Proč je linka vvn 110kV zemněná síť?
Jiří Pánov:
Zajímalo by mě, proč jsou naše síťě, konkrétně 110kV zemněné.
Tuto otázku jsem dostal u zkoušek z vyhlášky 50.
Pominu-li, že mi tato otázka přišla nesouvisející se zmíněnou vyhláškou, bylo mi řečeno, že je to kvůli funkci opětovného zapnutí (OZ) což mi jako důvod nesedí.
Funkce OZ je mi dobře známa a znám její praktické využití na linkách 110kV , kdy při poruše v jedné fázi dojde k jejímu vypnutí a opětovnému zapnutí, při čemž zbývající dvě zůstávají sepnuté.
Stejně tak vím, k čemu dochází při zkratu v zemněné síti a k čemu dojde při zemním spojení v síti izolované.
Jsou nějaké jiné zásadní důvody, proč je tato linka provozována jako síť zemněná a ne izolovaná?
Michal Souček:
Reaguji jako laik a prosím o korigování názoru: Je to z toho důvodu, aby bylo možné provést vzdálené připojení a to motoricky (motor, stykač, apod.), zařízením připojeným na definovaný potenciál, a to i tehdy, vypadnou-li dvě fáze, tzn. třetí fází proti zemi? Znamená to, že vypadnutí 3 fází najednou je statisticky neodůvodněné? (poklona) , neboť tuto otázku mohu také dostat u zkoušek a zrovinka VVN není moje doména.
dolac:
Tak ako siete uzemnené (u nás VVN a ZVN), tak aj siete s neučinne uzemneným uzlom (vn) máju svoje výhody a aj nevýhody. U sieti uzemnených je nevýhoda pomerne veľký skratový prúd pri zemnom spojení. U sieti s neučinne uzemneným uzlom TR je zase nevýhoda vysoké prepätie na zdravých fázach (teda až 1,73Un) a s tým spojená aj izolačná pevnosť prvkov sietí, ktorá by pri VVN a ZVN už mohla byť problém. Výhoda u sieti neučinne uzemnených je zase to, že sa môžu určitý čas prevádzkovať aj so zemným spojením. Ak by bola sieť VVN neučinne uzemnená, pri jednofázovom zemnom spojení by miestom spojenia tiekol pomerne veľký kapacitný prúd, ktorý je daný kapacitou zdravých pomerne dlhých VVN liniek a dosahoval by značne hodnoty. Ak by bol skrat prechodného charakteru a dochádzalo k jeho prerušovaniu, vznikali by v dôsledku toho vysoké prepätia a teoreticky by mohlo dôjsť k viacfázovemu zemnému spojeniu a teda k tvrdému skratu.
Pokiaľ sa nemýlim, myslím že sú krajiny kde sú aj VVN linky s neučinne uzemneným uzlom.
To Souček: Nerozumiem čo ste chcel povedať: ??
dolac:
To Jiří Pánov: zabudol som dodať, že OZ-ty fungujú aj vo vn sieťach, čo určite viete, takže táto skutočnosť dôvodom zemnenia uzla TR vo VVN sieťach nebude.
Jiří Pánov:
To: dolac
(poklona) za váš názor ( i za názor p.Součka )
V podstatě jste mě pochopil správně. Zajímalo mě proč u VVN ( konkrétní dotaz na linku 110KV ), používáme síť s uzemněným uzlem.
Domnívám se totiž, že uzemněná síť VVN má o proti izolované nějakou provozní výhodu a proto se také používá. To co mi bylo sděleno u zkoušek, že uzemněná síť VVN se provozuje kvůli funkci OZetu , mi nepřijde jako správný důvod.
Vaše odpověď s důvody, že by v případě poruchy u izolované sítě docházelo k většímu namáhání izolace a k větším kapacitním proudům mi přijde velmi logická a něco podobného jsem měl také na mysli, ale nechtěl jsem nic nadhazovat.
Každopádně si myslím, že OZ by s určitými úpravami mohl fungovat i v síti izolované. Myslím, že mě u zkoušek dusili z něčeho o čem sami nic nevěděli.
Mimochodem mám z práce určitou praxi i s izolovanou sítí vn 6KV, ovšem tam jsou trošku jiné podmínky, protože vedení je kabelové a slouží jen k rozvodu tzv. vlastní spotřeby v podniku, takže je i relativně krátké. Každopádně se zde u každého vn 6KV vedení používají poměrně velké tlumivky ( ze školy tuším že jde Petersonovu tlumivku ) tzv. reaktory, zařazené do série každého vedení. Reaktory eliminují špičky a podle mne jakož to indukční zařízení eliminují velké kapacitní proudy, které jsou u kabelového vedení větší, než u linek vedených na stožárech.
Podobně je u nás v podniku provozováno také vedení VVN 35KV ( též izolovaná síť ) . Toto vedení má již poměrně velkou délku směrem ke spotřeiteli, řádově několik desítek Km. I přesto, že je vedení na stožárech ( venkovní vedení podobně jako u linky VVN 110KV ) i zde jsou použity masivní tlumivky - reaktory a izolátory . Pominu-li, že hladina napětí 35KV je v tomto směru dost nebezpečná záležitost ( výše napětí i proudů je velká, při poruše na zařízení dochází často k destrukcím průchodek, reaktorů, měničů,... ) , vidím použití velkých reaktorů u izolovaných linek 110KV dost nevýhodné.
Myslím si, že celý problém se motá hlavně kolem kapacitních proudů, namáhání izolace a celkové technické problematiky a proto se tedy VVN linky 110KV provozují jako zemněná síť .
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana