Diskuse Elektrika.cz

Zásuvkové obvody dle ČSN 332130 ed.4
    Jak si podle čtvrté edice této normy vykládáte definici zásuvkového vývodu? Jaká bude úvaha při určení počtu zásuvkových vývodů jednoho obvodu?  Zásuvky určené pro specifické účely, například pro audiovizuální techniku, by měly být označeny, aby bylo jasné, že nejsou určeny pro jiné spotřebiče. OK, ale jak? Také se doporučuje smyčkování zásuvek ...
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/zasuvkove-obvody-dle-csn-33-2130-ed.4)
    ... zdroj s podrobnostmi videoklipu zde! (https://elektrika.tv/video/2025/2504solid-letal-4-zasuvkove-obv.mp4)



           

Dokážete toto někdo rozvést?
 Typický příklad, někdo napojí karavan na zásuvku ze sloupu, a v tu chvíli je fáze na modrém vodiči. A máme problém.

Nerozumím v čem je problém. Když problém nebyl v dobách,  kdy se na trhu objevila bakelitová rozdvojka, která  při zastrčení do správně montované a zapojené zásuvky ve své levé zásuvce přehazovala L a N vodiče a pravá byla ok. To bylo ještě v dobách, kdy v pevných instalacích "fáze nalevo" byl nepřekročiteln ý požadavek a českým instalacím jednoznačně dominovala  sít TN-C.
Přesto jsem zastánce dodržování dobrých osvědčených zvyků tedy i monáže  vodiče L na levou zdířku.
Zajímavé je, jak se stavíme k zásuvkám "Schuko" které se vyskytují na výrobcích, které nejsou spoučástí pevné instlalace. Při jejich použití totiž narazíme na nekompatabilit u s provedením "národní" verze zástrčky a spotřebitele to začne nutit k více či méně povedené improvizaci.
Pro mě další důvod, proč si o dnešním stavu normalizace myslet své. Ne  není to žádná tragedie ale je vidět, že když jde o modlu jednotného trhu, tak projde leccos.

Ale byl to problém. Ve firmách na to bylo upozorňováno a často tam byly zakazovány.

To byla taková provokativní nadsázka, jasně že to problém byl ale když si člověk důkladně prohlédne tuhle starou rozdvojku co se dala koupit ještě v 80. letech, tak  je na ní znak ESČ, tedy Elektrotechnic kého zkušebního ústavu, který  měl dokládat soulad výrobku s tehdejšími bezpečnostními předpisy. Trošku ironie, která devalvuje jak onu instituci a možná i normotvůrce.

Rozdvojka, o které je řeč, se začala vÿrábět ve druhé polovině 60. let a vydržela ve výrobě až do let 90. Přitom její předchůdkyně vyráběná (často jako roztrojka) od začátku 50. let tuto nežádoucí vlastnost neměla. Proč tomu tak bylo? Zřejmě zjednodušení výroby (a zlevnění) spolu s neštastným zněním normy, že u pohyblivého přívodu nemusí být zachováno postavení L-N v zásuvce.

Máte pravdu,  už si nepamatuju jak vypadala uvnitř ta bezproblémová starší verze ale ten problematický model měl pásové propojky navrženy tak, že byly zrcadlově obrácené, to znamená jedna forma na lisování/ ohýbání pásku pro PE a druhá forma společná pro L a N, takže skoro jako vždy, cena rozhoduje.

Uvnitř byly krásně překřížené propojovací pásky. Byla to precisní práce a nebylo to ani složité. Byly v provedení jako rozdvojka i roztrojka a vždy bylo zachováno postavení L a N u všech vývodů. Ještě je zachovalé mám v obou provedeních.

Kolegové, nevíte někdo jak je to myšleno v článku s těmi karavany?
Kamarád vyjíždí napříč evropou a elektrorady na cestu mám na starost.
Úplně si nedokáži představit, že ho vybavím instrukcemi s nářadím a on bude kontrolovat fáze v kempech a případně přehazovat L a N.