Diskuse Elektrika.cz

Jan Hübner o koupelnách a ČSN 33 2000-7-701 ed.3
    Od 1. 6. 2025 platí ČSN 33 2000-7-701 ed.3 a v koupelnách zpřesňuje, kde ještě „končí“ sprcha a kde už začíná běžná instalace. Jak daleko se vám v praxi rozleje zóna, když má sprcha hadici a závěs není pevná překážka? Nově se řeší i vedení ve zdi až do hloubky 6 cm, takže kabel pár centimetrů pod obkladem už často znamená chránič. Co to udělá s opravou staré koupelny, která byla navržená bez RCD a s místním pospojováním? Ed.3 zároveň omezuje povinné doplňující pospojování, pokud je objekt správně uzemněn a napojen na MET/HOP. Kde končí „výměna kus za kus“ a kdy už musíte přejít na plné požadavky nové normy?
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/jan-huebner-o-koupelnach-a-csn-33-2000-7-701-ed.3)
    ... zdroj s podrobnostmi videoklipu zde! (https://elektrika.tv/video/2026/26-hubner-koupelny.fhd.mp4)



           

Vedení 6cm hluboko do zdi. Asi 5cm nestačilo. Jaký má být smysl tohoto ustanovení? Ochrana kabelu před navrtáním? Z mého pohledu to moc smyslu nedává. Čím hlouběji se kabel pod zeď ukládá, tím hůř se jeho přítomnost detekuje vyhledávačem kabelů. Profi detektor kabelů  si málokterý kutil pořídí. A pokud někdo  začne vrtat do zdi s pořádným příklepem (SDS+) tak vrták projede maltou a sádrou jak máslem a centimetr navíc to nezachrání. Proti lidské blbosti bojovat sice lze ale je to neúčinné.  Často používaný postup při rekonstrukci koupelen v paneláku je postup kdy se přizdí 5cm plynosilikátu a v tom se tahá voda a elektřina. Omezí se tím náročné drážkování v betonu. Qui bono? Také nebude možné mnohde dát zásuvku do 10cm příčky.
Jsou ustanovení se kterými prostě "nesouzním". 

Jenom bych upozornil na národní podmínky. V ČR můžeme v zónách používat pouze SELV 12 V AC nebo 30 V DC, se zdrojem umístěným mimo zóny 0,1 a 2.

S ohledem na rozsah té přednášky mi trochu chybí zmínka o pevně uloženém ohřívači vody. V nové edici již není uvedena výjimka pro použití chrániče.

Díky, že jste si udělal čas na zhlédnutí přednášky a díky za odbornou zpětnou vazbu. Určitě s Vámi souhlasím, v přednášce by měly být obě informace zmíněny, do příštího opakování obě informace doplním.

Dovolil bych si jen připomenout, že nová norma nezná sprchovou vanu, což znamená, že zóna 0 ve sprše bez vany je jednoznačná a ve sprše s vanou je prostě tam, kam vana zrovna zasahuje s ohledem na 10 cm nad podlahu. Takže když bude vana hloubky 5 cm svým dnem 5 cm nad podlahou, bude celá vana v zóně 0. Když bude vana hloubky 10 cm svým dnem 5 cm nad podlahou, bude půl vany v zóně 0 a půl vany v zóně 1.

Jinak v tom pospojování žádnou revoluci nevidím. V edici 3 jde svým způsobem o stručnou verzi textu z edice 2, čl. 701.415.2. Tam se taky nemuselo dělat doplňující pospojování, když bylo v budově zřízeno hlavní pospojování - viz poslední část článku.

Kolem sprchového koutu též odpadla zóna 2, tudíž je zde rovnou zóna 3 a může zde být těsně kolem sprchového koutu zásuvka i vypínač na 230V.

Souhlas. V praxi mi těch 6 cm přijde spíš jako komplikace navíc než reálný přínos...

Když někdo vrtá bez rozmyslu, tak ho centimetr sem nebo tam stejně nezastaví, a jak píšete, hlubší uložení často znamená horší detekci kabelu. Navíc u rekonstrukcí v panelácích to může být docela problém kvůli tenkým příčkám a běžným postupům s přizdívkou.

Řekněme spíš prostor bez zón, zóna 3 není.

Tam to naopak je docela problém, pokud bude pohyblivá sprchová hlavice

OK, od pevné sprchové hlavice je zóna 1 do vzdálenosti 120cm, ale jak pohlížet na sprchový kout s pohyblivou hlavicí na sprchové hadici?

To je docela odvážné tvrzení,  Z těch několika bodů co jsou zde z nové edice 7-701 zdůrazněny  v článku to usuzovat nechci a když jsem se zkusil podívat na sponzorovaný přístup k ČSN tak jsem se nestačil divit jak důsledně byl ten seznam norem "pročištěn" - odhaduju že z řady 33 2000 zůstalo přístupných asi necelých 15 norem :-) Sponzorujícím institucím to asi lezlo do peněz.

Logicky by to mohlo být takto: natáhnu hadici a s nataženou hadicí "obejdu prosotor co nejvíce mi hadice dovolí a tak  dostanu křivku, kde se může nacházet vyústění zdroje vody a to by mělo ohraničovat půdorys zóny 1 a od téhle křivky prostor do vzálenosti 120cm? (nevím nejsem si jist)  by mohl ohraničovat zónu 2.

Musíme rozlišovat mezi sprchovým koutem s dveřmi a bez nich. Když tam žádné dveře nejsou, tak ano, hadice se natáhne a ke konci se připočte 120 cm. Ale jakmile tam jsou zavíratelné dveře, zóna 1 je pouze uvnitř za dveřmi hadice nehadice a vně je prostor bez zón.

Tomuto pohledu rozumím ale reálná stavební praxe je složitější. To co vy popisujete a co asi předpokládá norma platí na sprchové kouty který se spíš podobá  ze stran uzavřenému boxu dole s vaničkou. Nicméně existije celá řada řešení která jsou někde mezi  walk-in sprchovým koutem bez vaničky a uzaviratelným sprchovým "boxem" Ne vždy musí být dveře do výšky sprchové hlavice a při sprchování je třeba trochu přemýšlet aby nebyla voda všude okolo. Pak také existují různé částečně otevírací zástěny k vaně aby když je vanová batrie vybavena sprchou nestříkala voda všude.
Je to otázka principu - vycházíme z přesdpokladu  "spolupracující a myslící bytosti" která používá sprchový kout nebo musí být sprchový kout proveden blbuvzdorně? Osobně bych to radši viděl jako první variantu, protože dělat cokoliv  v blbuvzdorné variantě není moc efektivní. Nejsme zemí kde by byla tradice psát do návodů, že v automatické pračce se nesmí prát kočka nebo dítě ani na 40.

Ano, musíme posuzovat a zohlednit typ provedení sprcháče a k tomu se nějak rozumně postavit. Pokud přičteme 120cm k natažené sprchové hadici ve sprcháči, pak bysme měli přičítat oněch 120cm i od natažené hadice vanové baterie. To by pak "nadneseně" znamenalo, že budeme v běžné bytové koupelně svítit loučemi, prát na valše a prádlo sušit v průvanu mezi dveřmi a otevřeným oknem.

Opět další norma  k ničemu. Jenom zase dohady místo jasných definic a čísel. To zase neměl někdo co na práci a z ničeho nic vyvinul činnost. To tu mohla být pořád ed.2.

To je pravda, to tam není dořešené. Osobně k tomu asi přistoupím tak, že hodím pohyblivou sprchu na okraj té přepážky a odtud potáhnu 120 cm ven.

Sprcha ve vaně je naštěstí pořešena větou "Je-li sprcha umístěna v zóně 1 vany, platí zóny pro vanu."

Tak úplně zle bych to neviděl, aktualizace pohledu na zemění a pospojování je fajn ale jak píše kolega Horský - rozumě se k tomu postavit předpokládá v některých sporných situacích,  že RT musí  mít podobné chápání problému.  A to je ten subjektivní faktor, který by měla norma právě minimalizovat.

.....na rozdíl od WC, kde pokud si někdo namontuje bidetovou spršku, stává se mu z celého prostoru WC sprchový kout řešený podle 33 2000-7-701 (viz 332130 ed4, odst. 8.8.4) a totéž u kuchyně, pokud má baterie u dřezu vytahovací hadici (332130 ed4, odst. 3.3.1 poznámka 6)

Pak si normotvůrců važte........

Ano, to už jsme zde probírali dříve, jak moc už je 332130 ujetá do příkopu. Jelikož je při použití normy 7-701 podle jejího článku 701.3.101 nutno vycházet z vymezení zón, jsou ty citované články v 332130 bezpředmětné, jelikož nelze u dřezu nebo bidetu zóny dle 701 vymezit.

Na základě čeho normotvůrce koriguje vzdálenosti např.sprchová hadice vs.zásuvka?
Jsou za tím stovky pokusů nastříkat vodu do zásuvky, nebo se podívají do nebe a něco plácnou?

Řekl bych, že něco plácnou a pak to ještě vynásobí bezpečnostním koeficientem od 1,5 do 3 podle nálady.

Když norma vzniká v oblasti která dříve neexistovala nebo v níž chyběla jakákoliv standardizace, je to skvělý počin, který vnese nějaká pravidla a do normy se většinou zakotví mnohé praktické zkušenosti  s následným návodem jak postupovat.
Ale čas jde dál, inovační potenciál se vytrácí a ke slovu přichází (oprávněné) zájmy výrobců, s nimi efekt trhu a sem tam si někdo přeleští své ego. A svou roli hraje a i v minulosti hrála i politika. Ať se jednalo o přjímání konstrukce zásuvky/ zástrčky za první republiky nebo dnes v období harmonizace norem v EU přetrvávání určitých národních specifik.
Je to ale jen můj soukromý názor.

OK, ptám se schválně na toto, ono totiž nastříkat vodu do moderní zásuvky s clonkami a třebas IP44 (byt s ulomeným víčkem, ale funkčním těsněním kolem šasi) je prakticky nemožné, a pokud už, tak záleží spíše na tlaku vody a tvaru paprsku nežli na rozdílu délky pár centáků hadice.

Buďme rádi, že zapomněli na své dětství, neboť my jsme jako malé děti dokázali vanovou sprchou postříkat celou koupelnu včetně stropu.....jin ak by byla zóna 1 celá místnost

Jsem rád, že to tu pan Hubner nadhodil a že ostatní to rozebírají. To u nás  řešíme stále.