Diskuse Elektrika.cz

Ve které normě se píše o neupevněných svorkách? Např. wago, nebo čokoláda.

A proč normu?
Co takhle vyhl. č. 48/82 Sb. ;)



§194 (3) Všechny části elektrického zařízení musí být mechanicky pevné, spolehlivě upevněné a nesmějí ovlivňovat nepříznivě jiná zařízení; musí být dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům zkratových proudů a přetížení.

Ta se ovšem vztahuje jen k:
174/1968 Sb.   Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce

Tazatel ale nepsal o jaké zařízení se jedná.
Takže ve fabrice tato vyhláška prostě platí. ;)
Nebo se Milane pletu?

Je to jak uvádíš.
Nicméně nevěřím, že se najde kolega, který by si nikdy v rozv.nepomohl volně uloženou svorkou.
Občas se stane, že se připraví kratší kabel.
Co pak, když v rozvaděči zrovna není místo na držák wago budto vůbec, nebo tam kde vychází krátký kabel?
Zaomítat kabelovou spojku před rozvaděčem.
Napojit kabel před rozvaděčem v krabici.
Vyměnit kabel.
Vyměnit či překonfigurova t rozvaděč.

Tak to máš pravdu. Občas se prostě nezadaří. Pokud je to odborník, dokáže si poradit. :)
Pokud to je lempl, ukáže se to jako prasárna. (zle)

Co znamená spolehlivě upevněné? Definujte.

A týká se to veškerého zařízení? Podle zmíněné vyhlášky to přece platí obecně.

Pokud ano, jsou spoje ve wagovkách v krabicích spolehlivě upevněné? Z mého pohledu jsou v rozvaděči i v krabici upevněny stejně (ne)spolehlivě. Co je vlastně instalační krabice? Může mít krabice rozměr 300 x 200 mm? Je i v takové krabici wago spolehlivě upevněné na vodičích, nebo všichni používají držáky, řadové svorky a podobně? Nehledáme problém, tam, kde není?

Nicméně podobná diskuse tu už myslím byla.

Zalovíme v archívu a hle ...

Na každou blbost závazné normy nejsou. A kde byly, tak se třeba i zrušily a nebo jejich náhrada dané aspekty neřeší.
A podle mě je to jen dobře. Nikdo nemá hlavu jak meloun, aby v ní držel tři kopice údajů a jsou občas situace, které prostě nejdou vyřešit optimálním způsobem. Jen za cenu nějaké obezličky. Míru tím vzniklého rizika si pak musí posoudit každý sám, zda mu to za to stojí, a případně z toho vyvodit dodatečné specifické závěry.
Setkal jsem se s případem, kdy pracovník v rozvaděči byl hluboce zamyšlený a zavadil o příliš volně tažený vodič. Lekl se, a "skočil" hlavou do rozvaděče - kaputt.
A ne každé upevnění je pevné. Tatík byl puntičkář, v rozvaděčích po domu vše pěkně vyvázané do tras a naohýbané do pravého úhlu, ale v jednom místě si pomohl "čokoládkou" (dodatečná záležitost),  kterou chytl k podkladu jen oboustrannou lepící páskou. Jenže to po čase odskočilo a čučelo to mimo prostor i s drátama. Takže jsem to přikurtoval plastovou sichrpáskou (ty v době před sametem vůbec nebyly - to si pamatuji moc dobře, protože tenkrát plynaři sichrpáskama něco přichytávali ve výkopu a byla z toho ve škole velká ostuda, protože jim to spolužáci přes noc obratem rozkladli jako "náramky na ruku". Dnes by po tom neštekl ani pes.).

A jak se tedy postavit např. k tomuto....?

V rozvaděči tři chrániče. Vývod z chrániče jde na wagosvorku, ze které jsou pak napojeny N odvodních napájecích okruhů.

Co napsat do revizní zprávy?

Pro mě je tohle za hranou (bavím se pouze o wago svorkách, další problematické body nekomentuji),  navíc zde to vypadá, že by se to dalo poměrně snadno upravit do přijatelného stavu (vodiče jsou poměrně dlouhé).

To je problém. Osobně, pokud to jde, mohu zvolit kromě kladného nebo záporného závěru RZ ještě třetí možnost - revizní zprávu vůbec nevystavit.
Pravda, obětuji tak trochu svého času zadarmo, ale často to není špatná možnost. Faktem je, že revize mě neživí a mohu si to dovolit.

To čumím.  :-\ :-X :-[ ??


Každá "blbost" má většinou svůj důvod. Pokud začneme postupně tyto blbosti ignorovat, můžeme se rovnou na všechny normy a předpisy vykašlat.

Za mne jsou právě takové "blbosti" tím, co odděluje fušera od řemeslníka a často, byť to tak vždy nemusí na první pohled vypadat, i bezpečné provedení od rizikového až nebezpečného.

Jo to  můžeme....
Pokud to uděláme lepší jak je v normě standart, tak na normu se můžeme klidně "vykašlat"!
Ale kde je ten mezník ?
Něco je estetika, něco bezpečnost !

A o čem tedy je ta v klipu zmiňovaná ČSN EN 60997-2 ed.3 (Připojovací zařízení nízkého napětí pro domácnost a podobné účely)? (norm)

Ale zde se nebavíme o cestě, kdy to udělám lépe. Ba právě naopak. Každej jouda už ví, že v provedení lépe a bezpečněji mi nebrání žádná norma.


Když ona i ta estetika s tou bezpečostí často úzce souvisí. Ať jde o přehlednost, uspořádání obvodů, .......  ,  ale i hledání závad.

Vzhledem ke skutečnosti, že rozvaděč je výrobek, tak za tento výrobek zodpovídá výrobce. Ten by měl,(záměrně píšu měl),  v ES prohlášení o shodě uvést veškeré relevantní předpisy, dle kterých je jeho výrobek vyroben.
Tam není co dodat. :)
Pokud se v tom hrabe někdo další, udělá tam prasárnu, tak je třeba přesvědčit provozovatele ať si zjedná nápravu.

U RD a bytů, je bohužel situaci špatná, tam si nedělám iluze, že se sjedná náprava. Tak to prostě je. (zle)

Na fotke p. Horského sa mi extrémne páčia okrem iného aj prepojovacie lišty na ističoch.

Keď už nechcem skracovať (a to poriadne, vybraním celého hrebeňa z plastu a odcvaknutím tak, aby nebola medená lišta na koncoch zarovnaná s plastom),  tak namiesto omotávania extra kontaktu izolačkou radšej zvolím cestu namontovania extra B10 ističa pre prípadné rozšírenie do budúcnosti. Pri doplnení obvodu teda nie je potrebné vystavovať znova dokumentáciu k rozvádzaču, stačí ho jednoducho pripojiť. Cena za istič je minimálna a rozumný elektrikár rozumného zákazníka argumentami presvedčí.

Musím povedať, že som videl krajšie diela vyrobené laikmi. Rozhádzané svorky bez upevnenia sú už len bonus.

Takže volné svorky pro spojení vodičů, je dle tebe v porádku?

V klipu, pokud jsem se nepřeslechnul, byla zmíněna norma ČSN EN 60998-2-3 ed.2. (Ta se týká svorek prořezávajícíc h izolacii. Norma ČSN EN 60997-2 ed.3 nějak na webu ČSN online nebyla nalezena. )

Možná ale měla být zmíněna spíše ČSN EN 60998-1 ed.2. a ČSN EN 60998-2-2 ed.2.

Ovšem i tak je mému oku skryto, kde se v nich o nutnosti upevnění svorek píše.
 

Není? A vždy není? I v těch případech, které zmínil kolega - např. Krátký vodič, který nedosáhne ani k nejbližší DIN?

A pokud není, proč není? Jistě to jako revizní technik dokážete podložit odkazem na předpis, protože bez odůvodnění je to jen věc názoru.

V tomto vlákně přece jde o to, najít předpis, který by to zakazoval a moje hypotéza naznačuje logické paralely, které by možná mohly napovídat, že takové ustanovení neexistuje. Ale stále je to jen hypotéza.

Ta 7. je můj překlep. Na tu normu (tedy ČSN EN 60998) jsem se ptal proto, že nemohu nyní kontrolovat její znění a tiše jsem doufal, že to někdo vysype z rukávu.  o:-)


Do teď jsem žil v bludu, že to řeší část té ČSN EN 60998  (zle)

Nechci posuzovat, jestli je to blud. Ovšem postupoval bych spíše jiným směrem - tedy,

- pokud je to součást rozvaděče, pak to musí být v 61439.

- pokud to není součást rozaděče, pak by to mělo být v ČSN 33 2000-* (možná -5-*),   kde jistě je něco o mechanické odolnosti, ale kdo ví, jestli speciálně o wago svorkovnicích.

Nebo je to přímo v návodu výrobce. Kdo se zeptá? Mimochodem, asi by bylo rozumné, ptát se více výrobců bezšroubových svorek.

Už se stalo!
Zítra na to kouknou přesněji.

Ve videu zmiňovaná norma se týká samotného výrobku a stanovených vlastností na něj, včetně předepsaného testování, kterým musí svorka projít. To všeobecně platí o všech svorkách, tedy i způsobu testování. Viz celá řada této normy.

Jedním z důvodů potřeby mechanického upevnění spoje je i fakt, že spoj by neměl být trvale mechanicky namáhán (což jsem někde zahlédl i v této normě). Díky vibracím v rozvaděči, by se mohly tyto spoje uvolňovat a mohlo by za určitých podmínek dojít k závadě, nebo i ohrožení požárem, či úrazem.
Ale stále nechápu co se zde tak dlouze řeší. Přijměme tuto skutečnost jako fakt a chovejme se jako řemeslníci, ne jak prasata. V některých provozech je dokonce jakékoliv podobné napojování vodičů uvnitř rozvaděčů zakázáno. Jednak kvůli bezpečnosti a hlavně kvůli spolehlivosti. Kdyby se zastavila výrobní linka a údržba by hledala někde ve svazku, nebo uvnitř lišty uklepanou svorku, přišlo by to firmu neskutečně draho. Mnohem levnější je výměna krátkého vodiče za delší, už během odstávky, nebo při samotné konstrukci. Pokud by se toto pochybení v průmyslu projevilo, ten blb by si to fakt tvrdě zaplatil.
Co se rodinné výstavby týká, platí to samé o řemeslnících a dobytku. Jen s tím rozdílem že zde k podobným prasečinám dochází mnohem častěji, protože se to nedobře hlídá a kde není žalobce, není ani soudce. Poctivý RT je vnímán spíš jako škodná a ne ten kdo vám chce pomoci a vyhledává možná rizika a nesoulady s předpisy, aby ochránil vás a vaši rodinu. Někteří zde to navíc i podporují svými tvrzeními a hledáním kliček, jak se odborné práci a revizní prohlídce vyhnout. Byť je to za silně diskutabilní a ti kdo toto uposlechnou, mají v případě problému prostě černého Petra. Nic jim nepomůže tvrzení, že jim to někdo na internetu poradil.

Osobně mne silně nebaví to kličkování a hledání cest jak to ojebat a nemuset dělat pořádně. Jsou zde normy, předpisy a zvyklosti. Ve finále k tomu všemu soud přihlíží, bez ohledu na VTZ, nebo cokoliv jiného.

Souhlasím s Honzou, že hledání cesty jak to ojebat je pro mě cesta minulého režimu. Dnes přemýšlím proč je to v normě uvedeno a v jakých souvislostech. Jo a telefonval jsem a ještě budu, protože sami normotvůrci, normozpytci a inspektoři jsou pod stany a u táboráků :-)


Ale, přátelé na telefonu ... u strojů je snad připevnění všeho bez diskuse ... není to náhodou mezi testovými otázkami revizního technika ...?

Zmínky v ČSN mě zajímají o to víc. Leč wagosvorka je výrobek a právně závazný návod k použití dává výrobce. Wagosvorka není šroubová svorka a tak s přihlédnutím na její váhu a skutečnost, že ji není nutné dotahovat, nemusí být jako neupevněný kus takový zločin. Ovšem jako obvykle záleží na okolnostech. Tedy výrobce (Wago) sdělí, zda je přípustné krabicovku provozovat pouze na vodičích.

Můj tip je ten, že ano a ty plastové držáky se vyrábí pro případy, kdy je to přikázáno upevnění krabicové svorky jiným předpisem.

Jinak bych to viděl jako Honza Franěk.

 Takže je to na libovůli toho kterého elektrikáře?
A jak tedy profesionálné řešit mnou nastíněnou situaci z počátku vlákna, nemyslím že se jedná o takovou vzácnost výskytu, že by nikdo neporadil.

Milane vydrž!
Slovo libovůle moc nesouzní s kritickým zhodnocením situace :-)

Pokud to tedy někdo zde neobjasní rychleji.

Nechápu co tímto zamýšlíš. TO jako budeš nyní v diskusích stále kopat do všeho a všem podsouvat, že není nic potřeba dodržovat? Stále se domnívám že sel lidé chodí především proto, aby se dozvěděli jak se to musí, nebo má dělat. Tedy nejen s ohledem na normy, ale i zvyklosti.

Co kdyby jsi sám otevřel normy a podíval se. Ono jen do toho rejpat a sám se do norem nepodívat, je fakt jednoduché. Například na ČSN 33 2000-5-52 ed.2 například článek 526.6.   Další normy dohledáme, až budeme vědět o jaký rozvaděč se jedná. Pak se lze opřít i o více normočlánků. Ale tato informace stále chybí a tedy nelze vložit všechny konkrétní články konkrétních norem.

Třeba kolegové vloží další články norem. Nyní nemám na tyto tanečky ani náladu, ani čas. Očekávám co se MIrek u WAGO dozví.   ;)

Dodržovat a nečinit se musí to, co je "psáno",  pokud se na ono jednání ovšem vztahuje právní síla konkrétní situace, není to nijaké rýpání.
Byla zde nastíněn velice jednoduchý a troufám si říci častý stav věci (tj.krátký vodič v rozvaděči - co s tím…).
Zatím to vypadá tak, že udělat z toho závadu, tj. najít konkrétní článek je celkem fuška (mimo několika všeobecných ustanovení, přičemž možné posouzení konkrétní situace dává velice široký prostor k následné diskuzi),   co jste tam psali dodnes?

Opět pouze k tématu neupevněných svorek.
Daly by se použít třeba obecné body z informativní přílohy F ČSN 33 2000-6 ed. 2, aby se to v RZ podložilo (např. Kabely řádně zakončené v krytech, Spoje nejsou příliš mechanicky namáhány...).
Pokud by někdo rozporoval, že je příloha jenom informativní a že se norma netýká přímo rozvaděčů a že to takto být může (a nechtěl by rozvaděč jako z fotky kol. Horského uvést za pár korun a pár hodin do přijatelného stavu),   tak za mě je lepší s takovým "zákazníkem" prostě nespolupracova t.
Jinak zcela sdílím názor kol. Dobrovolného - pokud je legální neupevněné wago v krabici (což je minimálně zcela běžná praxe),   tak, dokud nenajdeme v normě na rozvaděče článek, který by zakazoval neupevněné svorky, tak to asi zakázané není.
Pokud se nejedná o speciální aplikace s dalšími požadavky (stroje, výbuch, doly...).

Je tak.

Nic - jak píšu výše, buďto se to před vystavením RZ opravilo, nebo RZ nebyla.

Ještě doplním za sebe - pokud to jinak nejde (krátký kabel) a je to provedeno přiměřeně, tak to vyhovuje. Pokud to jinak jde (viz fotografie výše),  tak nevyhovuje.
Co je přiměřeně máme každý nějak individuáně nastaveno.

Jen takovou zajímavost...
Narazil jsem na hlavní rovodnu velkokapacitní kuchyně ,   dělané asi před 15 lety....ze cca 140 vodičů (a obvodů) jich bylo naspojkováno v rozvaděči asi +- 100.
Jsou dodnes naspojkovány přes "čokolády" volně ložené, doposud jsem četl asi 5 revz zpráv včetně výchozí, od různých RT (celkem i přísných -co je znám) a nikde zmínka o tomto napojování!
Asi to bylo tak, že elektrikáři podle projektu natahali do určitého místa přesné délky kabelů.
Pak se asi hlavní rozvodna posunula a tak to vzniklo.
Všichni RT to doposud neřešili.

Jo, pak je to určitě  v pořádku. :-\ :-\  (ironie)


Jeden z používaných článků jsem již vložil.


Přiznávám, že nejsem právník, ale elektrikář a tak budu nadále dodržovat platné  normy a zvyklosti. Nemám chuť ani čas řešit u každé práce, jestli náhodou nejde něco ojebat a nedělat podle norem. To se na to raději vys... a půjdu dělat něco jiného.
ZDe je odborné fórum a očekával jsem, že si zde elektrikáři navzájem podávají pomocnou ruku, případně pomohou radou v některých otázkách i laikům. Namísto toho zde přibývá příspěvků a rad pro laiky, jak nemuset dodržovat to a to, protože se na to nevztahuje zák. 174.....   a tak dále. Namísto vložení konkrétních norem a článků ohledně upevnění svorek, případně informace že není o co se v revizi opřít. Je samozřejmě jednodušší skopávat argumenty druhých s dokola předhazovaným zákonem. Nechápu to, protože zde komunikují právě především odborníci (nebo by měli) a laici se plácají po zádech na Baastlírně a dalších podobných serverech.  Pro mne tyto diskuse tímto už ztrácí nejen letité kouzlo, ale i smysl, protože se kutilským servrům začínají podobat.

Pro mě, je NV závazné, a je nad normou. Takže hledat v normě, nebo použít argumentaci z NV?
Jasná volba na porušení ustanovení z NV. ;)

Je jen dobře, pokud se člověk povznese nad svůj subjektivní pocit (také se mě halabala svorky v R nelíbí...).
Nicméně: o konkrétní ustanovení se opřít nemohu, ano mohu situaci našroubovat na obecné, nicméně ty v sobě zahrnují právě onu subjektivitu.
Navíc mohu k oné subjektivitě přidat fyz. jev:,  kdy spíše vodič ulomím ze součásti upevněné, nežli volně ložené.
Pokud dva vodiče (předpokládám že téma ce točí kolem cca dvaapůlek) spojím wagem a ještě je k sobě před vstupem do svorky stáhnu páskem, tak je v podstatě vyvytrhnu.

Jenže, pane kolego, v tom NV se píše "spolehlivě upevněné". Že se toto NV týká všech bodů instalace, na tom se asi shodneme. A asi se shodneme i na tom, že firma WAGO tím pádem říká, že tyto svorky jsou "spolehlivě upevněné" samotnými vodiči přinejmenším v instalačních krabicích. (A co "čokolády"?)

Opravdu je WAGO natolik odlišně mechanicky namáháno ve velkých krabicích případně v rozvaděči, že můžeme prohlásit, že "spolehlivě upevněno" není?

Posuzujme za podmínek normálních působících mechanických vnějších vlivů. Žádné vibrace strojů, silný elektromagneti smus, ...

Podle čeho soudíte, že je toto upevnění nespolehlivé? Je to jen pocit - odhad? Zkušenost s výrazně vyšší poruchovostí? Prohlášení výrobce? Právě proto jsem se dříve ptal po definici spojení "spolehlivě upevněné". Buď to definováno je a v tom případě můžeme jednoduše posoudit, zda svorka v rozvaděči definici splní nebo ne. Pokud to ovšem definováno není a neříká to například výrobce, pak je na jemnocitu technika, zda vyhodnotí upevnění jako ne/spolehlivé.

Aktuálně:
Oporu v platné technické normě zatím nikdo z mých kontaktů zatím nenašel.
A české WAGO pošle požadavek na vyjádření k tomuto vláknu do německého WAGA.

Ovšem je důležité rozlišit běžný bezpečný provoz Wagosvorky a druh prostředí a zařízení v kterém je používána. To jsou dvě věci. Wago sdělí za jakých podmínek lze provozovat svorku a jiné předpisy určí za jakých okolností lze v jejich zařízení a prostředí provozovat taková zařízení jako jsou například Wagosvorky.

Tak bych to zde nemíchal do jednoho pytle.

Opravdu žasnu, že projednu WAGO svorku tolik dat!!
Někteří by pro jednu WAGOšku v rozvaděči nejlépe zastavili provoz celé firmy!! (dance)
(nadneseně)

Ja som vždy do revízií vkladal ako nedostatok na základe STN EN 61439-1:2012, čl. 8.6.3. Holé a izolované vodiče,  štvrtý odsek, druhá odrážka: Vodiče spájajúce dva pripájacie body nesmú mať medziľahlé spoje, napríklad spletené alebo
spájkované.

To napríklad beriam aj ako: žiadne neupevnené svorky, lebo pripájací bod chápem ako svorku prístroja alebo regulérnu svorkovnicu.

Františku, každý srdcem technik prahne po podstatě problematiky. Zda jde o Wagovku nebo cokoliv jiného, je to stejný problém. A nás zajímá, zda se opřít o stanovisko výrobce, technickou normu, podmínky provozu atd. Nebo to nemá žádná pravidla? Mnozí ví, že v rozvaděčích na drátech visí ledasco (ledasco píšu záměrně abych neposunul téma jinam).

Pokud moje slovenčina a technické znalosti dovolí, tak chápu tak, že vodiče nesmím spojit ničím, co by vytvořilo snadněji ulomitelné místo nežli vodič v celku, s čímž bezvýhrady souhlasím.
Ale znovu opakuji a každý kdo vlastní jednu wagovku a kousek drátu si může zkusit ulomit vodič v takto vytvořeném spoji, vždyť to jde, či spíše blběji jde oproti vodiči nepřerušenému.
Navíc furt nevím jak zastánci vždyupevněného řeší situaci kdy je potřeba spojit vodiče v rozvaděči a není k dispozici místo na dince pro držák či můstek.

To na fotu je co?

Trafo vypadá že je uchycené dobře. Nevisí na drátech.
Jinak trošku chaos :D
Ty holé zkroucené dráty mi dost vadí

Možná bychom se mohli posunout ještě o něco dále. Výše uvedeným jste napsal, že jste vlastně revidoval podle rozvaděčové normy. Tedy rozvaděč. Tedy výrobek.

Ten ale revizi nepodléhá protože na něj bylo vydáno prohlášení o shodě. Tedy pokud tuto svorku umístil do rozvaděče jeho výrobce, je to jeho věc. A i kdyby to byl někdo po výrobci, stejně by nás to vlastně nemuselo zajímat. Jak se vlastně řeší při revizi neautorizované zásahy do výrobků? Co se napíše do RZ?

Ale takto to přece není.
Co je smyslem výchozí, pravidelné a nebo mimořádné revize elektro?
Posouzení bezpečnosti.
A jak mohu posuzovat bezpečnost, když jak říkáš, že rozvaděč je výrobek, že mě jako RT elektro nemusí zajímat?
To jsi ale nemyslel vážně?
 :)

Rucni elektricke naradi se take reviduje. Prodluzovacky jakbysmet. Otazka je co se stane s vyrobkem kdyz jej nekdo upravi tak ze se odlisuje od schvaleneho provedeni. Je on sam pak vyrobce se vsemi legislativnimi dopady?  Muze prvotni vyrobce rozvadece specifikovat jake upravy rozsireni jsou pripustna? Jestlize muze deje se tak v praxi? Dle meho nazoru upravenych rozvadecu bude v provozu nemale mnozstvi. Znacna cast urcite revizemi prochazi.  Reviduji se tedy podle zdraveho rozumu? Prijde mi ze je tu urcite predpisove vakuum. Nebo se pletu?

Vaukuum je proti této problematice pevnou hmotou (dance)
Interval možného pohledu na ne/revize rozvaděčů je natolik široký, a přitom každý názor bude mít něco do sebe..........

Pak ma nekdo chtit po RT aby pouzil zdravy rozum, kdyz svym podpisem nese kuzi na trh. Elegantni reseni upevneni wago svorek existuje kdyby se jednalo o jednou svorku pro 3 vodice v zaplnenem rozvadeci budiz.  Tohle provedeni vypada neprofesionaln e  a z vyroby byl rozvadec osazen uplne jinak. Prestoze je to hnus tak v normalnim prostredi to na funkci a bezpecnost nebude mit zadny dramaticky vliv.
Doplnovani rozvadece o dalsi moduly je bezna cinnost ktera se za dobu zivotnosti instalace muze provadet nekolikrat.  A tak nekolik nasledujicich uprav zmeni rozvadec k  nepoznani. Malokdy je to vse ciste a bez kompromisu.

Jen zamyšlení
Wago svorka, například 2273-202, je velmi lehkou svorkou, s trvalým přítlakem na vodič. Z logiky věci tedy její váha není přímým ohrožením spoje tahem, byť bude volně viset v rozvaděči. Z tohoto pohledu se místní diskuse jeví jako hnidopišství některých z nás, například mne. Právě dobrými vlastnostmi těchto svorek argumentuje většina těch, kteří nejsou ochotni připustit veřejně to, že může jít o závadu. Osobně je v tomto můj postoj více méně nekompromisní, byť se nemohu ztotožnit z podsouváním lživého obvinění, že by někteří kvůli této svorce zavřeli firmu. Zrovna tak nezpochybňuji kvalitu a vlastnosti těchto svorek a výrobce. Naopak se o tom přesvědčuji v každodenní praxi.
Prvním co mne "uhodí do očí",   je označení této svorky v jejím katalogovém listu, kde se píše KRABICOVÁ svorka. Za mne ji to vylučuje k použití v rozvaděči. Tam jsou určené jiné produkty.
TeĎ budu více méně v obecné rovině. Již zmiňovaná ČSN 33 2000-5-52 ed.2 a článek 526.6, bývají použity v závadovníku revizního sw. Také se mohu ohánět například ČSN 33 2000-1 ed.2 a článkem 134.1.1.,   čemuž dle mého volné vodiče se svorkami v rozvaděči neodpovídají.
Pokud jsem správně pochopil některé kolegy kteří to nevnímají jako závadu, nerozporují tuto závadu v případě průmyslových rozvaděčů, ale pouze v bytové výstavbě. Pravděpodobně proto, že by údržba v průmyslu podobně "vyzdobený" rozvaděč od dodavatele prostě nepřevzala. Tam často platí mnohem přísnější předpisy a žádný dodavatel který chce pro takovou firmu dlouhodobě pracovat, to normálně bere jako zákon a podobných prasečin se nedopouští.
Pokud se týká rozvaděčů DBO, mrkněte se na co se dává pozor a co se ověřuje, během ověřování rozvaděče při výrobě. Dle mého k takové prasečině není ani důvod, ani prostor. TO vzniká až po zásahu montážníka na stavbě. Ten elektrikář si z toho nedělá příliš těžkou hlavu a někteří zdejší kolegové to klidně přejdou. Já to prostě napíši do revize. Protože krom již zmiňovaných článků norem, je potřeba na to koukat i trochu širší pohledem. Svorka není namáhána jen tahem/minimální váhou svorky, ale například také dynamickými silami v rozvaděči. Od vibrací, po dynamická škubnutí v případě zkratu na takto připojeném obvodu.
Kdyby nebyla k dispozici tak snadná a cenově dostupná náprava, asi bych také přimhouřil oko. Ale takto k tomu nevidím žádný důvod. Naopak vnímám dost důvodů proč to brát jako závadu.

Navíc každá smlouva o dílo kterou podepíšu, pro mne zezávazňuje všechny platné normy.

Tolik rychlý rozbor a pár článků, které mne v rychlosti napadají. Nemám rád prázdné tlachání a filozofování jak to jde ochcávat, bez podložení konkrétními argumenty.

Wago ke svorce 221 na produktových stránkach píše: Použití v rozvaděčích prostřednictví m adaptéru. Viz https://www.wago.com/cz/lp-221
Návod výrobce je nad normou.
Z toho mi vyplývá, že bez adaptéru ne.

Asi bych se díval na prohlášení kritičtěji. Věta typu "Použití v rozvaděčích prostřednictví m adaptéru" uvedená na www bez odkazů na podrobnější datasheet si lze vysvětlovat různě.
https://zdroje.elektrika.cz/book/drzak-wagosvorky-pro-upevneni-v-rozvadeci/


Asi bych podrobnosti o použití čekal v datasheetu toho držáku. Ale o nutnosti použití žádná zmínka. Myslím, že použití držáku vychází z proměnných okolností a dalších souvisejících předpisů.

Možná ještě projí tady těch pár norem, podle kterých se svorky vydávají na trh ...
https://zdroje.elektrika.cz/book/technical-section-wago/

Stále je to jen pohled a názor, stejně jako v mém případě


Jsem si vědom toho, že jde o zjednodušený pohled. Možná by to právník rozcupoval, nebo naopak možná i potvrdil. Kdo ví. Já na to koukám očima technika, ne právníka. Například rozvaděč do stěny, nedám na zeď,  stejně jako KU68, nebo rozvaděč v krytí nedám ven jen kvůli tomu že má vysoké IP, bez toho aniž bych si ověřil i UV odolnost a tak dál. Každý produkt prostě má své určení.

Ale domnívám se, že konkrétních argumentů k potvrzení názoru proč svorky bez upevnění v rozvaděči nee, je zde uvedeno prozatím dostatek. Jiným pohledům se nebráním, ale můj postoj je v tomto prozatím neměnný. Osobně se domnívám že tato cesta je pro mne bezpečnější, z pohledu právního, kdyby nedejbože někde došlo k nějakému problému, který by následně skončil u soudu.

Osobně provedu lisovaný spoj. Nebo jsi to tak nikdy nedělal a vždy jen věšel "vagovky" a "čokolády" na vodiče? (to si osobně nemyslím)

Ty jsi ve své revizi nikdy neřešil tento případ? Normálně necháváš v rozvaděčích tyto Wagovky viset a v revizi to při své práci neřešíš? Pokud ne, jaký článek používáš?

V rozvádzači jak vo výrobku wago určite nie (možno s výnimkou použitia miesto upevnených radových svoriek), ..a ani na opravu prepojovacieho vodiča, treba ho vymeniť celý, tak jak je pôvodný výrobok, bez waga, ale aj bez lisovaného spoja, jednoducho celý diel,..bo rozvádzač sa vyrába, mení a opravuje podľa normy...

Pripojenie káblu do rozvádzača ale už nie je výroba rozvádzača, ale inštalácia, a pripojiť krátky vodič pôvodného kábla do radovky cez wago nemôže byť nijaký bezpečnostný problém,..ani pre wago a ani pre ten vodič na vzduchu..by ma zaujímalo či to výrobca kábla či waga zakazuje..

A že je to hnusné?..Môže byť, no neviem čo má subjektívny názor s bezpečnosťou.. .

Jak bylo zmíněno, tak náklady na případné opravy při poruše budou růst exponenciálně s počtem volných svorek (svorka nemá označení, takže se musí neustále propípávat). Jako dočasné řešení občas není jiná možnost (výměna stykače, který má jinak udělané svorky a vodiče jsou krátké + na liště často není ani cm volného místa + výměna vodičů znamená odstavit stroj, oddělat tuny krytů a rozdělávat obrovské svazky),  ale opravdu jen do první možné odstávky a udělat to pořádně.

Provést kvalitní zalisování pevných vodičů průřezu kolem 2,5, 4, příp.6 je téměř nemožné, speciálky kleště na to existují snad jedny/dvoje na trhu, silnostěnné spojky je třeba vybírat přesně k nim, osobně mám Klauke.
Nemyslím, že je to úplně běžná výbava elektrikářů.
(Pozor neplést se slan. vodiči, u těchto vystačí slabostěnná dutinka a pětinový lisovací tlak, pozor dále na dutinky s izolací, přes tu skutečně potřebnou sílu nelze fyzikálně přenést, i když jsou mnohdy jakoby k těmto účelům prodávány).

Než špatně lisovaný spoj, tak raději Wago, klidně volně visící.

A čo spojenie skrutkovými spojovačmi TYCO + zmršťovačka ?

Nesouhlasím. Považuji to za zcela běžnou činnost.


Já mám Haupa a spokojenost. Nepřijde mi, že by to nebyla běžná výbava běžného elektrikáře. Sám nejsem nic jiného. Kolegové se kterými jsem mohl spolupracovat na některých projektech, byli většinou dobře vybaveni podobným, nebo i lepším nářadím. Ať šlo například o Milana Karvánka, Pavla Maříka, Zdeňka Pikharta a další.


TO je možná pravda, ale osobně nevidím žádný důvod k tomu domnívat se, že zkušený elektrikář nedokáže nalisovat běžný spoj. Tedy ani důvod jakkoliv snižovat standard a nechávat volně viset wagovky v rozvaděči, jako nějakej tydýt. Mám už něco za sebou a jsem dost starej na to, abych měl nastavený standardy a ty dodržoval.  Sám jsi předtím psal, že se ti to taky nelíbí a pak tady píšeš že elektrikáři neumějí nalisovat spoj a tak ti to najednou nevadí? Nějak nechápu tvoje myšlenkové pochody.  

Tak znovu:
Volně uložené svorky mě vadí (duševně, esteticky, říkejme tomu dle libosti),  zároveň jsem smířen s tím, že technicky to hřích nemusí být (lisovačka a wago budou sloužit obě velice dobře a leta),  zároveň jsem si vědom, že "normové" napadnutí je sice možné, ale poněkud hnidopišské.
Ono je to jak s nevyrovnaným vodičem, sice se mě nelíbí, ale jako technik bych měl uznat, že vede úplně stejně jako ten formovaný.

Ještě se prosím poděl o typ kleští Haupa určených pro lisování spojek pevných vodičů.
Já jsem před lety takové kleště vůbec nemohl sehnat a skončil jsem u Klauke 02.

To nemusí být tak úplně pravda, ale v běžných instalacích a rozvaděčích se to neprojeví.  :)

Tak je to také myšleno, speciality do vlákna prosím netahejme.
Hovořme stále o průměrném bytovém rozvaděči a napojení CY vodiče cca.4mm.

Ještě mne obecně napadlo:
Mohou být lisované spoje vlastně uloženy "volně",   není místo vstupu vodiče do dutinky/prvního lisu příliš náchylné k ulomení?

Moc bych uvítal, pokud by se k těmto technikáliím vyjádřil p.Kurka, jeho zkušenosti by jistě do správné techniky spojování vnesly pořádek.

Precizně slisovat vodič RE 1,5-4mm2, se přiznám neumím.
Kleště pro tyto průřezy a neizolovaný silnostěnný spojovač, jsem sehnal vždy jen v provedení s lisováním "jedním trnem proti podkově",  což je dobré pro RM vodič, ale u RE vodiče dochází k různým nepatrným deformitám spojovače, které mají za důsledek velmi rozpačitý pocit z vlisu pouze částečně obepínajícího RE vodič, který ten prostor zkrátka nezaplní.
Proto i já bych si rád rozšířil výbavu o opravdu kvalitní kleště pro silnostěnné, neizolované spojovače 1,5-4(6)mm2, protože stávající nepůsobí uspokojivě.

Od průřezu 6 už je dobře, šestihranné pakny se postarají o dostatečný tlak ve všech směrech a případný sporadicky se objevující rozdíl v síle stěny spojovače a vznk laplíků na styku paken (větší průřezy) vyřeší pilník.
Ve světle těchto skutečností, vidím v rozvaděči raděj tu wagovku, než když tam nějaký zoufalec zmačkne izolovaný spojovač pro RM vodič, nebo tam nějak našmudlá šroubový spojovač, který je sice k danému účelu určen, ovšem na malém průřezu se smršťovačkou navrch působí poněkud zvláštně, navíc absence trhacích hlav u tak malých průřezů hrozí nedotažením/stržením.
Setkal jsem se i se správně použitými lisovacími spojovači, ovšem zmačknutými pomocí kleští na dutinky, tzn na 2,5mm2 spojovač pasovala až ca. šestka. Ono to drželo, vedlo to proud, ovšem po kratším zaviklání došlo k uvolnění vodiče.

Šestihranný vlis, provedený podle technologickéh o posupu, zajistí plynulé sevření vodiče, bez rizika poškození vodiče střihem. Stává se ale, když nějaký lempl mačká až ke kraji, či dokonce až přes vodič, že dojde k nežádoucímu pnutí na vstupu do spojovače a pak to má sklon k ulomení.

Jinak lisované spojovače jsou určeny i pro plný tah vodičů, ten spoj někdy vydrží i víc jak vodič, ale to se netýká tématu "do 10mm2"

Když se esteticky provede spoj ve WAGO, přitáhne se páskem k vodičům, a hlavně se popíše!! co je to zač, lepší jak "jiskřící" spoj amatérským slisováním!!! (dance)

A o čem mluvíte?  :(

Copak amatér se má co vrtat v rozvaděči? Eletrikář si s tím prostě hravě poradí  (norm) 
Amatér může pokazit i spoj Wagovkou. Tedy tato argumentace je zcela mimo

Taky nevím jak esteticky provést spoj s wagovkou, ve svazku dalších vodičů uvnitř rozvaděče. Vždy to bude vypadat jako zásah amatéra. Bez ohledu na kvalitu spoje a přitážení stahovací páskou k dalším vodičům.

Taky by mne to zajímalo.

Obdobné, stejné téma se tu řešilo před pěti lety, a jak se dívám, tak žádný přelom se nekoná........
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,35786.18.html

Nedělal bych ze zastrčení dvou drátů do dvou direk raketovou vědu, to skutečně zvládne i amatér, v případě páčkových i opice.
Každý profesionál vystupuje vlastně u nových technologií jako amatér, klidně na sebe prásknu, že jsem na žádném výcviku zapojování wagovek nikdy nebyl, stačí dodržovat několik pravidel a kvalitní spoj je na světě, alespoň tedy u pevných vodičů.
U slaněných je nejtěžší nepodlehnout pokušení a drátky násilně nestáčet, ale zavést je do klece cca v přirozeném krutu z kabelovny.

Vaše argumenty jsou trochu mimo!! Tady nikdo nemluví o amatéru! ;D
Když nevíte jak dát WAGO, tak to nekritizujte!!

Tak u mě je problém, slaněný vodič bez dutinky, správně strčit do pákové WAGO. (zle)
Prostě nevidím no.

I to se dá řešit, vodič strčíš do kousku podélně říznuté slámky, oholíš, posuneš slámku, strčíš do svorky a před zaklapnutím slámku vytáhneš.
Sice velice kutilské, ale funguje to skvěle :)

Ale notak.......
Kolega Franěk jistě s wagem umí, jen hledá řešení, které odpovídá jeho představám.
Tohle téma asi jednoznačný závěr mít nebude, bo na každý způsob spojení lze nalézt něco rozporujícího, a to jak pocitově, tak technicky tak legislativně.

No tak já na ten sleněnej vodič prostě tu dutinku nalisuju a basta. Pak se prostě trefím vždy. :)

Největší problém neupevněné svorky je, že ten, kdo ji do toho rozvaděče dává, se ji tak nějak podvědomě snaží ukrýt. Taková psychologická záležitost, snaha schovat chybu, nezkazit si celkový estetický dojem apod.
Požadavek na upevnění (rozebiratelné) svorky je tedy logický jak pro přehlednost instalace, tak případné hledání závady.
Tak nějak pociťuji, že se vytrácí řemeslná zručnost a není na ni čas.
Proto se jednak vyvíjí další a další svorky a spojky, aby se jednak usnadnila práce profíkům a druhak se eliminovaly a únosnou mez chyby matláků co maj jen padesátku.
 
Znám mnoho rozvaděčů z 60. 70. 80. let, kde je problém krátkého drátu řešen zkrutem a textilní asfaltovou páskou. Někdy i na přívodu a ono se to zkrátka nehřeje, protože to dělal někdo, kdo se učil kroutit dráty v učení a dodržoval technologickou kázeň.

Stejně tak znám nové, či nově opravené rozvaděče, kde se vlivem špatné montáže originálu, či použitím snad repliky roztekly svorky vizuálně jako wago.
Stejně tak je bohužel mnoho "odborníků",  kteří se nezdráhají použít spojovač pro laněný vodič a zmačknout kleštěmi pro tento určenými a spojkují tak plný vodič.
Další mají jen něco jako K3 a mačkají s nimi co se do nich vejde.
Takže i když existují způsoby a postupy, ne každý, kdo si říká elektrikář je zná a ovládá.

Tak se vrátím k původnímu dotazu. Co říkáte na tu zelenou neupevněnou svorku vlevo dole na tom fotu?

Toto zařízení spouštěno do provozu v roce 2012. Je to veřejně přístupná budova.
A somozřejmě na střeše je aktivák.

Při zahození veškerých pocitových záležitostí konstatuji, že vodivost bude obdobná, jako kdyby byla na liště.

To máš Milane pravdu. Jenomže tam těch prasáren bylo podstatně víc. Ale mělo to výchzí revizi. Když jsem tam v roce 2014 nastoupil na první pravidelnou revizi, tak sem po cca 3 měsících, chtěl toto zařízení odstavit z provozu pro nebezpečné závady.  (zle)
Ale to sem mimo téma dotazu. ;)

Aha. Tedy ti jako RT nevadí že svorkovnice určená k montáži na DIN lištu, visí volně v prostoru, čili dochází k použití v rozporu s návodem výrobce? Zde dokonce trpí spoj i váhou té svorkovnice a může docházet k uvolňování. To není o pocitech, ale technických faktech.

Tedy to vnímám tak, že jsem asi na špatném odborném fóru, spíš na bastlírně. Tam bych podobnou odpověď i čekal. Zde mne to silně překvapuje, navíc od revizního technika. Už se této debaty dál asi ani nechci účastnit.

Ale kdeže, pokud hovoříme čistě o vodivosti spoje, bude cca stejný.
Ony 3dkg co svorka váží vodiče neutrhne a pokud budu přemýšlet hodně za roh, tak dokonce vznikne i přirozený napnelismus v upnutí vodiče právě díky tomu neuchycení.
Lisovací dutinka pro čtyřku + smrštovačka bude navíc váhy obdobné.
Co se mě či tobě pocitově líbí/nelíbí (a mě se to také nelíbí, tyhle můstky navíc nesnáším) nechme stranou a hovořme čistě v technické rovině.
Možnosti:
Lisování - asi málokdo vlastní ony kleště a je tu otázka, zdali spoj nemusí být mechanicky uchycen.
Čokoláda- zeslabuje pod šroubkem vodič, asi tedy ne.
Wago - potřebuje držák, v tomto případě ho přilepit?
Nechat vodiče rozpojené, protože vlastně neexistuje čistý způsob.

Jak bys tento konkretní případ vyřešil ty a za pomoci případně jakých dutinek a kleští.

Navíc vytrhuješ z kontextu, tvrdil jsem že vodivost, tj.opak odporu bude stejný a na tom si trvám.

Sleduji toto téma od začátku a stále si říkám, jak to nejlépe napsat. V první řadě bych odlišil spoje vzniklé již při montáži rozvaděče. Ty vznikají z hlouposti nebo lenosti montážníka. Do této kategorie bych zařadil krátké přívodní kabely a jak zde bylo na fotografii ukázáno sesvorkování vodičů N wagosvorkou na výstupu chrániče. K chrániči patří klasický můstek N a krátké kabely by měly být vyřešeny řadovými svorkami v horní a popř. i dolní části rozvaděče. Zejména v případě, že se jedná o většinu vodičů, jak zde bylo popsáno. Pokud toto řeší někdo chumlem wago svorek nebo také lustr svorek, tak by si zasloužil naplácat na p...l jako malý školák. Takový rozvaděč je v případě poruchy téměř neopravitelný.

Jiná situace je v případě, že se jedná o opravu při výměně prvku, který již není k dispozici originální, typicky stykače a nadproudová relé. V tomto případě bych byl benevolentnějš í, většinou bývá třeba napojit pomocné, ovládací vodiče, kde netečou velké proudy a příliš prostoru pro upevnění svorek není. Ovšem vždy musí být spoje viditelné, aby je v případě poruchy bylo možné kontrolovat. Velice trefně to popsal kol. Hrubý - psychologie elektrikáře velí chybu ukrýt.

Lisované spoje jsou také problematické. Velice záleží kdo je dělal, jaké měl vybavení a materiál. Ne každý to umí a má nářadí pro široký rozsah průřezů.
S předcházejícím také souvisí:

Pokud bude dobře nalisovaná a kvalitní - je to v pořádku, jinak je to další přechodový odpor v obvodu a příčina budoucích  problémů.


Celý rozvaděč ukazuje nedbalou práci. Svorkovnice na DIN pohozená v koutě je divná dodělávka. Spoj vodičů rozdílných průřezů v případě klasického nastavení je podezřelý a vylučuje možnost některých způsobů napojení. Také se naskýtá otázka, zda je to správně a bezpečné.

Co napsat na závěr. Každý jsme jiný, takže věci posuzujeme jinak. Posuzujeme je podle nasbíraných zkušeností v praxi a každý z nás může mít ve specifických případech pravdu. Některé případy jsou jasné. 100 nasvorkovaných vodičů v jednom rozvaděči svorkami plavajícími v prostoru (viz. kol. Šohajda) je na zastavení provozu. Že na tento stav nereagovalo několik RT je na zamyšlení nad tím, proč tam byli a možná také co s nimi.

                 Chce to klid a nohy v teple!  ;)

A už to tu zase, jako bohužel dost často, rozplizlo. Z původního dotazu zda nějaká norma ošetřuje neupevněné svorky, jsme se posunuli do míst, kde se nelze dohodnout.

Ano, páčkové svorky na nulových vodičích v rozvaděči, jehož fotku sem dal pan Horský, jsou fušeřina, protože je lze lehce a elegantně nahradit třeba čtyřsvorkami Wago 2002-1204 nebo usazením použitých svorek do nosiče. Což sice vrabčí hnízdo za nimi nijak nezlepší, ale rozhodně to bude profesionálněj ší. Takže tady lze s těmi, kteří zastávají nejradikálnějš í postoje, plně souhlasit.

Jenže pan Hudec nadhodil poté téma trochu jiné a to záchranu průšvihu. Svorkou? Slisováním? Svorku umí (dobře, funkčně a bez rizika) instalovat (skoro) každý frekventant vyšších ročníků učňáku. Kvalitní slisování  RE vodiče málokdo. Takže odpověd na otázku, co je pro budoucnost rozvaděče lepší, zda slisovaný spoj pochybné kvality nebo spoj v profesionálně vyrobené svorce, se zdá být jasná. I když to použití svorky může být přece jen trochu proti srsti.

Mimochodem dovolím si zopakovat otázku  - jaké to kleště Haupa máte pane Fraňku ke slisování RE vodičů? Ať jsem na německých stránkách hledal, jak jsem hledal, nic pod 6 mm2 jsem nenašel. Svoji selektivní slepotu ovšem nevylučuji.... .
 

No, prošel jsem pro zajímavost katalogy několika předních výrobců lis.nářadí, a kleště na precizní lisování CY 1,5, 2,5, 4 jsem nenašel.
Tak jsem volaaký zmetený.

Stocko https://www.stocko-contact.com/downloads/loetfrei-verarbeitungstechnik.pdf

Tohoto výrobce se přiznám neznám, výrobky ovšem vypadají profesionálně, nicméně holou silnostěnou dutinku a k ní kleště v katalogu nevidím, mohl byste mne prosím nakopnout konkrétněji?

Tyto klešte mi doporučil přímo jejich zástupce, jako vhodné pro tato lisování. Mimochodem, u většiny CZ prodejců jsou označovány trochu zmateně. Tedy se nedivím že jste je nemohli najít.
Jinak tato značka kleští funguje opravdu skvěle. Vlastním jse cca 6-7 let a stále perfektní.
Pravdou je, že když jsem dělal cca 15 spojek na 5x2,5 kabelech, tak jsem to silně pocítil na své ruce.

Reálné foto mých kleští z kufru.

Čím více se do problému lisování ponořuji, tím více začínám pochybovat i o vhodnosti těch svých kleštích (dance)
Honza má pravdu, že dopátrat se jednoznačného určení kleští pro lisování plných vodičů není jednoduché.
Zeptám se zkušených tedy jinak:
Jak se takové kleště vlastně poznají?

Teď ještě zbývá zjistit, zda ty dutinky jsou opravdu vhodné pro RE vodiče, viz příloha (do originálního katalogu nebo norem jsem se ale nedíval).  :D

Jinak vlastním podobné kleště od stejného výrobce a nikdy jsem nezaznamenal problém. Což ovšem neznamená, že za určitých okolností nemůže nastat. Někde jsem četl, že šestihranné lisování je doporučeno od průřezu 6 mm2, zdroj této informace již nemohu dohledat.

Podla popisu na stránke výrobcu, nie sú.

Všetky sú pre stranded vodiče, takže lankové.
VDE 0295 trieda 2, 5 a 6 sú lankové vodiče v priereze 2,5mm2 nasledovné:
Class 2 - 7x0.67
Class 5 - 50x0.25
Class 6 - 140x0.15 - 1280x0.05

Tuhle firmu a jejich spojky (sériove a paralelní - ty pro termočlánkové dráty) jsme používali na JE pro připojování kabelů  Cu, termočlánkovýc h prodlužovacích a komenzačních vedení na hermetické průchodky.
Rozsah průřezů/průměrů, pokud si pamatuji od 1mm do 6mm.
Dutinky jsou z vnějšku izolované průhlednou hmotou, materiál dutinky je (asi) Al, nebo tak něco.
Kvalita spojů byla stálá i proto, že kleště měli mechanismus koncového dorazu a nešlo tedy něco "nedolisovat". Nicméně to už je let co jsem to měl naposledy v rukách ... .

Změřil jsem sílu stěny dutinky Klauke (ta co je určena pro plné vodiče) s výsledkem 1,5mm při stejném vnitřním rozměru se zde uvedenou, takže cca o 1/3 více, což není málo, ale haupa může zas mít pevnější materiál....
Prase aby se v tom vyznalo (dance)

Identický typ paken  mám u Cimco 106000.
Ovšem v návodu jsou deklarovány coby čelisti pro lehčená Cu oka a spojovače v kombinaci s RM vodičem (tuším právě  ta DIN 46341 a spojovače pro trnové lisování)

Nenašel jsem u Cimca adekvátní pakny, které pod č. 974930 nabízí Knipex.
Měly by být pro spojovače podle DIN 46267, které jsou podle katalogu pro všechny (RM,SM...) typy vodičů.

Ohledně dedukcí s DIN to berte s rezervou, jen jsem to zběžně proletěl.

Ale dostal jsem se do stádia, kdy kleště s šestihranným vlisem pro 1,5-4mm2 prostě chci, jen zatím vybírám od koho, vzhledem k sporadickému využití...  (dance)

Tak v katalogu GPH, mají v nabídce lisovací kleště na Cu spojky bez izolace 1,5 – 10 mm2, s šestiúhelníkov ý lisováním
LSR 1,5-10*. Tak tyto kupuji a odskouším. ;)

Vypadají dobře, ale beru levnější 975230.
Zlákalo mně deklarované použití na spojovače a oka dle DIN 46234 / 46235 / 46267, takže by měly zvládat i  "plnotučné" spojovače až do desítky.

No vida, když se v problému pořádně zašťourá, výsledky jsou nasnadě (dance)

Prakticky mám rovnaký názor.
Pri prvotnej inštalácii je nadpájanie vodičov znakom a výstrahou, že si treba dávať pozor.
Pri oprave  alebo výmene komponentov sa snažím vodiče nahradiť novými. A pri poruche (zariadenie musí byť čo najskôr funkčné) je to z núdze cnosť.

Já se dostal k rozvaděči, který bylo potřeba kompletně předělat. Vodiče byly krátké. Na svorkovnice místo nebylo, zvolil jsem tedy spojky lisovací. Konkrétně:
Pro 1,5 vodiče, pro 2,5 vodiče větší
https://www.kvelektro.cz/kabelove-spojky-lisovaci-gph-1-5-ku-l-prurez-0-25-1-5mm2-100ks-p1207725
Měřil jsem přechodový odpor revizním přístrojem při proudu 0,2A a výsledek se nelišil od celistvého vodiče. Zkoušel jsem pevnost spoje. Ani s jednou stranou ve svěráku a druhou stranou v kombinačkách jsem spojku ze spoje nedostal. Až když jsem si přes páku pomohl, vodič jsem nakonec ze spojky vtáhl placatý. Proto mi tento spoj přijde v pořádku. Pro izolaci jsem použil teplem smrštitelnou bužírku s lepidlem. Je tužší než obyčejná. Spoj jsem provedl tak, aby byl rovný a nedostal se do ohybu. Nevěřím tomu, že by tento spoj byl příčinou problémů za dobu životnosti instalace. Nemyslím, že by zalisování byla nějaká velká věda.
Kdybych vzal úplně nejjednodušší spojku RSA 2,5, tak mi lisovaný spoj přijde možná i lepší.

Jestli zítra bude čas. Tak zkusím na 2,5 vodič nalisovat spojky jak L tak N připojit 3,5kW topnou tyč a výsledek po hodině zátěže vyfotit termokamerou. I změřit úbytek by neměl být problém. Podle mě spoj nebude teplejší než samotný vodič.

Nikdo nerozporuje kvality lisovaného spoje.
Jeho provedení není náročné a spolehlivost technologicky správně provedeného spoje je rovnocenná celistvému vodiči, je známá věc.
Bohužel to však nekoresponduje s počtem závad na spojkách, zpúsobeným technologickou nekázní, či prostým neumětelstvím.
Vytáhnete-li RE vodič ze spojovače placatý, svědčí to o špatné technologii lisování.
Když jsem před pár lety potřeboval rychle zprovoznit kravín, taky jsem spojovače namlátil kladivem proti palici a ta 120+70 se ve spoji nehřála, dokonce i když to byly spojovače pro 150mm2. Krátkodobě vydrží leccos, ovšem časem (rok, dva...)se ukáže, že např.  špatně provedený vlis, na jinak precizně vypadající spojce, způsobil postupným oteplením rozpuštění smršťovačky a protavení spojovačů do zkratu.
I když pro vlastní přenos plného proudu stačí nepatrná plocha styku spojovač/vodič a díky tomu fungují i zfušované spojky, je krajně nezodpovědné na to spoléhat při montáži.

Keď môže byť na svetelnom či zásuvkovom vývode z rozvádzača kopa wagoviek po krabiciach, tak prečo je taký problém jedna navyše keď sa v rozvádzači pritrafí krátky kábel...? ? 
Šak furt je tá wagovka ešte súčasťou toho vývodu, a nie súčasťou rozvádzača jak výrobku...či lisuje dakto aj po krabiciach..?

Ad. skryté a nepřístupné Wagosvorky v rozvaděči:

"Všechny rozebiratelné spoje musí být přístupné ke kontrolám, zkouškám a údržbě" - to se dá najít asi i ve více normách. Pak taková vlající na DIN lištu neupevněná šroubovací svorka znemožňuje kontrolu dotažení šroubku svorky. A Wagosvorka musí umožnit se podívat skrž kontrolní okénko svorky na plné zastrčení vodiče (až do dna) a správnou délku odizolování.

Obdobně jako "Všechny prvky musí být umístěny a orientovány tak, aby mohly být identifikovány, aniž by bylo nutné pohnout s nimi nebo s jejich zapojením".




ad. lisování pevných vodičů
Co jsem našel, je od průřezu 6mm² spojka podle DIN normy a lisovací nástroj pro ni musí umět vyrazit reliéfně použitou velikost lisovacího nástroje. Lisovací síla je cca 60kN.

Pod 6mm² jsou spojky pro pevné vodiče nenormalizovan é.
Našel jsem 2 výrobce, kteří je pro 1,5-6mm² Cu re (plné kulaté vodiče) vodiče specifikují - GPH a Klauke.
Klauke na ně prodává kleště K02 (ne K2 ale K02 !),     slis je W tvar. GPH jsem nezjistil ale uvádí pro malé neizolované spojky také kleště s W slisem.

Podle katalogu by ještě mohly umět lisovat tyto spojky na šestiúhelník i Rennsteig profi kleště PEW12 s čelistmi 624 031 3.

Na Facebooku jeden elektrikář upozorňoval, že odborníci Elektriky jsou neschopní protože ke všemu potřebují normy a bez nich by byli v ....

Na obrázku patrně autorovi uniklo něco jiného. Asi mu nikdo neřekl, že se to dělá jinak. K obrázku není moc dodat. Hádat z křišťálové kdo a proč to takto zprasil, to nejde. Něco podobného, myslím vybavené podobnými přístroji jsem v Česku ve své praxi neviděl.

Daniel Hudzik je zo Žiliny a má registráciu aj tu, na Elektrike.

Kým bol tu aktívny, tak obhajoval prácu podľa noriem a aj trochu naviac.

K tej fotke rozvádzača: Je z Anglicka (podľa zásuviek naľavo). "Šlendriánstvo" na západe je častejšie, než u nás a už sa s ním ani nezaoberám.

udělal jsem si test. vzal jsem spojku od 1,5 do 2,5 mm2, do ní vodič 1,5 a zalisoval. Udělal jsem to v půlce 1m vodiče. Druhý vodič bez přerušení. Proud vodičem 8 A. Měřil jsem úbytek poměrně přesným multimetrem na 3 desetinná místa. Žádný rozdíl jsem nenaměřil. Nemyslím, že by byl výrazný rozdíl oproti 2,5 mm2 vodiči a 16 A.
Pokud se dívám na lisovací kleště z katalogu GPH, tak pro neizolované spojky mají kleště s jedním obloučkem vtlačeným proti druhému. Vlis, který popisoval kolega Kurka jsem tam nenašel. Při použití lisovacích kleštin s obloučkem si nedovedu představit, že by se vodič částečně nezdeformoval. Viz:
https://zdroje.elektrika.cz/book/gph-technicky-katalog/page/113

Tyto spoje po opravě přiznané nejsou podle mě ohrožením bezpečnosti. Pokud bychom se bavili o "zprasení" takového spoje, je to asi taková závada, jako by vodič byl naštípnutý nalomený a fušer ho jen srovnal tak, aby to nebylo poznat - kontrola prakticky nemožná (a podobných případů jisté vymyslíte mnohem víc). Revize každé elektroinstala ce by musela probíhat pod maximální zátěží a s termokamerou.