Myslíš, že patříš k hromosvodářům, srdcařům?
Jan Hájek:
Hromosvodář, být, či nebýt ...
Hromosvod není jen drát na střeše a svorka v zemi. Ochrana před bleskem stojí hlavně na správném rozhodnutí, ověřeném postupu a pochopení rizika. Jenže co když největší problém není neznalost, ale sebejistota bez důkazu? V době, kdy se rady berou z diskusí i umělé inteligence, musí hromosvodář poznat rozdíl mezi normou, fyzikou a dojmem. Odpovědnost nezačíná montáží, ale schopností říct: tohle vím, tohle ověřím a tohle musím konzultovat.
Související ...
... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
... zdroj s podrobnostmi videoklipu zde!
Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
Myslíš, že patříš k hromosvodářům, srdcařům?
pegas100:
Myslím si, že každý člověk v České republice je srdcařem, protože máme hromosvodů v republice nejvíce na světě. Na opačné straně stojí Německo, protože tam nenajdete skoro na žádné budově hromosvod. Ale, abych odpověděl na otázku, tak nejsem srdcařem, protože tento násilný lobbing mě postavil na opačnou stranu stupnice.
Jan Hájek:
Tak na našem území může za rozšíření Marie Terezie, která pověřila polního podmaršálka Leopolda Freiherrna von Unterbergera nejenom modernizací výzbroje armády, ale i zavedením ochrany před bleskem. Na toho se pak nabalili Josef Stepling, Prokop Diviš, Josef Tadeáš Klinkoš, Antonín Renner a mnozí další. Pokračovaly v tom o století později firmy jako Deckert a Homolka, která podporovala Karla Václava Zengera (ten oproti předpisům protlačil na vysokou školu Františka. Křižíka, i když neměl maturitu), pak štafetu převzali Ladislav Vojtěch Říhánek, František Běhounek, Josef Postránecký, František Popolanský, Jozef Eliáš, Jaromír Nováček, Zdeněk Rous a pak od druhé poloviny 90. let posledního století minulého tisíciletí už to každý zná.
Zatímco jinde po světě se propagátoři ochrany před bleskem stali prezidenty, v našich podmínkách je vrcholem památníček v průjezdu, okno Národního muzea, posluchárna na ČVUT, trafostanice nebo adoptovaný hrob na Olšanech :-).
Citace: pegas100 06.06.2026, 09:32
Na opačné straně stojí Německo, protože tam nenajdete skoro na žádné budově hromosvod.
Záleží na spolkové zemi, spíše je málo hromosvodů vidět v Itálii,Španělsku,či Řecku ale zase mají narvané rozvaděče svodiči.
František Šohajda:
Citace
Záleží na spolkové zemi, spíše je málo hromosvodů vidět v Itálii,Španělsku,či Řecku ale zase mají narvané rozvaděče svodiči.
Spíše bych řekl, (co jsem viděl) že je tam málo klasických hromosvodů (nebo tak nejsou vidět) a dost ESE.... :(
pozn.:
Dnes bych to viděl možná na samostatné obory,nebo kombi obory (jako jsou dnes instalatér-elektrikář),problematika hromosvodů se hodně proměnila...Kl asický vyučený elektrikář, který se v tomto oboru nevzdělává , je někdy úplně mimo mísu.. (poklona)
Vidím to každý den při revizích.
Radim Strycharski:
Ironií systému je, že každý RT elektro musí být i RT na hromy. Může stokrát říkat, že to osvědčení na hromy nechce, že už se z toho za 20 let stala obsáhlá složitá speciální disciplína, ale není to nic platné. Prostě to osvědčení dostat musí. Takže každý RT elektro je úředně i odborníkem „srdcařem“ na hromy, úřad to přece ověřil.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana