Může být jedna rozvodnice napájena ze dvou různých přívodů (elměrů)?

<< < (4/4)

Rozmahel Vladimír:
Citace: Fuk Tomáš  09.10.2007, 20:38

Háček je v tom, že už ty dva elektroměry existují a jsou placeny distributorovi - jde vlastně o to vytvořit odběrné místo napájené podle potřeby z jednoho nebo druhého z nich.


Pane Fuk kápněte božskou. Vaše řešení mě připomíná pokus o např. ošálení odběru v sazbě C / maloodběr pro podnikání / zřízeného např. pro tepelné čerpadlo. Tam je podmínka, že pro přiznání sazby je nutná instalace pouze pro TČ a nic jiného.

Pokud však zbytečně platíte dva odběry, slučte je do jednoho.

Jiný logický důvod mne nenapadá.

Fuk Tomáš:
Tak se asi budou muset dohodnout, kdo to zatáhne  o:-)

Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír  10.10.2007, 10:22

Pane Fuk kápněte božskou. Vaše řešení mě připomíná pokus o např. ošálení odběru v sazbě C / maloodběr pro podnikání / zřízeného např. pro tepelné čerpadlo. Tam je podmínka, že pro přiznání sazby je nutná instalace pouze pro TČ a nic jiného.

Pokud však zbytečně platíte dva odběry, slučte je do jednoho.

Jiný logický důvod mne nenapadá.

V zásadě jste mě prokoukl - jedná se o spotřebu výhradně pro soukromou potřebu zainteresovaný ch domácností (=sazby Dxx, přesně v souladu s OPD) přičemž na domu ve společných prostorách je sazba Cxx (výrazně dražší) kvůli tomu, že jednu sklepní kóji vlastní nebydlící fyzická osoba (tudíž vedeno jako nebytový prostor) a je tu společná garáž (zase vedená na katastru jako samostatný nebytový prostor, i když patří k bytům). Takže podnikání žádné, ale podnikatelská sazba a nejde s tím hnout.
jiná řešení:
1) nové odběrné místo se sazbou Dxx - zřizovací cena cca 10.000 (5000 za příkon, 2000 za elměr, 3000 za vlastní realizaci a revizi) a nový měsíční paušál navíc
2) napájet to jen z 1 bytu a dát tam 2 elměry - to by muselo být zajištěno, že ten postižený si nesmí vypínat jistič ani když na 1/2 roku odjede, a bylo by to v kolizi s OPD
3) mnou navržené řešení - ladí s OPD, vyhovuje funkčně a je levné
4) platit za soukromou spotřebu sazbu Cxx (jedná se ročně o cca 3000 navíc) - to se mi otvírá kudla v kapse.

Josef Křemen:
Pane Fuk, už dávno není "C" sazba výrazně dražší než "D". Pokud ale u vás je cca 10% výrazně??....
Společné prostory (chodiště) nejsou byt, tak tam bude "C" vždy a nemá to nic společného s tím kdo užívá sklepní kóji a o společné garáži to platí také.
Stačí si přečíst energetický zákon kdo je odběratelem kategorie "C" a kdo "D".
V případě dvou bytů a sklepních kójí by to snad šlo vyřešit, ale vyplatí se vám to?? A za jak dlouho?
Viděl jsem hodně případů kdy snížením hodnoty hlavního jističe někdo ušetřil pade měsíčně ( se slovy "nebudu ty kur..y živit") radši zaplatí 4000,- za výměnu.

Fuk Tomáš:
Pane Křemen, v globálu máte nejspíš pravdu s těmi 10%,  ale jenom v globálu. V konkrétním případě to může být mnohem víc - srovnejte si D45 a C02 a pochopíte, o čem mluvím, proč soukromou spotřebu své domácnosti nehodlám platit v sazbě C.

(A nemějte obavu, že při tom nedodržím požadovaných 40% v přímotopech - dodržím, ostatně tato podmínka se vztahuje až na žádosti podané letos, takže bych to ani dodržet nemusel.)

Ale to jsme se dostali někam úplně jinam. Zpátky k věci: soudí někdo, že by nastíněné řešení porušovalo nějaký předpis či normu?
Citace: Fuk Tomáš  09.10.2007, 21:27

Já bych si to přepínání představoval takto:

Elměr A - z něj přes stykač I. (spínací kontakt, v klidu rozepnutý, ovládací cívka napájena z elměru A přes zamykací spínač s klíčem A) dále to vést na stykač II. kontakt A (stykač II má 1 přepínací kontakt - v klidu C-A, v sepnutém stavu C-B) a z kontaktu C stykače II. napájet odběrné místo.
Elměr B - z něj na kontakt B stykače II. Ovládací cívka stykače II. napájena přes zamykací spínač s klíčem B z elměru B.
Tím by bylo zajištěno, že nemůže dojít k propojení obvodu A a obvodu B (leda prohořením oblouku mezi kontakty A-B stykače II. Spečené kontakty ani spálená ovládací cívka problém (=propojení A-B) nezpůsobí.

Navigace

[0] Index zpráv

[*] Předchozí strana