Diskuse Elektrika.cz

Situace.
Oddálený jímač (3m) upevněný na izolačních tyčích, napojený ALMgSi drátem na zbytek soustavy.
Jímač se bude desítky let chvět.....,   nemůže tedy dojít k ulomení pevného drátu ve svorce?
Podotýkám, že dotaz na konkrétniho česk.výrobce zůstal bez odpovědi s tím, že jsou jejich díly certifikovány ale certifikaci nemohou doložit....

Co čekáte za odpověď?
Má smysl vůbec podobné dotazy tahat na web?

Kolego, to už nechej na revizákovi a jeko pravidelným návštěvám..... ... O0

A kde mám položit dle mého názoru složitý mechanicko/elektrický dotaz, asi v zelenině u pokladny.

Když se na to tak nějak podívám tak v případě, že se jedná o RD tak s nějakými revizemi nelze počítat, všichni víme jak to chodí. Pokud je to cokoliv jiného tak pak by se o to měl právě postarat RT při pravidelných kontrolách kdy by pravděpodobně odhalil vznikající problém a upozornil na něj.

Co se týče ono "máme certifikaci, ale nemůžeme vám ji ukázat"  pro mě znamená jedno, že nemají.
Je to za mě stejné jako s revizní zprávou a nebo jinými doklady, které mají dokládat určité mechanické/elektrické vlastnosti produktu. Pokud to v případě dotázání nejsem schopen doložit tak se přistupuje tak, že to nemám se všemi náležitostmi. Asi by se nikomu moc nelíbilo kdyby se třeba do prostředí EX namontovalo zařízení u kterého by nebylo možné doložit certifikátem, že je k tomu určeno

Mě zajímá, o jakého že to jde výrobce, který prohlašuje, že má certifikáty, ale neukáže je. Sem s ním.
My, co Milana známe hezkou řádku let, možná už desetiletí, víme, že se vždy pouští až do morku kostí a je to dobře. Kolikrát mě upozornil na takové věci, které by mě ani nenapadly a jsem rád za každý takový postřeh, který nás vlastně všechny dokáže posunout dál ve všeobecném oborovém vědění.

Kolega Babrňák poukazuje na neustále omílaný problém, kterým je absence povinností pravidelných revizí na soukromých objektech určených např. k bydlení. Jedni křičí o nedotknutelnos ti svého soukromého majetku (kominíci a plynaři se s tím vůbec nemažou),  druzí dupou za nastolením všeobecného pořádku s odkazem na bezpečí osob...je to těžké. Každý má svojí pravdu a z tohoto začarovaného kruhu zatím není východ ven.
Pak to vidím tak, že pokud se na soukromém objektu poruší drát a odpojí se od svorky a něco se pak stane, nese za to plnou odpovědnost ne výrobce, ale právě majitel a provozovatel onoho poškozeného objektu. Soudní znalec pak vyhodnotí jeho míru zavinění a pojišťovna drasticky zkrátí finanční pojistné plnění.

A proto mě to vlastně nechává naprosto chladným, neboť každý je strůjcem svého osudu.

Snad mě jen zajímá, proč by mi neměl výrobce vyjít vstříc a ukázat mi požadované certifikáty. Např. já jako projektant je POTŘEBUJI vidět. A pokud je neobdržím, navrhnu zařízení za použití výrobků spolehlivějšíh o výrobce.

Je to jen věc certifikace a ničeho jiného, čili tedy věc výchozí revize. Žádná následná údržba nebo pravidelné revize nemají význam, jsou pod rozlišovací schopností těchto aktivit.

Ještě jinak.
Lze spočítat počet pohybů na " Al" drátu např. o 1cm v pevné svorce, nežli dojde k jeho ulomení?
Onen výpočet asi nebude jednoduchý, proto se ptám na odborném fóru.
Moc mě zajímá jak to řeší projektanti.

Nemyslím, že by to někdo na světě dokázal spočítat, ani kdybys mu dal přesné složení slitiny, podrobný popis teplotně mechanického tváření, teplotu při ohýbání a časovou definici ohýbacího procesu - na tom všem to bude záležet.
Např. soukromý tip: když to ohneš, necháš 10 s ohnuté, narovnáš a necháš 10 s rovné, ohneš atd. atd.,  tak to vydrží míň cyklů než když ty pauzy budou jen 1s.

od toho ale právě mají být ty certifikáty kdy si výrobce udělá technologické zázemí ve kterém bude mít přístroje, které budou schopny nasimulovat co nejvíce možných scénářů a na základě tohoto vyhotoví nějaký technický list s určitými parametry a následně tento list může předložit. Případně ještě může nechat nezávislou laboratoř specializující se na toto aby to provedla za něj a bude mít pak certifikát s trochu vyšší důvěryhodností jelikož takováto laboratoř pravděpodobně bude mít určitou formu akreditace, která jí dodá na vážnosti.

Ono nasimulování ohybu je více méně pouze otázka sestrojení vhodného přístroje co takto bude moci nasimulovat ohýbání v případě poryvů větrů při životnosti 5 let během řekněme 5 dnů. jde vlastně jen o počet cyklů jak tu zmínil kolega Fuk

Milane, nijak.
Neznám projektanta a vlastně nikoho, kdo by toto někdy řešil a popravdě mě to nikdy ani nenapadlo.
Myslím, že i do budoucna tomuto nebudu přikládat žádnou vážnost a trápit mě to vůbec nebude.
A nestydím se za to.
Myslím si, že už tak jsem docela přehnaně poctivý a citlivý na různé nekalé podněty, ale také se řídím tím, že se nemá nic přehánět.
Asi tak.

 (drinks)   Na Sázavě dáme pivko a poklábosíme třeba i o větších hovadinách  (dance) (dance)

Podle provedení by se v některých případech dalo počítat s nějakým pohybem "denně" při větší změně teploty.
Chvění ve větru bych si ani nedovolil odhadovat
A pak tu máme magnetodynamic ké síly při průchodu bleskového proudu
Jenže to by bylo minimálně o vizuelní kontrole před bleskovou sezónou a po každé bouřce 

Horaci jsem přesvědčen, že to řešíš furt, jen si to neuvědomuješ (dance)
Lepší výrobci to mají řešeno certifikátem a doporučením např. ohledně 
síly větru/délky jímače/počtu betonových závaží.....

Nějak si moc nedovedu představit situaci, kdy by se při správné montáži mohl ulomit hromodrát. Tedy rozhodně ne v nějakém krátkém časovém úseku, který by stálo za to nyní dopředu řešit. I tak je to opět zajímavé téma k zamyšlení, otevřené kolegou Milanem Hudcem.

Ovšem co nechápu je reakce výrobce který mlží okolo certifikátů svých produktů. V podstatě jej to vyřazuje z mnoha státních zakázek, kde se dbá na velikost hromady papírů, které nikdo nečte. Zrovna jsem posílal na jednu státem dotovanou zakázku přes 100 dokumentů s CE, návody a podobnými náležitostmi. Některé chápu, jiné ne. Návody k produktům jsou OK, včetně některých CE. Většinu běžně plním vlastním prohlášením o montáži a použití certifikovanéh o materiálu a produktů s odkazem na stažení dalších dokumentů na stránkách výrobců, bude-li to potřeba. K tomu dodám návody třeba k rozvaděčům, stmívačům a podobně. Tady to prostě nestačilo a já několik cca 2 h stahoval od výrobcu všechno potřebné.  Porazilo mě že dodavatel musel například  vypracovat návod na manipulaci s klikou u dveří, kde zakazuje se na ní věšet a naopak popisuje jak se má klika uchopit a jakým pohybem ji uvede v činnost a podobně. TO státní úředník fakt vyžaduje? Jestli ano, nemyslím si o nich nic slušného.

Z5 k tématu.

Taky by mě zajímalo o jakého výrobce šlo, i když asi tuším. Prostě to máme v našem oboru všichni podobné. Je skupina kolegů která celkem dbá na správné provedení a výběr vhodného materiálu (na základě vnějších vlivů a dalšího) a oceňuje výrobce kteří dokáží dát na své produkty tolik potřebnou podporu. Pak je druhá skupina kolegů, pro které je jediným "certifikátem" minimální cena, bez ohledu na to že v klidu porušují kde co, nebo že nemají jak zjistit garantované vlastnosti k použitým produktům, vzhledem k možným vnějším vlivům.
Od koho z nich by jste si nechali udělat ochranu svého majetku a rodiny?  (drinks)

Obdobný návod jsem jednou viděl na dveřích dětského pokojíčku.

Skús porozmýšľať, či sa nedá na ten posledný prepoj na oddialený zberač vyhotoviť nerez lanom V4A od Dehnu.

Také by to šlo.
Nicméně příčinou bylo, že onen výrobce lisoval ohbí pro drát na destičce obráceně (na straně dostřihu),  takže svorky zafungovaly coby nůžky a vodič se chvěnim doulomil.
Další důvod používat kvalitní výrobce a jejich dražší výrobky, chlap na sřeše nemá sil studovat každou svorku a suplovat pochybnou výstupni kontrolu výrobce.

Ještě poznatek z tohoto případu:
K ulomení dratů došlo jen v případech, kdy byla ona destičková svorka natočena souose s držáky tyče, což může být chyba i v případě kvalitní svorky.
Přiznám se, že toto mne zatím nenapadlo.

Foto by prosím nebylo?

Hudec: Jestli jsem to pochopil dobře, tak blbě udělaná svorka vymačkala do AlMgSi drátu vrub. A rozvoj trhlin začal tady, a celý to šlo do kytek.

Tak k tomuhle asi nebude mít data nikdo (protože to není předpokládané namáhání, ale je to prostě celý blbbě) ,  ale každej strojař řekne, že tohle byla příčina, zvlášť u vysokocyklovéh o namáhání. U FeZn nebo V2/V4 k tomu nedojde, protože jsou to srovnatelné materiály a spíš se omačká ten otřep na svorce a rýha na drátu nebude.

Ale mám nepříjemný pocit, že se bude dost obtížně hledat nějaký dokument povahy ČSN nebo tak něco, kterému by to odporovalo.

Být to lopatka parní turbíny, nebo hřídel tak něco najdu, u těchto věcí se to normálně řeší a posuzuje co může udělat vrub a jak se tomu vyhnout, ale hromosvod ...?

Tak to má ředitel kovovýroby přejet pilníkem místo přejíždění asistentky, co já vím.....
Navíc, když mohou mít "němci" svorky bez otřepů, tak to asi lze vyrobit, není to žádná raketová věda, ale blbý nastříhaný a natvarovaný plocháč.

No, ono stačí všimnout si kvality pozinku. Od "němců" je to jak vyrobené z pozinku. Od jednoho z místních výrobců je to plné otřepů a ostrých šupinek, kdy ti hrozí i krvavý úraz. Vyjímkou nejsou ani loupající se vrstvy pozinku.

Takže pokud to správně chápu, nešlo o chybnou montáž, ale svorku která je technologicky ošizená a tudíž skýtá skrytý problém. Ve tvém případě došlo díky tomu k mechanickému poškození hromovodiče, což vedlo k jeho "uklepání".

Souhlas.

Jestli je to ten výrobce co si myslím, tak bych se podíval je-li to opravdu hromosvodařská svorka. Vím že nám to kdysi někdo omlátil o hlavu (čísla už si nepamatuju) ale svorky byly z jiné tloušťky materálu než bylo napsáno na certifikátu.
Z úspornějšího (-:

Kvalita pozinku odpovídala popisu Honzy Fraňka
 
A když jsme to reklamovali tak prej jsme si koupili klempířskou svorku, ještě že to byl hovor po telefonu, protože kdybych na něj tenkrát dosáhnul tak měl slavnej funus.

Proto mi tenhle krám do dílny nesmí, byť bych rád podpořil domácího výrobce...