Jaký vidíte rozdíl pro práce v blízkosti nekrytých živých části mezi ČSN a PNE?
Radim Strycharski:
Na trakčním vedení dráhy se blízkost definuje tak, že se pracuje na vypnutém a zajištěném zařízení. Trolejový drát je někde nevyhnutelně ukončen na izolátoru nebo děliči, který hraničí s drátem pod napětím. Trakční vedení bez napětí znamená situaci, kdy je trakční vedení ve výstavbě a ještě nikdy nebylo připojeno k napětí. Všechno ostatní „bez napětí“ je práce v blízkosti živých částí.
Citace: Martin Kurka 07.05.2025, 19:18
Co mne trochu překvapilo, že na nn není měření prý normami definováno jako práce na zařízení pod napětím.
Zajímavé. TNŽ 34 3109 vychází z ČSN EN 50110-1 a tam je měření považováno za práci pod napětím. Že by zde byl rozdíl mezi vn a nn?
"Práce pod napětím na trakčním vedení AC 25 kV je zakázána mimo měření a zkoušek (viz 6.1.2.2a)."
Jan Bocek:
Citace: Martin Kurka 07.05.2025, 19:18
Co mne trochu překvapilo, že na nn není měření prý normami definováno jako práce na zařízení pod napětím.
Myslím, že je to JPP
protože měření a zkoušení byly vždy v ČSN EN 50110-1 ale i v ČSN 343100 definovány jako práce na elektrickém zařízení
teprve v ed.2 v čl. 6,3 Práce pod napětím se dostalo "podivné" doporučení, že tyto požadavky čl.6.3 nemusí být uplatňovány při činnostech jako je ověřování napětí....
Jako osoba odpovědná za EZ a za stupeň způsobilosti osob pro práci pod napětím jsem toto "doporučení" brál vždy s úsměvem. A pokud nemá osoba osvědčení na samostatnou práci, tak nemá přidělenou ani žádnou zkoušečku napětí a tato práce je mu zakázána.
Může někdo přesně uvést zdá v edici 4 je definováno, že měření na EZ není práce pod napětím?
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana