Prý podle nové normy nemusí být hromosvod opatřený ochrannými úhelníky?

[hromosvodář]

Mám udělat hromosvod na rodinný domek a v projektu chybí ochranné úhelníky u svodů do země.

Jsou tam napsané nějaké nerezové tyče které vůbec nejdou sehnat a určitě budou hrozně drahé.
Projektant se se mnou nechtěl bavit a ještě byl arogantní.
Jen mi řekl, že zkušební svorka může být třeba jen půl metru nad zemí a že v Německu se to tak dělá běžně.

Co je to za nesmysly?
Tady sme v Česku a řídíme se podle českých předpisů.
To si říká projektant?
Kdo ho to učil, dělat si ze zkušených praktiků blázny?
Měli by mu sebrat koncesi a vystřihnou pořádnou pokutu.

[Hynek Bureš]

To hromosvodář: když na to budeme koukat takhle, budou se donekonečna hyzdit baráky příšernými ochrannými úhelníky, trčícími do skoro dvou metrů. Jaký je skutečný důvod, aby ochranný úhelník trčel tak vysoko? (mimo ČSN 34 1390, ale ta v lednu FINITO)

Uzemňovací přívody se vždy mechanicky chránily - ochranné úhelníky jsou nejobvyklejší. Což zkusit ochranný úhelník třeba ze dřeva? Něco jsem našel tady...
http://www.kniska.eu/kniska/zajimavosti/klasicka-ochrana-svodu

A to ze zmíněného projektu je zřejmě něco takového :
http://elektrika.cz/reportaze/2008/hromosvodni-centrum-chomutov/photoalbum_photo_view?b_start=16
nebo
http://elektrika.cz/reportaze/2008/hromosvodni-centrum-chomutov/photoalbum_photo_view?b_start:int=10
Myslím že ta nerezová tyč průměru 16mm bude dost pevná,  aby byla považována sama o sobě za mechanicky chráněnou. A nebezpečí poškození na zahrádce rodinného domku? Možná kdyby se při okopávání záhonků někdo příliš rozmáchl krompáčem... Ona totiž norma ČSN EN 62305-3 opravdu nepředepisuje konkrétně,  jak má být mechanická ochrana provedena a do jaké výšky.

Projektant zřejmě absolvoval školení a chtěl "být za chytrého" - nevím, zda bylo technické řešení z toho projektu dost jasné a zda nemělo nějaké chyby. Viděli jste už takto realizované svody v terénu? Uvidíme, zda se někdo pochlubí s fotkou skutečné (nejlépe vlastní) realizace svodu se zaváděcí tyčí 

P.S. nevíte někdo jak je to s tím "nebezpečím života" z názvu ČSN EN 62305-3 to jako že by blesk obživl?  ?? Jinak jsem taky absolvoval jedno školení,  všechno jsem celkem v poho pochopil, jen zapomněli zdůraznit, že stanovení ochranného prostoru metodou valivé koule opravdu neslouží k ochraně před kulovým bleskem 

[Petr Bryks]

Slovy klasika: Má pravdu, předsedo.
Svorka kdekoliv, chránit něco, co je samo o sobě dost odolné je zbytečné.Ale nemá pravdu v tom, že to musí být nerez, může to být FeZn, i kdy já mám taky raději nerez, je to navždy a bezúdržbové.

[Petr Bryks]

Ještě bych přidal perličku, minulý týden jsem byl na revizi hromosvodu RD a to si nedokážete představit: úhelníky rozřízlé na polovinu (proč investovat do dvou celých, stačí dva poloviční),  vedení bylo jak ho rozmotali, tak ho namontovali, FeZn svorky přímo na mědi, chránit komín s kov. vložkou nebo snad připojit ant. stožár( podle ČSN 34 1390) asi nebyl čas. Nějaký nátěr přechodu do země, asi nebylo čím. A zemní odpor? Oba svody přes 30 ohm.  Nechtěl bych vidět provedení uzemnění, podle toho, co si dovolili nahoře, to musela být katastrofa. Doporučil jsem neplatit, ať si to firma zdemontuje, odveze a majitelé ať si najdou jiného dodavatele. Do revizní zprávy- nevyhovující jsem napsal bez citování příslušného článku ČSN - " hrozná práce!!!"

[Jan Hájek]

Byl bych velice nerad, aby tato diskuze způsobila houfný výskyt zkušebek těsně dole  s odkazem na nejasnost v normě.

Norma jako typickou výšku uvádí cca 1,5 m, ale ne striktně.

V našich zeměpisných podmínkách bych doporučil výšku minimálně od cca 1 metru.
V případě RD, si můžeme po zasvěcení majitele dovolit určitou benevolenci, ale ....

U veřejných staveb, bych rozhodně trval na výšce očí cca 1,5-1,7 m.

Pokud by se tato výška nedala z rozumných důvodů dodržet, zvolil bych variantu, která zaručí vyšší bezpečnost osob a i aplikace.

Takže stejně jako v případě starých norem: Raději nejdříve myslet a pak zvolit řešení, ani ten ochranný úhelník bych nezavrhoval (dle ČSN 341390 předposlední možnost),  ale pouze před nerezovým drátem  .

[Jan Hájek]

Ještě pro pořádek odpověď od Dalibora Šalanského:

K zavedení svodu do země - 62305 tento problém detailně neřeší, metoda zaváděcí tyče
je ale více než spolehlivá, nerezová (nebo pozinkovaná) tyč o průměru 16 mm nebude
to první, co na hromosvodu "odejde".
Výška zkušební svorky - doporučená hodnota je 1,5 m nad zemí. Tento údaj ale platí
spíše pro veřejné prostory, kde skutečně hrozí poškození vedení, obzvlášť když je z
drátu AlMgSi. Třeba na škole bych dal svorky ještě výš. Ale u rodinného domku se
zahrádkou? Tam je to opravdu celkem jedno a rozhoduje pouze estetické cítění, no a
ochranný úhelník - nevím nevím.
U skrytého svodu je to už úplně jedno, kde ta svorka bude, jenom se k ní revizák
nějak musí dostat.
Jinak zkušebky mohou být i v zemi, nebo třeba 3 - 4 m nad zemí (speciální bezpečné
svody).

[Jiří Schwarz]

Mechanická ochrana svodu - ono hodně zálaží na tom, kde to je.
Na obrázku není svod hromosvodu, ale uzemňovací přívod pro menší telefonní ústřednu, takhle to vypadalo krátce po té, co byl upraven chodník a přístupová cesta k jistému nádraží ČD.
Kolik lidí tam asi projde denně, kolik jich o to zavadí např. taškou,... A kolik bylo takových, kteří si třeba chtěli vybít vztek na věci, která "za nic nemůže".

[Pavel Horský]

Sám jsem si oblíbil zaváděcí nerezové tyče pro jejich nezničitelnost a jejich "výdrž". Začal jsem je kreslit i do PD, takže, až bude mít někdo v mé PD problém s jejich návrhem, ať mi klidně zavolá. Doporučím i prodejce.

[Radek Červený]

Nedávno jsem řešil jak provést pěkný svod na pěkné opravené vilce tak, aby pohledově ladil oku a nehyzdil fasádu klasický úhelník.
Ty zaváděcí tyče popsané výše mně odrazují jednou věcí, a to je to, že pokud vyjdu ze země kulatinou, moc neuznávám svorku těsně nad zemí pro spojení kulatiny od zemniče a zaváděcí tyče.
Navštívil jsem prodejní sklad s nerez materiálem, koupil nerez trubku 16x1mm, touto trubkou protáhnu drát od zemniče, trubku uchytím na příchytky od f. Dehn kat.č. 275819, na horní část trubky vybrousím jazýček o šířce cca 8 mm a ten přichitím i s kulatinou do svorky ES Dehn k.č. 463010. Tuto svorku použiji jako zkušební a zároveň tím vodivě spojím trubku s vodičem.
Když pominu trochu času a umu u brusky, tak ve finále ta nerez trubka vyjde levněji než klasický ochranný úhelník FeZn  .
Jen mně zaráží jediná věc. Proč tyto vychytávky nemají ve výrobním programu české firmy? Je jich několik, a všichni si myslí, že si vystačí flákat 40 let pořád dokola ty stejné výrobky bez nápadu a změny?  A to nemluvím o kvalitě pozinku 
Holt tentokrát je to 1:0 pro DEHN, a už se těším, jak za pár let se někdo probudí ze sladkého spánku a začne přetahovat zpět od DEHNA montéry. To je už takový český folklór, nic nedělat, nic nevyvíjet, a až přijde firma XY  o klientelu, tak se probudí, dá na trh nový produkt a myslí si, že všichni padnou na )i(. Jenže mezitím už ti , ,všichni,,  si našli jiné, spolehlivé dodavatele a v tuto chvíli již nemají zpravidla zájem nic měnit.

[Patrik Augustin]

jo jo presne co pise pan Cerveny je pravda.Kdyz si clovek vyzkousi Dehnacky veci tak to je radost s tim pracovat.Viz treba svorky pro uchyceni dratu na eternitove sablony.A takovejch vychytavek je tam u nich vic.

[Pavel Horský]

Radku, je to přesně tak, jak píšeš. Volal jsem např. do firmy Tremis, že se mohou jít se svými šrouby do svorek vyfotit, neboť nejdou dotáhnout ( vždy se "zmrví" závit ). Vedoucí technik se nejprve moc nereagoval, až když jsem mu řekl, že se jejich nekvalitní materiály probírají už i na portálu Elektrika.cz, tak se trochu rozklepal a řekl, že to sám na portálu uvede na pravou míru.
Dodnes se však nic nestalo, nikdo nic na pravou míru neuváděl, šrouby nešrouby se prodávají vesele dál, nevědomí montážníci je nadále kupují a Tremisáci jsou spokojeni.
Jsem zvědavý, kdy na ně a jim podobným konečně dojde.
Materiály od DEHNu jsou prostě špica!

[sniper76]

Jistě, s výrobky DEHN se pracuje dobře, nicméně nikdo neokomentoval cenu. Po zjištění, že držák pásku zákl. zemniče stojí více jak 50kč, spojka pásek - pásek více jak 100kč (bez DPH) jsem se podíval po méně sofistikovaněj ších technologiích za nižší cenu. Dle mého názoru si připlatím za kvalitu DEHN v místech kde se na to budu koukat každý den. Na ostatních místech použiji stejně kvalitní ale levnější výrobky od konkurence.

[Kamil Novák]

Dle mého názoru si připlatím za kvalitu v místech kde se na to budu koukat každý den. Na ostatních místech použiji stejně kvalitní ale levnější výrobky od konkurence.

A jak tu kvalitu posuzujete ?  ??
Vy si např. měříte sílu pozinkování ? 

[sniper76]

Osobně používám výrobky, které se mi osvědčily. Pospojování v prostorách s nepřetržitou 95% vlhkostí a teplotou 40°C mi výrobky od firmy hromosvody jakeš bez problémů vydrží mnoho let. Toto prostředí mi prověří kvalitu dostatečně.

[Zdenek Hejčl]

Poslal: Pavel Horský
Radku, je to přesně tak, jak píšeš. Volal jsem např. do firmy Tremis, že se mohou jít se svými šrouby do svorek vyfotit, neboť nejdou dotáhnout ( vždy se "zmrví" závit ).
Kontroní otázka jsou to nerezové šrouby?
Protože se mi stalo při povolování šroubů jsem taky zmrvil závit a ještě přethl šroub v matce. Problém byl v kvalitě materiálu, ale stačí závit namazat před montáží vazelinou / nejlépe s molybdenem/ a v pohodě. 

[Radek Červený]

Jistě, s výrobky DEHN se pracuje dobře, nicméně nikdo neokomentoval cenu. Po zjištění, že držák pásku zákl. zemniče stojí více jak 50kč, spojka pásek - pásek více jak 100kč (bez DPH) jsem se podíval po méně sofistikovaněj ších technologiích za nižší cenu. Dle mého názoru si připlatím za kvalitu DEHN v místech kde se na to budu koukat každý den. Na ostatních místech použiji stejně kvalitní ale levnější výrobky od konkurence.

Jistě že máte pravdu, i na našich silnicích se dá jezdit v Dacii nebo Q7, přitom obojí je auto, nicméně v té Dacii bych se bál potkat v padesátce zajíce. Přitom se prodávají oba vozy a každý z nich má své zastánce i odpůrce. To stejné je i u materiálu na hromosvod. Pokud vypracuji nabídku na běžný RD se sedlovou střechou, a materiál v Dehnu v provedení nerez/plast/AlMgSi vyjde na celou akci o cca 7000 dráž, není to sice nezanedbatelná suma, ale....
Kolik stála majitele nová střecha? A proč ji má mít za deset let černou, protože česká firma XY už neumí ani kvalitní pozink? Dám majiteli na výběr obě varianty, vysvětlím mu plusy a mínusy a jeho právo je se rozhodnout. A věřte mi, že v pozinku jsem letos dělal už jen jedinou zakázku pro zákazníka, který jezdí v BMW X5 a ten rozdíl se mu zdál zásadní. Poslední hromosvod v DEHNU a nerezu jsem dělal minulý týden pro 72 letou důchodkyni 
Ovšem, každý má právo výběru...

[Pavel Horský]

Poslal: Pavel Horský
Radku, je to přesně tak, jak píšeš. Volal jsem např. do firmy Tremis, že se mohou jít se svými šrouby do svorek vyfotit, neboť nejdou dotáhnout ( vždy se "zmrví" závit ).
Kontroní otázka jsou to nerezové šrouby?
Protože se mi stalo při povolování šroubů jsem taky zmrvil závit a ještě přethl šroub v matce. Problém byl v kvalitě materiálu, ale stačí závit namazat před montáží vazelinou / nejlépe s molybdenem/ a v pohodě. 

Zkuste namazat závit, který nesplňuje základní rozměry a tvrdost materiálu. Sami Tremis mě ubezpečovali o tom, že je chyba v dodavateli těchto šroubů, ale už defacto neměli snahu se s tímto dodavatelem domluvit na nápravě! Vazelína prostě není všelék na zmetky.

[sniper76]

Jistě můžeme srovnávat audi a dacii ale také škodu fabii a kiu ceed, že? Obojí je zhruba za stejné peníze, ale každé nám nabízí něco jiného. A poté je důležité si vybrat.