V jakém dokumentu je vyžadováno třídění závad při revizích na C1, C2, C3?

[Milan Hudec]

zákon 250, který RT uložil kontrolovat dokumentaci coby součást revize, ne jako dokument sloužící RT. Kontrola dokumentace skutečného provedení revizním technikem je součástí revize ve smyslu ověření provozní bezpečnosti VTZ dle § 2, písm. c) zákona 250/2021.

Ne, je potřeba si všimnout slovíčka "popřípadě".

[Jan Bocek]

Ne, je potřeba si všimnout slovíčka "popřípadě".

Fakt je to tam uvedeno.
Dokonce bychom měli "popřípadě" prověřovat kvalifikaci obsluhy a v širším záběru i kvalifikaci na příklad OOZEZ. Milan Hudec dovede vyprovokovat i emeritní revizní techniky (kteří se zabývají 60 roků s revizní činnosti a děním v oboru elektro).

Závěr z celé diskuse.
Výchozí revize mají dělat RT se zvláštním oprávněním a zkušenostmi v revizní činnosti nejméně 5 let. Protože jedině při VRZ lze ovlivnit aby byly obě části dokumentace to je jak od dodavatele, tak provozní od provozovatele v pořádku a bez zařazení do těch "Céček".

Při periodické revizi se s tím těžko napravuje to, co se při přejímce pokazilo.

§2 c) definice pojmu v zákoně 250/2021 Sb

c) revizí posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného,  při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci3),  popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy,

Těchto bodů je v Z 250/2021 a také v NV a normě živitelce se sufixem 6 hodně.

Z tohoto pohledu jsou všechna taxativní ustanovení tohoto typu v Z 250/2021 nebo v Z2 ČSN 33 2000-6 nepřijatelná.

Ale pojem dokumentace a je/není schopné provozu je stále PROBLÉM.
Je to problém logický, technicky i právní.

Možná to vyžaduje více moudrosti jak se dohodnout s provozovatelem jakým způsobem
dat aspoň základní dokumentaci do pořádku. Provozovatel je pacientem a RT má být lékařem.
A lékař neposílá pacienta s diagnosou C1 hned na patologii.

[Radim Strycharski]

Ne, je potřeba si všimnout slovíčka "popřípadě".

(3) Provozovatel je povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízení používáno pouze, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu vyhrazeného technického zařízení se považuje

a) provoz vyhrazeného technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizi, která byla provedena ve stanovených lhůtách a v rozsahu, nebo není doložen ve stanovených případech souhlas, vydaný pověřenou organizací, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu,

b) provoz vyhrazeného technického zařízení v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací,

c) chybí-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení, pokud byla vydána.

No, takže absence dokumentace nebo její nesoulad se skutečným stavem je překážka pro kladnou revizní zprávu popřípadě vždy

[Lázeňská Veverka]

Třídění závad C1, C2, C3 je nesmyslné a nepoužitelné. Pokud napíše RT závadu jako C1 (existující nebezpečí) nebo C2 (potenciálně nebezpečné) do kladné revize, tak strká hlavu na špalek. Pokud se hodinu po předání revize něco stane a bude to souviset s „potenciálním nebezpečím“ C2 uvedeným v revizi, tak by mě zajímalo, jak potom u soudu RT obhájí, že zařízení „s potenciálním nebezpečím“ vyhodnotil jako „bezpečné“. Asi blbě. C3 je jen „doporučení“,  na které provozovatel nemusí brát zřetel. Takže pokud budeme chtít dodržovat C1,C2,C3… tak každá kladná revizní zpráva MUSÍ BÝT zcela bez závad, protože žádné Céé „závady“ v kladné revizi neumožňují. Takže je to „informativní“ a nepotřebný nesmysl, který nepoužívám.

Dokumentace k revizi samozřejmě ano, otázka za milion je, jaký musí mít zejména u starého zařízení rozsah?
Pár hodin jsem studoval co se dalo a hádal se s AI asi na deset obrazovek, abych došel k tomuto výsledku:
V pasportu zařízení (zakreslení skutečného stavu) není principiálně nutné nakreslit všechno, co je vidět (půdorys nemusí být podmínkou),  ale popsat a doložit všechno, co je pro bezpečnou identifikaci, revizi, údržbu a zásah potřeba.

Takže například pro ověření bezpečnosti jednoduché elektroinstala ce ve starší administrativn í budově potřebuji:
schéma rozvaděčů s přesným popisem proudových obvodů, včetně způsobu uložení kabelů (pod omítkou například),  klidně na tom stejném papíře pár větami napsáno jaké způsoby ochrany jsou použité (krytí, automatické odpojení od zdroje….) a protokol určení vnějších vlivů.
To mi pro potřebu ověření bezpečnosti zařízení stačí a věřím že bych to u soudu obhájil.

Potřebuji půdorys se všemi vypínači, světly a zásuvkami? Ne. K čemu? Součástí revize je „prohlídka“,  takže jdu a vidím: hele voe zásuvka obvod číslo… tak ji změřím a do revize použiji nejhorší naměřený výsledek všech zásuvek daného obvodu. Vidím: hele voe na stropě svítí světlo a je nějak šejdrem, tak se na něj podívám zblízka. Potřebuju snad k nalezení vypínače nebo zásuvky nebo světla nebo klimatizace půdorys? Ne. Podle schéma rozvaděče přeci vím, v jaké místnosti co je a to, co tam je, má popis. A co když je zásuvka za regálem, který je plný šanonů 500kg? Stejně o ní nikdo neví, stejně by nebyla zakreslená ani v půdorysu a při revizi by stejně regál nikdo neodtahoval. Takže do části „omezení revize“ dám větu: během revize nebyl odtahován nábytek a jiné zařízení.
A pokud se mi něco nezdá, co nelze během revize vyřešit, je tu skvělá možnost „doporučení dalšího šetření“ a jestli se na to provozovatel vykašle, jeho věc.

[František Šohajda]

Jak tedy postupovat podle Z 250/par.20/4

VIZ:
(4) Není-li průvodní dokumentace nebo provozní
dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení
k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení
provozovatel místním provozním předpisem k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Jak tento článek uvažovat? Když není PD stačí k revizi MPBP ?

[Milan Hudec]

Tento bod má uplatnění např.u strojních zařízení, mašina ze šedesátých let, nijaké lejstro......

[Lázeňská Veverka]

Jak tedy postupovat podle Z 250/par.20/4

VIZ:
(4) Není-li průvodní dokumentace nebo provozní
dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení
k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení
provozovatel místním provozním předpisem k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Jak tento článek uvažovat? Když není PD stačí k revizi MPBP ?

  to neklapne
Místní provozní předpis není místní provozní bezpečnostní předpis a ani ten nemůže nahradit chybějící dokumentaci VTZ.

Příklad:
Máme velkou zahradu, o kterou se nikdo dlouho nestaral a nic o ní nevíme.
Nejdříve si tedy musíme udělat seznam, co je potřeba zjistit:
Máme hadici na zalévání?
Jak často zalévat?
Stříhat nějaké keře?
Citlivost na mráz?
....
Můžeme tomu seznamu říkat místní provozní předpis

Na jeho základě přijde zahradník a ten začne vytvářet mapu zahrady:
Hadice je taková a taková a je tady.
Tady jsou takové květiny a tady takové a musí se s nimi zacházet tak a tak...
když panují takové teploty, zalévá se tak a tak
když jsou takové mrazy chrání se kvetiny tak a tak
....
Můžeme tomu říkat dokumentace skutečného stavu + protokol určení vnějších vlivů

Pokud vyčůraný provozovatel zahrady na základě mylného výkladu (4) odmítne vyhotovit dokumentaci, protože to stojí peníze, tak závěr zahradníka bude, že život všech rostlin na zahradě je ohrožený, tedy není bezpečný.

v NV 190/2022 není uvedeno že podklad pro provedení revize je "provozní bezpečnostní předpis",  ale "průvodní, projektová nebo výkresová dokumentace".

Prostě MPP podle (4) je prvotní návod, postup, plán, kostra.... vznik dokumentace skutečného stavu je potom jeho nevyhnutelný následek.

[Lázeňská Veverka]

v NV 190/2022 není uvedeno že podklad pro provedení revize je "provozní bezpečnostní předpis",   ale "průvodní, projektová nebo výkresová dokumentace".

Pardon už mi z toho hrabe, samozřejmě "místní provozní předpis".