Jak bys navrhl elektrikářskou Hippokratovu přísahu ty?

[Miroslav Minařík]

Chvilka času pro úklid poznámek a témat jiných, než obvyklých. Ve vláknu o bastlení jsme popisovali postoj ke svépomocným instalacím elektrických zařízení nn. Pokud bych to definoval přesněji, existují dva tábory hájící své "oprávněné" zájmy. Pro vzájemné pochopení však chybí (pro spotřebitele) pravidla podle kterých se osoba znalá elektrotechnic kých předpisů znalá, řídí.

V archívu za ta desetiletí  bych dohledal hodně poznámek k tzv.

Elektrotechnic ké Hippokratově přísaze.

Myslíš, že by bylo prospěšné uvést takové informativní "desatero zásad",   kterých by se měl držet každý, kdo se považuje za osobu znalou? Něco jako etický rámec chování ...

[Jan Yossarian]

Jeden starý pán, teda elektrikář srdcem i duší nám tu rozdával leták. Šéf to pak ladil:

Nebudu škodit.
Nevytvořím instalaci, která by mohla ohrozit život, zdraví nebo majetek, i kdyby si to spotřebitel sám přál.

Nebudu lhát.
O technickém stavu, možnostech nebo rizicích budu mluvit pravdivě i když je to nepopulární.

Nebudu obcházet pravidla.
Pracuji podle platných norem a technických standardů, ne podle zvyků nebo tlaku okolí.

Nebudu dělat věci, kterým nerozumím.
Přiznám, pokud je situace nad moje znalosti. Neohrozím druhé tím, že budu improvizovat.

Budu myslet dopředu.
Navrhuji a provádím práci tak, aby byla provozovatelná, úsporná a servisovatelná i po letech.

Budu jednat zodpovědně.
Uvědomuji si, že moje práce bude skryta ve zdech, ale její následky budou viditelné mnoho let.

Budu chránit laiky před sebepoškozením .
Navrhnu systém tak, aby laik nemohl snadno udělat zásadní chybu, ať už mechanicky nebo elektricky.

Nebudu podléhat obchodním tlakům.
Odmítnu používat nekvalitní nebo nevhodné komponenty jen proto, že jsou levnější nebo rychle dostupné.

Budu brát ohled na jiné profese.
Koordinuji svoji práci s ostatními profesemi, aby výsledek nebyl boj, ale funkční celek.

Budu se průběžně vzdělávat.
Bez aktuálních znalostí nemůžu dělat bezpečnou a odpovědnou práci.


Myslím, že se to bude líbit a shodneme se?

[Miroš Jan]

Tak to je dost dobrý.

[Pavel Horský]

Honza to napsal uplně parádně. Jen mám veliké obavy, že by tak o svoji reputaci přišlo 70% firem, které se honosí přízviskem Elektromontáže .
Postavit to však na právní formě, pak by se zřejmě děli věci a úbytek rádoby profesionálů by byl opravdu dost znát.

[Jan Franěk]

Ano, také se mi to moc líbí  

Rozhodně se to dá brát jako základ dobrý a pevný etický základ každé slušné elektrotechnic ké firmy. Ale slova o  Hippokratově přísaze jsou v tomto ohledu trochu silné kafe. Nemyslím si že náš obor potřebuje takovou "munici" . Spíš více řemeslníků co nejvíce se držící nějakého podobného etického kodexu.

Na druhou stranu je to i o samotných investorech. Pokud stojí o tyto řemeslníky a jsou ochotni je zaplatit, pak budou jejich počty stoupat. Jestli je zajímá jen cena, tak dostanou to co dostanou a je to taky v pořádku. Jak se říká - vrána k vráně ......   

[Jan Palička]

Na druhou stranu je to i o samotných investorech. Pokud stojí o tyto řemeslníky a jsou ochotni je zaplatit, pak budou jejich počty stoupat.

Přemýšlím, který bod má vazbu na investory. Jen ten třetí od konce, ale docela by mne zajímalo kolik procent řemeslníků řekne, ne pane, tohle já používat nebudu, pokud na tom trváte, zakázku neberu. Deset procent? I to se mi zdá optimistické číslo.....

[Jiří Kantner]

docela by mne zajímalo kolik procent řemeslníků řekne, ne pane, tohle já používat nebudu, pokud na tom trváte, zakázku neberu.

Zákazník je pán, on vypisuje výběrové řízení a málokdo si může postavit hlavu, ignorovat zakázku. To platí i v jiných oborech bez ohledu na to jestli jde o par tiscovek korun nebo o kontrakt za miliony euro. Jo bylo by to hezké, kdyby.
Spíš je to pravděpodobné u živnostníka co ma dost práce ale jakmile jde o firmu kde se musi každý měsíc uzavřít zakazky v urcitem objemu aby bylo na vyplaty, tak se takovy postup finančnímu řediteli zdůvodňuje velmi špatně.
Proto palec nahoru všem co dokáží takové zakazky odmitnout.

[Pavel Horský]

Budu se průběžně vzdělávat.
Bez aktuálních znalostí nemůžu dělat bezpečnou a odpovědnou práci.

Může toto u nás někdy fungovat?

[Miroslav Minařík]

Jeden starý pán, teda elektrikář srdcem i duší nám tu rozdával leták. Šéf to pak ladil:

  Výstižné, lepší, než všechny předchozí návrhy co jsem nasbíral, myslím celý souhrn.

Vše zaslané e-mailem jsem prošel, je vidět, že šéf bude srdcař.

[Jan Franěk]

Přemýšlím, který bod má vazbu na investory. ....

Žádný a přece všechny. JE to hlavně o úhlu pohledu každého jednotlivce. Pokud stojíte o dobrého řemeslníka, akceptujete většinou jak jeho cenu, tak i přístup k jednotlivým materiálům a výrobcům. Všechno má své hranice. Na rovinu, také něco silně odmítám a raději nedělám, na něco zase dokážu kývnout, pokud investor zase akceptuje moje výhrady a třeba i omezení záruk. Je to vždy o dialogu.

Ale téma je trochu jiné. Hippokratova přísaha. Jak jsem psal, osobně je to z mého pohledu dost svazující a silné na to, aby to bylo možné uvést v reálný život. Pohled na základní etický kodex je podle mne méně problematický a tedy lépe široce průchozí.

Navíc jako všechno to má své dvě tváře. Jinak řečeno - Cesta do pekla je dlážděna samými dobrými úmysly.

Zkuste se na to podívat z pohledu investora. CO je pro vás důležité? Jen cena, nebo aby byla odvedena dobrá práce? Obojí? I když to jde proti sobě? Kde je ta hranice kdy se dá mluvit o dobré ceně i dobré práci? Zajímá mě jestli firma dodržuje nějaký kodex (přísahu) nebo jen ta cena?

Vždy budou skupiny zákazníků i firem, které budou jen levné a vyžadovat nízkou cenu a pak bude skupina řemeslníků která to bere "vážněji" a zákazníci kteří vyžadují vyšší standard. Každá skupina investorů si tu svou skupinu řemeslníků prostě musí najít. Co je dobře a co je špatně? Zase je  to o úhlu pohledu.

Vše zaslané e-mailem jsem prošel, je vidět, že šéf bude srdcař.

Je možné se nějaké tyto podklady zde podělit? Velmi mě to zajímá

[Pavel Ryšavý]

Nebudu škodit.
Nevytvořím instalaci, která by mohla ohrozit život, zdraví nebo majetek, i kdyby si to spotřebitel sám přál....

Připomíná mi to biblické desatero, jednoduché, srozumitelné, ale nikdo to nezvládne (-:

Asi si to vytisknu a dám na zeď, aby to bylo na očích

[Miroslav Minařík]

Připomíná mi to biblické desatero, jednoduché, srozumitelné, ale nikdo to nezvládne (-:

Nezvládne. Ale je to mantra, kterou když si připomínáme, můžeme se ideálu alespoň přiblížit.  

Je možné se nějaké tyto podklady zde podělit? Velmi mě to zajímá

Zde těžko.
Ale až zase zavítáš k nám do Velkomoravské říše, mohu ti dát praktické cvičení z přípravné analytiky zdrojů informací, které potřebuji k ověření interpretace chatu GPT.
To je tak na dva dny ...
 

[Jan Palička]

Zkuste se na to podívat z pohledu investora. CO je pro vás důležité? Jen cena, nebo aby byla odvedena dobrá práce? Obojí? I když to jde proti sobě? Kde je ta hranice kdy se dá mluvit o dobré ceně i dobré práci? Zajímá mě jestli firma dodržuje nějaký kodex (přísahu) nebo jen ta cena?

Z pohledu investora (nejen) se na to dívám 30 let. Takže co je důležité? Pro veřejnou sféru bohužel většinou cena, což je pro zadavatele nejvýhodnější, špatně se výběr napadá, špatně se odvolává a obtížně se stíhá. U soukromých subjektů už to není vždy pravda, většinou se hledá kompromis mezi kvalitou a cenou. A pak jsou subjekty, které chtějí špičkovu kvalitu a chápou, že stojí peníze.

Jenže: tohle dělení by se správně mělo týkat jen filozofie řešení (někdo zapíná světlo spínačem, jiný chce KNX),  pracovní postupy a legislativa jsou pro všechny stejné. Bohužel se hlavně projevuje v kvalitě práce, což je základní problém - levný řemeslník není levný jen proto, že používá levnější komponenty, ale zejména proto, že z těch 10 bodů mu není vlastní ani jeden - je prostě takové řemeslné prase. Institucionáln í investor se s dodavatelem, jehož výsledky práce jsou o level dva níž, než měly být, umí rozloučit (příklady mohl bych vyprávět dlouho a dlouho, leč nejsou to historky na veřejný server). Soukromý běžný BFU nepozná, když výsledek práce jakž takž funguje; většinou přijde prozření až při první podivné závadě. Pokud ovšem odvedení dobré práce není dáno vlastní stavovskou ctí řemeslníka, moc se s tím dělat nedá.

Osobně se mi velmi líbí přístup, který jsem nedávno našel na jednom stavebním serveru:
pán A/ ..podělte se jaké používáte fasádní folie? Musí být ÚV stabilní i proti povětrnostním vlivům. Koukal jsem na folii od ... Nabídl jsem ji zákazníkovi a chce ode mě levnější variantu
pán B/ ...UV facade tape. Nic jiného, pokud to zákazník nechce zaplatit ať mu to dělá někdo jiný. Když za něco mám držet záruku, tak jedině s materiály co určím já.
pán A/ ze zákona neodpovídáte za vadu, pokud výslovně zákazníka upozorníte na nevhodnost materiálu a on na jeho užití trvá.
pán B/ to mě je jedno. Chci aby to fungovalo a nechci pak řešit že je něco špatně. Zakládám si na tom, aby vše bylo v nejvyšší kvalitě a nechci to jedním kseftem podělat. Za 10 let jsem nemusel shánět zakázky a práci mám pořád. a kvůli tomu, že někdo chce šetřit si nebudu kazit jméno

Víc takových......