Proč používat zářivky s ochrannými kryty?
Petr Filipi:
Naše firma poskytuje služby v oboru PO a BOZP a kolegyně se na mě obrátila s následujícím problémem:
Jeden náš významný zákazník se rozhodl, že když mu došly náhradní kryty na zářivková svítidla, že je bude provozovat bez krytu. Kolegyně se ho snažila přesvědčit o nevhodnosti takovéhoto řešení, ale on se jí zeptal, kde je napsáno, že tyto zářivky musí mít kryty.
Moje rady kolegyni:
1. Napadlo mě argumentovat změnou IP a obecným zvýšením rizik pro osoby, které se pohybují pod těmito zářivkami (v analýze rizik by se mělo objevit nějaké vyhodnocení rizika od takovéto zářivky).
2. Asi nemáme k dispozici elektroprojekt na zákazníkův objekt. Tam by mohlo být napsáno, jaké IP mají zářivky splňovat.
Můžete mi, prosím, poradit ještě nějaké argumenty, proč mají být zářivky provozovány tak, jak je výrobce navrhl (výrobce je neznámy a návody k obsluze nejsou).
Jan Franěk:
No, bez toho projektu to asi bude těžké . Každý z nás ví, jak je někdy těžké u zákazníka prosadit správné řešení. Když nejsou správné argumenty tak si prosadí to své řešení i když není v pořádku. Ale bohuže mě také nic nenapadá. Snad kdyby byl třeba návod výrobce a tam napsáno že se světlo provozuje s krytem.
třeba někoho ještě něco napadne
Jiří Středa:
Zkuste se obrátit na ČSN 33 2000-1/2003 čl. 132.1N1. Pro stavbu elektrických zařízení se nesmí používat poškozených nebo vadných částí ani předmětů. Jedná se sice o navrhování, ale myslím že se to týká i provozu.
zerotest:
To: Petr Filipi
Pokud je zářivka s krytem, který tam namontoval /předepsal/výrobce, tak tam musí být. Pokud chce někdo používat světla bez krytů, tak by si měl nechat ověřit zda je to možné neboť je to v rozporu s návodem k používání /případně i vnějším vlivům/.
Ztráta návodu nebo zánik firmy, která vyrobila zářivku není důvodem k provozování zářivek libovolným způsobem.
Jestli dochází k rozbití plastového krytu, který je mnohonásobně odolnější než skleněná trubice, tak i z logiky vyplývá, že tam ten kryt musí být.
Ve většině zákonů /např. zákoník práce, občanský zákoník/ je uvedeno, že zařízení musí být bezpečné a provozováno dle návodu výrobce.
pozn. například zákoník práce 262/2006 sb. § 101, 102 s odvoláním na § 349 (1) - návod výrobce je technický doklad, který je nutno respektovat.
Jirka Š. Svejkovský:
Výrobce označil zářivkové těleso značkou CE v souladu se zákonem 22/97. Tato značka se vztahuje na kompletní výrobek. Těleso bez krytu není kompletní výrobek, tudíž neplatí shoda s předpisy dle CE. Takový výrobek není bezpečný.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana