Prečo je v USA napätie siete 120V?
Jura Krikl:
To Rozmahel: Podle mne nezvýšíte. Sinusovky zkrátite, aby se do sekundy vlezlo o 10 vic, čimž se sníží plocha sinusovky ale zase je jich vice, Takže vysledna plocha. tedy efektivni hodnota proudu bude teměř stejna.
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 19.11.2007, 09:20
Takže správně mělo být řečeno, "výkon trafa roste se čvercem kmitočtu".
Abych ještě trochu utlumil Vaše nadšení pro růst výkonu trafa s kmitočtem, doplním také, co plyne z té nutnosti trafo při změně kmitočtu převinout.
Vezměme si klasické trafo s jádrem poskládaným z EI plechů, vypočtené a navinuté podle podle standardních postupů, 230V/24V/100W/50Hz.
Když takové trafo chcete použít pro 100 Hz (dvojnásobný kmitočet), tak jádro by přeneslo 400W, ale ouha - pro takové vinutí (400W) byste potřeboval 2x větší průřez okénka pro vinutí. Nezbyde vám tedy, než rezignovat na 400W, vzít do ruky pilník a propilovat větší díru pro vinutí. Tím se ale zmenší průřez jádra.
Výsledek bude ten, že zmenšíte v poměru 1:1,4 průřez jádra, zvětšíte v poměru 1,4:1 průřez okénka pro vinutí, a trafo navinete tak akorát na 200W.
Takže výsledek - trafo pro 100 Hz utáhne dvakrát větší výkon, než přibližně stejně velké trafo pro 50 Hz. (abstrahoval jsem od toho, že to rozměrnější vinutí bude taky trochu buclatější do stran)
Samozřejmě - výše uvedené platí pro správně navržená trafa z EI plechů. Trafa s toroidním jádrem mívají bohatou rezervu místa pro vinutí.
Martin Kurka:
Citace: Fuk Tomáš 19.11.2007, 01:42
To Kurka:
Máte myslím ve všem pravdu, až na jednu maličkost: potřebný průřez magnetického obvodu klesá lineárně s rostoucím kmitočtem (při konstantním sycení), ne kvadraticky.
Vážený pane Fuku, máte pravdu, d_ěkuji vám za upozornění, tohle není maličkost, ale moje hrubá chyba.
O to je to horší, že jsem o tom byl do této doby přesvědčen - asi budu muset vrátit školné, ještě že jsem studoval zadarmo. ;)
Donutil jste mne sfárat do literatury - dík - připojuji výtah - to zeleně podtržené říká vše.
S kvadrátem kmitočtu prakticky klesá až objem železa (průřez je konstantní v celém objemu jádra ) a tím s kvadrátem kmitočtu klesá i hmotnost transformátoru - to už jsem si pamatoval dobře
Citace: Fuk Tomáš 19.11.2007, 01:42
Máte myslím ve všem pravdu, až na jednu maličkost: potřebný průřez magnetického obvodu klesá lineárně s rostoucím kmitočtem (při konstantním sycení), ne kvadraticky.
Kvadraticky roste výkon, který se při rostoucím kmitočtu přenese při konstantním průřezu jádra a konstantním sycení. To měl asi původně na mysli Rozmahel.
Takže v tom případě ta druhá věta nemůže být pravda, to by se popřela ta první, kterou mne opravujete. Výkon musí růst lineárně s kmitočtem.
Z té Vaší opravy také vyplývá nutnost opravy:
Citace: Fuk Tomáš 19.11.2007, 08:55
Tak, že jádro, které potřebujete pro 100-wattové trafo na 50 Hz, můžete použít pro 144-wattové trafo na 60 Hz.
- že je lze použít u 60 Hz jen na 120VA trafo.
a pak je tady v tom případě také chyba:
Citace: Fuk Tomáš 19.11.2007, 20:12
Vezměme si klasické trafo s jádrem poskládaným z EI plechů, vypočtené a navinuté podle podle standardních postupů, 230V/24V/100W/50Hz.
Když takové trafo chcete použít pro 100 Hz (dvojnásobný kmitočet), tak jádro by přeneslo 400W, ale ouha - pro takové vinutí (400W) byste potřeboval 2x větší průřez okénka pro vinutí. Nezbyde vám tedy, než rezignovat na 400W, vzít do ruky pilník a propilovat větší díru pro vinutí. Tím se ale zmenší průřez jádra.
Výsledek bude ten, že zmenšíte v poměru 1:1,4 průřez jádra, zvětšíte v poměru 1,4:1 průřez okénka pro vinutí, a trafo navinete tak akorát na 200W.
Podle všeho tudíž správně je, že na 100 Hz přenese dvojnásobný výkon.
Podle mne jsou ty úvahy s pilováním také zcestné, protože pro vinutí na dvojnásobném kmitočtu nevzorste podle mne dvakrát potřebný průřez okénka - s kmitočtem stoupá totiž i počet voltů na závit. Takže mírná potřeba většího okénka je podle mne dána horším činitelem plnění u tlustého drátu a redukcí danou zvýšenými tepelnými ztrátami způsobenými vyššími ztrátami v železe a ve vinutí od vyššího kmitočtu.
Nakonec tohle popisuje ta žlutě i zeleně podtržená část vzorce z literatury.
(Ještě že docent Suchánek nedělal chyby jako já.)
Praktické návody v literatuře uvádí, že pro normální EI plechy tloušťky 0.12mm lze jít do 400Hz při snížení povolené indukce na 0,5T. Tím pádem je potřebný průřez asi 3x menší a trafo je téměř 10x méně objemné (a takřka 10x lehčí)
No snad už je tohle bez chyb.
Fuk Tomáš:
Vážený pane Kurko,
máte naprostou pravdu - taky jsem se do těch vzorečků trochu zapletl, resp. špatně je aplikoval... Hamba mi a (poklona) za korekci.
Ale je zajímavé, že jsme nakonec dospěli ke stejnému závěru - totiž že výkon trafa konstantní velikosti roste přibližně lineárně s kmitočtem.
Martin Lima:
Americká ekonomika nikdy nebyla založena na šetření. Když k tomu přidáte to, že byty/domy se rekonstruují po max. 10 letech a to stylem "všechno pryč", zbyde jen dřevěná konstrukce a vše se dělá znova... Problémů se spoji kupodivu zase tolik není, při tom co kolikrát vidím u starých instalací (sundáte světlo a už ho na to klubko holých drátů nedokážete dát zpátky....) V případě problému to prostě díky vyššímu proudu rychle odhoří a je to :-) . Kromě toho jsou tu hasiči na každém kroku a na místě jsou za 2-3 minuty, aspoň ve městech.... Ale nezdá se mi, že požárů by bylo nějak výrazně více...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana