Jak ochránit před bleskem anténu pod střechou a koaxial venkem?
Jirka Š.:
Tak jsem po pětadvaceti letech toho Českého znovu otevřel a zjistil jsem, že žiji v omylu. Opravdu doporučuje zemnit i anténu pod střechou (třeba na ten vodovod), ale o provedení svodu v tomto případě nic nepíše (mám 2. přepracované vydání z roku 1981 8)). Takže jste měli pravdu.
Jedna věc mi ale nesedí. Dovedu si totiž představit situaci, kdy pod touto střechou bude podkrovní byt (přibude vrstva izolační vlny a sádrokarton), nebo prostor pod střechou bude horní patro průměrného paneláku. To mám zemnit na vodovod pokojovou anténu umístěnou někde na TV přijímači, pokud se budu nacházet v podobném prostoru? Svod hromosvodu navíc nevede jen po střeše, ale i např. za zdí obývacího pokoje. Je nebezpečí indukce tak veliké, je-li anténa pod střechou dostatečně vzdálena od hromosvodu a jeho svodů? Jaká by musela být ona vzdálenost?
Začnu asi uvažovat o zcela jiné variantě, a to opravdu o té společné anténě a rozvodu vnitřkem.
Jinak kvalita hromosvodu je výsledek práce odborné firmy a kvalifikovanéh o tehdejšího vlastníka domu (města). Hromosvod byl alespoň částečně rekontruován po několikaletém nátlaku nájemníků. Je to jeden z nejkvalitnější ch hromosvodů v okolí a možná i v celém městě. Ty ostatní (s výjimkou nově kolaudovaných staveb) jsou v mnohem horším stavu. Město na to kašlalo a noví vlastníci jednak nemají peníze, jednak vůbec netuší, že by měli něco podobného dělat. Budu se snažit přesvědčit zainteresované o celkové rekonstrukci celé elektriky (nejen hromosvodu), ale je tu problém onoho sousedního objektu. Dělat hromosvod de facto jen na půlce domu mi přijde k ničemu.
Vladimír Kadlec:
Pane Jiří,
v současné době již tato problematika není konkrétně řešena žádnou normou. Za pomoc by složil pouze složitý a obsáhlý soubor norem na ochranu před bleskem ČSN EN 62305. Pokud zmiňujete publikaci Ing. Českého, vycházel při jejím vydání z před několika lety zrušené ČSN 34 2820 „Předpisy pro antény“. V § 28 243 Ochrana před atmosférickým přepětím je řečeno, že se tato ochrana vyžaduje u antén a) venkovních pod úrovní střechy, b) antén umístěných na půdě pod krytinou. Ochrana se provede vhodnou bleskojistkou příp. jiskřištěm nebo čtvrtvlnným zkratovaným vedením zpravidla v obvodu anténního napáječe. Tyto ochranné prvky musí být uzemněny (např. vlastním uzemněním spojeným s hromosvodem, popř. vodovodem vodičem o průřezu min. 2,5 mm2 popř. vyšším s ohledem na mech. pevnost a korozi).
Antény, které nevyžadují ochranu před přímým úderem blesku ani před atmosférickým přepětím: venkovní antény pokud jsou alespoň 3m pod okapem a nevyčnívají-li více než 1,8 m od stěny a jsou od hromosvodu vzdáleny alespoň 2 m, a dále antény uvnitř budov, pokud jsou vzdáleny alespoň 2 m od hromosvodu, a v poslední řadě antény zabudované uvnitř přístrojů.
V § 28 220 Provedení a montáž napáječů se dále dočtete, že pokud jde o napáječe antén tvořené koaxiálním kabelem, mají být vedeny tak, aby přechody přes okapy, oplechování říms apod. byly provedeny tak, aby zabránily prodření izolace kabelu, přičemž vnější plášť koaxiálních kabelů je nutno uzemnit dle výše uvedeného § 28 243. Napáječ antény, která není uzemněna, musí být opatřen jiskřištěm. Vzdálenost 0,5 m od okapů a oplechování se vyžaduje u anténních napáječů drátových antén, pokud nejsou tvořeny stíněným napáječem. V tomto případě se rovněž nedoporučuje pokládat napáječe na střechy, římsy atd.
Samozřejmě, z dnešního pohledu, je toto ustanovení již nedostatečné. Bohužel je takto dosud provedena naprostá většina přijímacích anténních systémů v ČR.
Milan Kaucký:
Také nesmíte zapomenout na výpočet dostatečné vzdálenosti antény i koaxiálního svodu od jímací soustavy a svodů. Jinak by v případě blesku mohlo dojít k přeskoku na anténní systém třeba právě skrz střechu. Anténu je samozřejmě nutné připojit k vnítřnímu vyrovnání potenciálu. Pokud vnější svod bude celý v ochranném prostoru hromosvodu, což předpokládám, pak dole na vstupu koaxu do domu stačí příslušný svodič přepětí.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana