Lze napojit bod rozděleni na svod hromosvodu?

<< < (16/17) > >>

Milan Hudec:
Citace: Peter Lovacký  23.01.2024, 11:57

Zaujímavé...,   žeby chyba prekladu v STN...?

Citujem z čl. E.5.4.3.2..:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi..

Ak sú uzemňovače v pôde spojené s oceľou v betóne, majú byť z medi, meďou pokrytej ocele, alebo z nehrdzavejúcej ocele...“


Armování v betonu má tyto hodnoty spíše neobvykle (použitý cement, a další přidané složky do betonu, o kterých "nikdo nic" neví),  vždy je lepší, pokud obětujeme zemnič v půdě a nikoli v betonu.

Václav Třetí:
Ještě před 30 až 40 léty měl běžný beton standardně dvě složky - cement a písek, pardon, ještě vodu. jeho vlastnosti byly zhruba známé, malé odlišnosti mohla způsobit kvalita písku a použitý cement. Dnes jsou betonové směsi doplněné mnoha chemikáliemi, které mají beton zlepšovat, ale jak se bude chovat přechod železo beton nikdo neřekne.

Peter Lovacký:
Každý subjektívny názor je pre mňa zaujímavý, .. no určite nie profesne smerodatný..
Pokiaľ bude v obore na niečom môj podpis, tak bude opretý o normy,.. no a ich znenie si zatiaľ radšej vysvetľujem, jak spochybňujem..

V debatách (a zďaleka nielen tu) som na tom rovnako,.. svoje názory opieram o normy, a bol by som len rád,  kebyže tu niekto vie odborne jak elektrikár spochybniť  napr. tých 5 bodov jasnými citáciami článkov z noriem..

Citace: Jiří Kantner  23.01.2024, 12:56

zajímavější by bylo vidět živého tvora, který o něm takhle píše.

Jjjj, .. vo svete IEC je toho veľa okolo stredu Európy,... a p. Jiří Kroupa jak spracovateľ STN už hádam dačo videl..
Keby to s FeZn a Cu bola úplná blbosť, tak si to určite všimne..

Milan Hudec:
Tématem korozí se pár bavím, nějaké semináře, pokusy, odborných pojednání na internetu je habakuk.
Z tohoto souhrnu si dovolím tvrdit, že za ideálních laboratorních podmínek jsou názory vědců tak 60/40 ve prospěch tvrzení vaší hromosvodní normy, v české je článek napsán opatrněji.
Ovšem aplikovat toto na běžnou stavbu, kolik je na ní asi technologů, chemiků a pod.? je přílišný risk.

Jiří Kantner:
Citace: Václav Třetí  23.01.2024, 13:49

ale jak se bude chovat přechod železo beton nikdo neřekne.

To není tak docela pravda. Chemici co vymýšlí přísady do betonu musí  své produkty řádně testovat aby byla zaručena trvanlivost a chemická odolnost nejen výztužové oceli ale také  výsledného betonu.  Sleduje se se náchylnost k mikrotrhlinám ,  síranové korozi ,  nasákavost vodou atd...
Co se týče ochrany armovací oceli tam je to celkem jednoduché - pH betonu je alkalické a tím chrání ocel před korozí. Na této reakci se podílí cement, který tvoří po plnivu hlavní součást a proto "přebít jeho reakci něčím kyselým není až tak jednoduché, i kdyby se o to někdo snažil. jen na okraj, jako přísada, která umožní zpracovávat beton i za mrazů se používá dusičnan sodný. A to je opět látka se zásaditou reakcí. Plastifikátory bývají tenzidy a v domácích podmínkách stejnou funkci udělá i lžíčka jaru na kýbl, profi produkty obsahují mimo jiné naftalensulfon ovou kyselinu ale jako k yuselina je to slaboučké a malé dávky rozhodně s pH betonu nic zlého neprovedou.
Tak jako elektrikář nebude pochybovat o vlastnostech nehořlavých nebo samozhášivých plastů na krabice ,  pláště kabelů od renomovaných výrobců, tak stavař nepochybuje o přísadaách do betonu ve smyslu, že by mohly zničit armování.
Samozřejmě  že s elektrochemick ými účinky se do určité míry počítá také, nicméně zásada nekombinování Cu a Fe zemničů v těsné blízkosti prostě zůstává, přes to nejede vlak.

Občas je fajn mít zdravou nedůvěru k ujištění odborníků. Když tato nedůvěra z povědomí lidí vymizí, tak pak třeba začnou padat mosty.  (dance)

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana