Mám připojit solární kolektor přímo na hromosvod nebo vytvořit jiný svod?
Tomáš Kraus:
Citace: Jiří Kantner 31.05.2023, 15:42
Obávám se, že těžko najdete někoho, kdo vám zmodernizuje současný hromosvod včetně projektu tak, aby odpovídal nové normě. Pokud má někdo za své dílo ručit, bude to metodou nového projektu a čisté práce od nuly (má-li dům základový zemnič, tak ze využije, pokud je v zemi zakopán pásek, je velká provděpodobnos t že se bude pokádat pásek nový (životnost pozink pásku není nekonečná a autor nového hromosvodu musí za své dílo odpovídat) ...
No a v tom je cely zakopany pes. Proc prepouzit par desitek metru existujicich svodu, funkcni zemnice (lze na nekolika mistech obnazit a zjistit v jakem je to stavu a stejne se musi zmerit odpor), kdyz se to muze cele odvezt do srotu a nakoupit spousta noveho materialu s patricnou marzi, nechat si zaplatit hromadu prace, ...
Ono je rozdil mezi hromosvodem z dob Franze Josefa, ktery to uz asi bude mit za sebou - a nebo je medeny a staci to jen opravit spoje a ty dnesni zelezne draty to mnohonasobne prezije :D a soustavou starou treba 10-20 let, ktera jeste neni zasazena korozi a i zemnici pasky takoveho stari budou uplne v pohode. Jestli to uhnije, tak vetsinou jen vyvod ven ze zeme, kde je pristup vzduchu a nekdo byl liny to dostatecne osetrit.
Pritom staci tak malo - namodelovat si novou soustavu, aby vyhovovala EN 62305 a zaroven pri tom postupovat tak, aby se prepouzilo maximum toho, co uz existuje. Kde to nelze pres to nejede vlak, ale zrovna na svem domu si dovedu opredstavit, ze nejakych 70-90% toho co tu je tu muze i zustat.
Navic stejne ma kazdy majitel nemovitosti povinnost delat pravidelne revize. Tak kde je problem? Pokud nekde nastane nejaka zavada, tak by se mela v ramci revize nalezt a odstranit, coz vetsinou byvaji prave ty uhnile zemnice a zase v 90% pripadu to bude nekde na prechodu do zeme.
Mimo to se vyrabi i medene pasky a medene draty a pokud nekde na dome jsou a jejiny jejich problerm je jen trochu medenky a hromosvodar by je chtel vyhodit a nakoupit pozink, tak ho asi nakopnu spickou boty primo mezi pulky.
Tomáš Kraus:
Citace: Milan Jakeš 31.05.2023, 22:40
Na něm se pak může dít to, že když na jedné straně dojde k prudké změně potenciálu na Up, tak vedením (okapem) se šíří čelo vlny (samozřejmě že zde rychlostí světla) a za tím čelem teče proud Up/Zv, kde Zv je tzv. vlnová impedance vedení (zde okapu). ...
Jedna technicka. Elektromagneti cka vlna se siri rychlosti svetla jen a pouze ve vakuu, kde jsou nosice energie fotony s nulovou klidovou hmotnosti a zadne jine castice je tam "nebrzdi".
V kovu foton obvykle daleko nedoleti a navic se nam tam elektricka energie prenasi elektrony. No a ty uz nulovou klidovou hmotnost nemaji. Takze pokud je budeme urychlovat na rychlost svetla, jejich relativisticka hmotnost nam poroste k nekonecnu. Lorentzuv faktor je zkratka potvora zakerna.
Jinak pocitat vlnu s parametry blesku na vlnovodu ve tvaru okapove roury nebo zlabu je docela odvazne. :) Ono se to na konci asi odrazi (teto casti i verim), ale nejake interference a narust napeti a cela ta dynamika jevu, to mi prijde uz trochu jako vesteni z kristalove koule. Zkousel to nekdo popsat rovnicema a odsimulovat? Tam kazdy ohyb a prechod z 1 prostredi do druheho (roura/zlab/drat/...) znamena zmenu impedance a pokazde nam cast te vlny projde a cast se nekam odrazi. :D Takze nez se ten prechodovy jev postupne pozere, tak to tam bude litat vsemy smery a vubec si netroufam rici jak. :D
Jiří Kantner:
Citace: Tomáš Kraus 06.06.2023, 02:57
V kovu foton obvykle daleko nedoleti a navic se nam tam elektricka energie prenasi elektrony. No a ty uz nulovou klidovou hmotnost nemaji. Takze pokud je budeme urychlovat na rychlost svetla, jejich relativisticka hmotnost nam poroste k nekonecnu. Lorentzuv faktor je zkratka potvora zakerna.
Jinak pocitat vlnu s parametry blesku na vlnovodu ve tvaru okapove roury nebo zlabu je docela odvazne. :) Ono se to na konci asi odrazi (teto casti i verim), ale nejake interference a narust napeti a cela ta dynamika jevu, to mi prijde uz trochu jako vesteni z kristalove koule. Zkousel to nekdo popsat rovnicema a odsimulovat? T
No na přenos výkonu elektromagneti ckou vlnou se relativistická fyzika používat nemusí, co kde dělá konkrétní elektron je z hlediskapole mírně irelevantní. Ale zpět k jádru problému. Pokud chcete vytvořit obecné pravidlo pro výpočety napěťových špiček na jednotlivých částech hromosvodu a dovových prvků v jeho okolí, musíte udělat analýzu fyzikálních jevů, kvantifikovat jejich vliv (zanedbat vše nepodstatné) a dát "inženýrský" vzorec pro technickou veřejnost. Nikdo nebude počítat hromosvod nebo okap jako goubau vedení s impedančními diskontinuiata mi a podle elektrických délek počítat superpozice stojatého vlnění k původní bleskové vlně.
Když myslím inženýrský vzorec, tak mám na mysli vzorec kde se nepočítají integrály ani derivace. Těch zjednodušení je spousta a dospělo se k nim jak výpočty tak laboratorními testy.
Jinak k těm měděným komponentům - problém může být elektrochemick é kompatabilita s jinými kovovými komponenty aby nevznikal článek. Dříve se spoje Fe- Cu dělaly pomocí olověné vložky, olovo je dnes zakázané. Ale Cu se dobře snáší s nerezem.
Měděný pásek do země může být problém v případě kovových vodovodních trubek nebo krátký přechod plynového potrubí z plastu na kov na který se myslím musí použít Fe trubka (zas podle jiného předpisu).
Prvotní problém je, že jak dodavatel hromosvodu tak projektant a revizní technik nesou za dílo zodpovědnost a proto nový projekt začíná z "čistého stolu".
Nicméně na střechách je často vidět takové množství "šíleností a bastlů" realizovaných relativně nedávno, že bych se nedivil vůbec ničemu. V nejhorším případě shoří dům. Podle statistik je v ČR počet požárů budov vybavených hromosvodem o 1/2 až 2/3 nižší, než počet požárů budov bez hromosvodu. Dovoluji si tvrdit, že naprostá většina těch požárů u budov vybavených hromosvodem se dá přičíst na vrub špatného provedení nebo ignorace norem při návrhu, nebo dodatečná instalace antén, kabelů v nebezpečné vzdálenosti.
Tomáš Kraus:
Tak me jen do oci prastila ta rychlost svetla sireni vlny. :D Ale uznavam, ze jestli to prebehne tam a zpet za delsi dobu a zaroven trochu vic "rozplizle" je asi jedno, kdyz se tu bavime o napetich v desitkach az stovkach MV a proudech cca v nizsich desitkach kA. :)
Jenze zrovna my mame strechu tak pekne oplechovanou ze vsech stran, ze dodrzet nejakych (streleno od boku, hodnotu nemam spocitanou) 70 cm od jakehokoliv kovoveho kusu je proste nedatelne. Ten puvodni projekt pred nastupem nove normy to proste resil pospojovanim na svody a samozrejme jen na jednom miste nekde na zacatku zlabu jak jim to vyslo. Takze tu mam dokonalou laborator na mereni vyse popsaneho jevu. :D
A stozary - to uz tu jednou padlo, jsou na tom stejne. Vlastne jedina pozitivni zprava jsou ty pomerne tvrde svody, takze vetsina proudu by si aspon nasla tu spravnou cestu.
Navic stozary jsou vlastne skoro na hrebeni, anteny tu na vyloznikach trci do vsech stran jak jezek a vyresit tu oddalene jimace a jeste vsechno dostatecne daleko obejit a zaroven tak, aby nic nevrhalo stin na FVE panely, to bude docela orisek.
Proto jsem se shanel po nejakem modelovacim nastroji, chci si nejdriv sam udelat trochu predstavu co to vsechno bude obnaset a jake stavebni upravy me budou cekat.
Milan Jakeš:
Citace: Tomáš Kraus 06.06.2023, 02:57
Jedna technicka. Elektromagneti cka vlna se siri rychlosti svetla jen a pouze ve vakuu, kde jsou nosice energie fotony s nulovou klidovou hmotnosti a zadne jine castice je tam "nebrzdi".
V kovu foton obvykle daleko nedoleti a navic se nam tam elektricka energie prenasi elektrony.
Hlavně jste ale zapomněl, že kovem okapu často bývá i feromagnetická ocel : ))
Kdysi kdosi řekl: "Učit se, učit se, učit se!"
Tak šup na VŠ, studovat matematickou analýzu, vektorovou analýzu a teorii elmg pole a poté odvodit mimo jiné i základní jevy na elektrických vedeních.
Příslušné důležité a základní rovnice pro Zv a další elementrární veličiny vedení bych sem sice mohl snadno vypsat ale není nad to, když se je naučíte i odvodit.
PS1: Bez znalosti teorie vedení bych byl v mé práci úplně marný : ))
PS2: Myslíte že víte, jak velký je elektron v elektronovém plynu vodivostního pásu mřížkové struktury kovu? Ony elektrony totiž obvykle nejsou nějaké cvrnkací kuličky : ))
PS3: Na klasických vedeních máme okolí obvykle velmi dobře definované. To ale u svodu hromosvodu vůbec neplatí. Stejně ale do rychlosti šíření elmg. vlny po vodorovném dlouhém okapu bude vstupovat z praktického hlediska jen efektivní permitivita prostředí a ta bude permitivitě vakua opravdu velmi blízká. Takže speciálně tzv. grupová rychlost (v nedisperzivním prostředí shodná s rychlostí čela vlny) na okapu bude opravdu velice blízká rychlosti světla.
PS4: Ta výše zmíněná feromagnetično st vodiče bude mít vliv jen na tzv. hloubku vniku do vodiče (ale zato dost zásadní vliv).
PS5: Odrazy na vedeních fungují naprosto dokonale, o nějakém věštění z koule zde vůbec nemůže být řeč. S běžným generátorem a osciloskopem je můžete velmi detailně monitorovat i na 10m vedení.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana