Co se děje na TIČRu v Brně?
Jan Franěk:
No, silně utopistické=nereálné. Pokud by každou revizi musel podepisovat inspektor, muselo by jich být mnohem, mnohem více, aby to stíhali. Třeba tak jedna čtvrtina počtu revizáků a to není zrovna málo. Už teĎ jich mají nedostatek a to se pohybujeme v počtech tak do dvaceti po celé ČR.
Kolik by pak stála taková revize? Jak dlouho by se čekalo na potvrzení? Dělal by inspektor také prohlídku a měření, nebo by to kontroloval pouze formálně?
Jan Palička:
Citace: Lázeňská Veverka 22.03.2026, 18:09
Každou výchozí revizi by musel schválit inspektor TIČRu tím způsobem, že by na ní bylo jeho jméno s podpisem, takže by spolu s revizním technikem byl SPOLUODPOVĚDNÝ za její obsahovou správnost. Pouze takto potvrzená výchozí revize by byla platná.
Sorry, ale to je nesmyslný alibismus. Pokud to bude jen formální podpis a razítko, tak nemá smysl a hlavně se pod to nikdo, kdo je při smyslech, nepodepíše. Aby nebyl formální, tak to znamená udělat (skoro celou) paralelní revizi se vším, co s ní souvisí. A pokud inspektor dojde k jinému závěru, nebo naměří jiné hodnoty, která z těch revizí je správná? Automaticky ta od TIČRu? Větší bere? Pokud ano, pak proč vypracovávat předtím tu od RT? Dvě revize jsou nejméně dvojí náklady, dvojnásobný čas, .....
Za druhé - pokud nechceme, aby se na VRZ čekalo roky, musel by se posílit stav. Jaký vidíte poměr revizních techniků na jednoho inspektora? 100? 500? 1000? Ustíhá se to? Kde najdete ty stovky čestných, nezkorupovatel ných, odpovědných a odborně způsobilých posil?
A za třetí - kdo ohlídá hlídače? Bude zřízen NadTIČR hlídající TIČR? Budeme celou situaci nahrávat, jako se nahrává STK?
Tudy cesta nevede.
Kvita Ladislav:
Citace: Jan Palička 22.03.2026, 14:33
Asi všichni rozumí tomu, že revizní technik, což je kontrolní orgán, by měl být v nějakých intervalech nějakou státní autoritou zkoušen a prověřován, zda vědomostně "nezaspal".
No, ne úplně všichni tomu rozumí. Například kolega Gerhard Tvrdý je zcela zjevně opačného názoru. A tento svůj názor nám tady opakovaně prezentuje od července loňského roku.
Jan Bocek:
Citace: Kvita Ladislav 22.03.2026, 13:17
Tak asi proto, že praxe není vše. Pokud někdo zanedbá sebevzdělávání nebo snad přímo cíleně, ukolébán svou třicetiletou praxí, odmítá sledovat vývoj, který se odehrává na základě nově zjištěných poznatků, tak se potom nemůže divit, že nedostane osvědčení. Nic jiného bych za tím nehledal.
Stručně a jasně.
Se zájmem sledují celou diskusi.
A to z toho důvodu, že jsem znal inspektory tehdejšího IBP od roku 1970 a následně jak pracovníky SÚIP, tak TIČRu do dnešních dnů.
Na druhé straně jsem poznával vedoucí elektroúdržeb ve velkém hutním a strojírenském závodě v době, kdy preventivní a revizní činnost byly ve stavu "zavádění".
Po roce 1990 jsem prováděl revizní činnost elektro v mnoha firmách v ČR. A poznal jsem mnoho vedoucích elektroúdržeb, kde jsem se podivoval jak získali tehdy §8. Rovněž jsem se setkál z mnohými RT, kteří byli na vysoké úrovni. Jistě že po divoké privatizaci a výstavbě nových firem se našli zlatokopové, kteří na běžícím pásu vystavovali VRZ. Věřím ale, že ta doba je již pryč.
Je ale úsměvné, když někdo ze 30-40 létou praxi najednou neudělá testy na zkoušky, anebo i při ústní zkoušce má výsledek nevyhovující a najednou píše ve své uraženosti a ješitnosti, že TIČR je zapotřebí zrušit a rovněž i zkoušky.
Naopak bych byl pro atestaci k oprávnění na výchozí revize s podmínkou výkonu RT nejméně 5 roků.
Školení a přezkušování elektrikářů po roce 1978 mělo velký podíl na růstu kvalifikace. Byla to příležitost jak zavést kvalitní školení. A zde hraje velkou roli úroveň vedoucího elektroúdržby, zdá má podíl na zvyšování kvalifikace, anebo to přenechá agenturám.
Jan Bocek:
Dodatek.
V roce 1983 jsem se rozhodl ke zkouškám na RT u tehdejší IBP. Jako technický šéf velké elektroúdržby jsem ale vypadl již při písemce. byl jsem zděšený jaké normy po mně chtějí....
za měsíc jsem se přihlásil znovu, ale již připraven. Tehdy bylo ke zkouškám 1600 otázek. Šel jsem připravený a šef IBP na mne tehdy nasadil tři komisaře a křížovým výslechem okolo norem. A tam přišel i šef IBP s poznámkou, že na poprvé to ještě nikdo neudělal. Ten první vyhazov nepočítali, protože jsem byl sice v elektrotechnic e "profesor" a vyučoval jsem externě na odborné škole, ale v normách jsem byl jen učeň. S pracovníky TIČRu jsem pak přicházel do styku celý profesní život. Jejich výhodou bylo, že na místě nemuseli nikdy podávat stanovisko. Vždy jen písemně za určitý čas.
Přesto bych se bál polemizovat o tom zvláštním postavení a funkcí. A to, že v každém velkém stádu se najde beran, který trká je zcela normální. A úplatky byly již ve starém Římě. Jenže odpovědnost nenesl nikdy vydavatel Oprávnění ale majitel Oprávnění. /i]
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana