Diskuse Elektrika.cz

Lotyšsko má od od 1. 7. 2025 RCD ve všech nových instalacích povinně!
    Lotyšsko má od od 1. 7. 2025 RCD ve všech nových instalacích povinně! Od 1. července 2025 musí být veškeré nové elektroinstala ce v Lotyšsku, a také renovace stávajících, vybaveny ochranou proti unikajícím proudům pomocí proudových chráničů (RCD). Tento požadavek vychází z novely tamního stavebního předpisu ...
   
    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/lotyssko-ma-od-od-1-7-2025-rcd-ve-vsech-novych-instalacich-povinne/@@eview)
   



           

Pojetí bezpečnosti elektrických instalací a spotřebičů v  bývalém SSSR bylo velmi svébytné, snad to považovali za zbytečnost, která stojí v  cestě k lepší společnosti.  Takže bych očekával, že po cca 35 letech mnohé elektroinstala ce prošly nějakou  větší rekonstrukcí no a nyní bude důvod k další vlně, aby si nikdo nemyslel, že má vše  hotový. Rozhodně nepochybuji o tom, že se tím zvýší bezpečnost elektroinstala cí. Jsem zvědav, kdy jim tam takhle dorazí AFDD.

Je zajímavé, jak , ,rychle,,  se některé technologie přenesou do praxe:

Proudový chránič (FI Schalter) byl vynalezen v roce 1957 rakouským elektrotechnik em Gottfriedem Biegelmeierem. Funguje na principu porovnání odchozího a vracejícího se proudu – pokud proud uniká jinou cestou (např. přes člověka),  zařízení obvod vypne.

Zajímavostí je, že podobné zařízení bylo patentováno už v roce 1903 firmou Schuckert. Technologii dále rozvíjeli Nicholsen a další.

První komerčně dostupný FI chránič pro široké použití byl uveden v roce 1951 firmou Schutzapparate Gesellschaft & Co. mbH. KG, Schalksmühle/Westf. pod názvem „Spinnennetz“,  který byl k dispozici ve dvou, tří a čtyřpólovém provedení pro jmenovitý proud 25 A a napětí do 380 V při vypínacím poruchovém proudu 0,3 A. V roce 1957 následoval Gottfried Biegelmeier.zdroj (https://www.elektrowirtschaft.de/das-ist-der-erfinder-des-fi-schutzschalters/#:~:text=Die%20Erfindung%20hat%20sicher%20schon%20Tausenden%20Menschen%20das,%E2%80%93%20und%20zwar%20von%20dem%20%C3%96sterreicher%20Gottfried%20Biegelmeier.)

Ano když to srovnáme třeba s mobilním telefonem...
Tomu se říká neviditelná ruka trhu.
Některé produkty se prodávají samy a lidi za ně utratí x peněz, jiné, co stojí třeba jen desetinu se k prodeji musí tlačit různými direktivami.
Můžeme zdůrazňovat cokoliv o užitečnosti  chráničů ,  označovat běžné uživatele instalací  neznalými laiky ale trh s touto komoditou to nezmění.  Přesně podle věty: "A billion Chinese people can't be wrong"
Řekl bych, že to bude tím, že i dobře provedená elektroinstala ce bez těchto ochranných prvků poskytuje v současnosti velmi slušnou úroveň bezpečnosti.

To zrovna taky nebyl rychlík.

Za rostoucí úrovní bezpečnosti podle mého názoru stojí bohatnutí společnosti, vnímání zdraví jako investice a s tím spojená nízká tolerance k riziku. Prevence odstraňuje budoucí starosti.

Prevence je vždy levnější než odstraňování následků. Nicméně incidenty se stávají náhodně (někdo jim jde naproti víc někdo méně) a svět rizik ve kterém člověk žije není jen elektroinstala ce. Rizik je daleko víc a myslím že některá jsou o řády vyšší.
Jedno z nejvetších nebezpečí představuje pro svůj život sám člověk.
Za posledních cca 30let bylo "pouze" několik stovek smetelných úrazů způsobených elektřinou, zatímco každoroční počet sebevražd  přesahuje tisícovku. Pokud bych  měl něco doporučovat, tak ať lidé investují sami do sebe, do wellbeingu aby si ze všech starostí okolo nehodili nakonec mašli. Dokud nejde o život.... A následné doporučení elektrikáře ? když se rozhodnete rekonstruovat dům či byt, nezapomeťe  rekonstruovat elektroinstala ci i když ta jedna zásuvka v kuchyni vám s prodlužkou stačí.

Dynamika vydávání norem se sále zrychluje a tak bude čím dál častější jev, že už pár let stará instalace novým normám nevyhoví a přesto má před sebou ještě dlouhý život. Úzká profesní specializace nás vede k tunelovému vidění světa Profesně asi ok, co nevím na to oslovím jiného odborníka, zařídím subdodávku ale pro reálný život nic moc.

Jo, vzpomínám. Nekonečné diskuse na téma - drahá zbytečná ochrana, kterou nikdo nechtěl moc platit. Výmysl který slouží k naší buzeraci a lobby výrobců aby měli větší zisky.

Pravda, tehdy stál proudový chránič trochu jiné peníze než dnes.

Co mě to jen připomíná?  o:-) o:-) o:-)

Když zmiňuješ Biegelmeiera, tak jsem si vzpomněl jak mi kdysi dal František Štěpán na flashdisku toto historické video (Biegelmeier zkoušel unikající proudy sám na sobě) které je u nás v archívu ...

Bývalý šéf Peter Respondek (https://elektrika.cz/data/clanky/o-knx-v-ceske-republice) mi citoval závěr nějaké práce z výzkumů určení bezpečné hladiny proudu (pokusnými osobami byli asistenti profesorů) zhruba takto:
Nikdo nebyl poškozen ani zraněn, ale všichni odmítli pokus opakovat.

Ano, bohatnutí společnosti je nutnou podmínkou. Rozšiřování ochran zákonitě znamená snižování jejich efektivity na jednotku nákladů, tudíž je potřeba mít "zbytečné" peníze navíc. Současně s tím roste nejistota, kdy jsou právě ty vynaložené peníze ještě užitečné a kdy už začínají být zbytečné. Pokud si na jednu stranu položím chrániče pro koupelnu a venkovní zásuvky a na druhou stranu zásuvky pro obýváky a jističochránič e pro světla, tak tady už byl bod obratu zřejmě překročen. 

Kouzlo spočívá v tom, že tento bod obratu má každý z nás jiný a ještě se to mění v čase nahoru dolů.

Naši dědové věděli, že kůň dokáže smrtelně kopnout, kamna zapálit dům a elektřina zabít a chovali se podle toho. Kdo tohle chování opomenul, ten na to občas doplatil. Ještě za našeho mládí jsme si mnohokrát natloukli na kole (bez helmy, pochopitelně),  spadli při lezení na stromy, rozbili si hlavy či zlomili ruce při hrách a občas dostali ránu při šťourání se do zásuvky a nikdo to nebral jako katastrofu. Auta neměly bezpečnostní prvky, neexistovaly proudové chrániče ani záslepky v zásuvkách a v domech jezdily dnes zakázané paternostery.

Dnes se obecně společenské požadavky na ochranu lidí (dnes už i zvířat) před jakýmkoliv nebezpečím posunuly tak daleko, že jsme chráněni často i proti své vůli. Na každé nebezpečí, které se projevilo, ale i které BY SE TEORETICKY mohlo projevit, se zavádí opatření, nařízení, norma, předpis, požadavek - stačí si třeba srovnat různé edice norem. A pochopitelně tvůrci těch norem nikdy nebudou mít pocit, že mají hotovo. Protože - jak napsal pan Kantner - jedno z nejvetších nebezpečí představuje pro svůj život sám člověk.

Něco by se s tím člověkem mělo dělat.......  (norm)

Až moc nápadně mi to připomíná Brechtovu básnickou rebelii, kdy reagoval na výroky politiků, že lidé ztratili důvěru vlády a psal  jestli by nebylo lepší aby vláda rozpustila lid a zvolila si jiný.
Už tohle je dost  (mimo) ale  na odpověď je třeba se ptát sociologů. My si můžeme tak potichu postesknout, aby to nevypadalo že máme v hlavě samé svatokrádežné myšlenky. Je to o směřování společnosti v období kdy se jí daří. Vraťme se k zákonům pana Ohma.

To může být, ale posun v rozšíření chráničů za desítky let je na základě rozhodnutí normotvůrců, ne na základě modu z každého z nás.

Co tak může vést ruku normotvůrce?,   veřejné blaho (dance)
Snižování max.rychlosti na silnici, kde nejsou nehody kvůli rychlosti stávající je prapodivný počin.

Společenské požadavky na ochranu lidí státem před jejich nešikovností a neopatrností, nedáváním pozor a občas i hloupými nápady. Což stát logicky může realizovat pouze na základě práce legislativců; normotvůrci jsou jedni z nich.

Společenské požadavky??
Jako, že byla nějaká demonstrace "chceme chrániče"?,  to bych ještě chápal.

Myslím, že období, než se nějak pochopila funkce fí a byla přijata okolím, mohla trvat i přes deset let! A to byly kecy! Zajímavé je, že když to některým připomínám, tak trpí amnézií a prý o tom nikdy nepochybovali! :-)

U nás ještě nesmíme zapomenout na Ing.Václava Honyse.
Dříve na školeních mluvil ON a nebo jeho spolupracovníc i.Zajímavé bylo zkoušení na vlastní tělo. (poklona)

(Jak už 7 mA ho už položilo nechtíc na zem.....)

Já pamatuji různé fígly, kterými chtěli laici a bohužel i někteří elektrikáři obelstít proudové chrániče. Nechápali princip chrániče a vymýšleli různá krkolomná zapojení, která  vždy nakonec nefungovala.

Tak i stařičká 1010 s chrániči v nějaké svoji změně trochu bojovala.
Něco ve smyslu PEN přes chránič, či zařízení bez PE.........?
Nemohu to najít, poprosim tedy zodpovědnějsí knihovniky.

O tom nevím, ovšem v různých publikacích a příručkách byla v 80. létech spousta chyb, která vyplývala ze změn v normě, zejména v novém značení L,N, PE/PEN.

V proudových chráničích byly od 70tých let vpředu Jihomoravská a Jihočeská energetika, protože měly zemněné distribuční sitě. Vodič N se uzemňoval u trafa a potom až na konci vedení. Podle zatížení sítí odběry po vsi se běžně měřil úbytek napětí mezi N-PE v řádu jednotek voltů. Byla to výborná kontrola "izolačního stavu" mezi N-PE.  O0
S nárůstem elektrifikace nebylo jiného východiska. Byly to ty bílé z NDR. U nich soudruzi chybu neudělali, jsou funkční stále.
1010 měla chrániče zapracované dobře nevím o nějaké problému.
Zařízení bez PE - pouze ve tř.2 - vyhoví.
PEN lze pouze na přívod  FI, za ním už jen fukce N.
Uvažujeme jednopólový dotek proti zemi.

Jako "mladý" elektrikář jsme jich dost montovali na přívody pro zubní soupravy u zubařů.Bývali jen 3fázové ,   jednofázové se nevyráběli.Kdy ž jdu na revizi někde k soukromníkovi, tak tam ho ještě má,nikdo s ním roky nehýbe a vypadává vždy do 30mA.Je sice jen AC ale funkčí.
To u dnešních se asi po takové době (více jak 30 let v provozu) řící nedá. (poklona)
Nevím jak je vyráběli, ale jsou funkční stále.