádru VF rušivý proud nic moc nevede.

Takže když pomocí vytažení a natáhnutí punčošky opletu, nebo ještě hůře ustřižení punčošky a jejím nastavením CYA vodičem, který ještě ke vší hrůze vedete dlouhým vedením žlabem až na PE lištu, tak tímto způsobem radikálně zmenšíte povrch vodiče a zvětšíte podélnou indukčnost.
Je to, jako kdybyste připojili stínění přes odpor velké hodnoty. Dokonce pro velmi vysoké frekvence se takto vytvořený prasečí ocásek (pigtail) může chovat jako izolant.

Jenže VF obvod se musí nějak uzavírat, tak se uzavře ze stínění kapacitně a celé vedení stíněním vyzařuje VF rušení kolem sebe.

Pokud znáte VF lanko, tak podobným způsobem se chová i oplet stínění kabelu, pro VF signál má malou impedanci a tu musíte dodržet velkoplošně až na dobře vodivou kostru zařízení.

D ěkuji, vaše vysvětlení je naprosto  (poklona)

Princip již pečlivě popsal Martin Kurka.
V praxi jsem se mnohokráte setkal v oblasti vysokých kmitočtů, kdy montéři neznají a nedodržují datashedy výrobce. Ke každému konektoru je výrobcem stanovený předpis, jak stínění připojit, nejlépe po obvodě celých 360 stupňů ke kostře.

Obvykle musí být impedance zdroje stejná jako impedance vedení i konektoru a impedance
zátěže. Jenže impedance se skládá z reálného odporu R a jalové složky jX . Pokud je jalová složka v praxi větší než jX 5 ohmů, tak se poměr stojatých vln (SWR) větší   než 1: 1,1. A začínají problémy, stručně shrnutý pod EMC.


A to je alfa a omega celého příběhu ve VF technice.