Jak ochránit před bleskem anténu pod střechou a koaxial venkem?
Jirka Š.:
Domnívám se, že pokud anténu umístím pod střechu (běžné eternitové šablony na dřevěných prknech), nemusím ji nijak chránit před atmosférickým přepětím.
Co však s koaxiálním kabelem, který stavebně vnitřkem táhnout nelze (nebo jen obtížně)?
Musel by se protáhnout bočním okýnkem ven na střechu, pak přes okap (připojený k hromosvodové soustavě) dolů, např. do okna.
Podle staré normy by asi byl celý kabel v ochranné zóně hromosvodu, ale je to dostačující?
Václav 3:
Vaše řešení není dobré.
Anténa umístěná pod střechou - byť nevodivou - bude, v případě příjmu v UHF pásmu, mít výrazně slabší signál,než umístěná vně a to se ještě zhorší např. za deště. Toto řešení je použitelné jen při malé vzdálenosti od vysílače.
Vedení koaxiálního kabelu přes okap spojený s hromosvodem může umožnit přeskok.
Jinak je k dispozici málo informací o provedení hromosvodu, o budově, o tom v jaké vzdálenosti od hromosvodu pod střechou chcete anténu umístit, přes kolik pater budovy chcete vést koaxiál.
Nejlepší bude, pokud zajdete na www.kniska.eu. Tam najdete vše potřebné o ochraně před atmosferickou elektřinou.
František Šohajda:
Anténa pod střechou-neuzeměná je stejně nebezpečná jako na střeše!!
Více v diskuzích....
Jirka Š.:
Síla signálu: Tady obavy nemám, jedná se o příjem digitálu, anténa má vysoký zisk. Myslím, že to fungovat bude.
Neuzemněná anténa pod střechou: Čerpám informace ze starší knihy (Český - příjem rozhlasu a televize), kde se uvádí, že antény na oknech a pod střechou dle tehdejší ČSN uzemněné být nemusí. Myslím, že současně prováděné oddálené hromosvody u antén na střeše budou v tomto ohledu horší. Uzemnit mohu leda na vodovod.
Koax a okap: Na střeše je v současnosti více antén, některé jsou uzemněné na hromosvod, některé vůbec. Prostě jak si který nájemník historicky anténu umístil. Všechny mají koax vedený přes okap. Je mi jasné, že to není dobrá situace, ale je více nežli častá. Proto začínám rozvažovat, co s tím. Nejlépe antény pod střechu a nějaký rozvod.
Hromosvod je klasický tyčový s ukotvením pod střechu, má jen jeden funkční a před několika lety zrevidovaný svod, několikapodlaž ní dům s několika byty. Sousední objekt (společná stěna) má hromosvod stejný, zaručeně nefunkční, dohoda nemožná. Na hranici obou objektů je na hřebenu střechy doplněn ca půlmetrový jímač ze stejného drátu jako hřebenové vedení.
Václav 3:
Knihu velmi dobře znám, Ing. M. Český ji napsal před skoro 40 léty ( první vyd.). Nevím, které vydání máte Vy , já čtvrté z r. 1978, kde je problematice ochrany před účinky atmosferické elektřiny věnována jedna! necelá stránka, takže podle informací v této knize bych ochranu antény rozhodně neřešil.
Pokud se jedná o dům s více byty, byla by vhodná instalace společné antény, která by Vaše problémy řešila daleko lépe, protože les antén na střeše nezaručuje dobrý příjem nikomu. Měly by být dodrženy rozestupy antén podle jejich kmitočtového určení.
Co se týče příjmu digitálu se mezi lidmi díky hloupé reklamě rozšířil názor, že není potřeba anténa, že stačí různé pokojové či náhražkové antény, což není cesta ke kvalitnímu, spolehlivému příjmu. On se sice v digitálu nepozná nekvalitní signál podle šumu v obraze, ale dochází ke kostičkování a zasekávání obrazu a zvuku. Také příliš výkonná anténa může být v místě se silným signálem a výskytem odražených (zpožděných) signálů nevhodná. Použití různých zesilovačů také nelze doporučit, protože zanášejí do signálu vlastní šum a v případě silného vstupního signálu se mohou rozkmitat.
Pokud by byla anténa namontována na půdě, měla by být co nejvíce vzdálena od míst s hromosvodem a jeho svody. Bylo by vhodné jí uzemnit alespoň na Vámi zmiňovaný náhodný zemnič tvořený vodovodním potrubím - ovšem jen v tom případě, že je tvořeno v celé své délce kovovými trubkami a svod bych vedl vnitřkem budovy, třeba světlíkem nebo chodbou a schodištěm.
Pokud by to prostorová dispozice Vašeho bytu umožňovala použití aktivní antény, doporučil bych její montáž na okno s nejlepším výhledem k uvažovanému vysílači za předpokladu, že je možno dodržet dostatečný odstup od vodivých částí budovy spojených s oním zřejmě nefunkčním hromosvodem.
Navíc by bylo velmi užitečné vyvolat jednání s majitelem objektu (pokud jím nejste náhodou Vy) ohledně uvedení hromosvodu do funkčního stavu. Stav , který popisujete, ohrožuje bezpečnost nejen Vaší elektroniky , ale i Vašich životů. Objekt s nefunkčním hromosvodem je výrazně nebezpečnější , než objekt, na kterém hromosvod není nainstalován vůbec (za předpokladu, že se na střeše nenachází les neuzemněných antén) !
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana