Proč provozní termostat bojleru vybavuje proudový chránič?

[ECHTjosef]

Bojler vybavoval proudový chránič. Hledáním příčiny zjištěno, že se tak děje sepnutím nebo vypnutím provozního termostatu a to bez ohledu na to, je-li sonda uvnitř nebo vně jímky (děje se tak tedy i bez dotyku sondy s vodivou částí bojleru). Při prostém přemostění termostatu vodičem bojler funguje a chránič nevybaví. V e-shopu zakoupený nový "univerzální" bojlerový termostat vybavuje chránič okamžitě po připojení bojleru bez ohledu na to, zda by měl být sepnutý či nikoli (při jeho prosté přítomnosti v obvodu, bez zatočení kolečkem, vypíná chránič ihned po zapojení obvodu). Nový termostat má na sobě specifikaci 16A/400V (v e-shopu v popisu nebylo uvedeno, pouze že je univerzální),   původní originál 20A/250V. Má ale pouze dva přípojné plíšky. Nejde o typ pro 3F těleso a nevím, zda toto může hrát roli ve vybavování chrániče, nebo jde prostě o vadný kus. Než objednám další jiný provozní termostat, napadá někoho něco?

[Vít Rotrekl]

Fotka by nebyla?

[František Ševčík]

Termostat nebude příčinou problému. Svod topného tělesa ? Foto určitě, štítek OV.

[František Ševčík]

Tak omluva, při přemostění termostatu OV funguje.

[ECHTjosef]

Ano, přesně tak, při přemostění provozního termostatu vše normálně funguje a nelze pozorovat ani vliv teplotních změn, které někdy mohou být příčinou vzniku nějakých narušení izolačních stavů...

[Václav Třetí]

Za prvé - pozor na přehřátí boileru
Za druhé - přemostění je provedeno jak? Termostat zůstává zapojen v obvodu nebo je odpojen?

[František Šohajda]

Co jsem postřehnul v praxi, tak jakékoliv topné těleso ponořené ve vodě /boiler,pračka, myčka a pod./
Jak se nahřeje, tak chránič drží. Třeba po několika hodinách ,  když zapne vybaví chránič.
Pitval jsem několik takových těles a v ohybech jsou ztenčené v obalu a bývá ohyb pórovaný ohnutím trubičky.
Tam se nejvíc dostává vlhkost do tělesa, těleso vypadá jako nové a vyhazuje chránič.

[Jiří Kantner]

Prvopočátek je zeslabená  trubička v ohyby a narušená struktura mědi. Dále se pak uplatní  tzv vodíková koroze mědi. Kvalitní výrobky mívají  měděnou trubičku s topnou spirálou silně niklovanou (ještě lepší by bylo chromování).
Jednou načatému tělesu prakticky není pomoci. Tedy ono by to samozřejmě šlo ale opravou se zabije hodně drahocenného času a stejně dimeznování spirály nedává moc šancí na dlouhověkost takové opravy
Ta degadace měděné trubičky je tím  horší, čím větší je poměr výkonu k topné ploše a napak životnost trubičky roste s tloštkou její stěny.
Vše je o plánované životnosti výrobku. Před pár lety se mi dostallo do ruky topné těleso z boileru předválečné výroby, Byly to vlastně 2 paralelní tělesa kanthalový trát navinutý na slídové destičce a následně izolovaná slídou po obou stranách a celé to bylo zasunuté v plochém měděném profilu s tlouštkou materiálu 1,5mm. Tělesa  odešla na přerušení kanthalu vlivem rekrystalizace  materiálu. Izolační odpor byl nad 10MOhm....
Živortnost cca 80 let... slušný výkon!

[Jirka Údržbář]

Chtělo by to změřit izolační stav topného tělesa.
Píšete, že má nový termostat pouze “dva přípojné plíšky”. Původní termostat byl dvopólový (byla termostatem spínaná fáze i nula)?

Také bych hledal problém spíše v topném tělese.

[Jiří Kantner]

Chtělo by to změřit izolační stav topného tělesa.
Také bych hledal problém spíše v topném tělese.

Pokud je  nějaké mikrtrhlinka v měděné trubce tělesa tak ten izolační stav bude závistet na tom jak dlouho bylo těleso vypnuté. Studené těleso které běželo před x hodinami  může mít izolační stav  velmi špatný ale po té co se zahřeje  a vlhkost ze vypaří tak bude zase vše ok. samozřejmě že tam může být příčin daleko více, ale tohle je velmi pravděpodobné.

[ECHTjosef]

Souhlasím, že důvod může být na tělese. O problému degradace materiálu, vzniku mikrotrhlin nebo pórovotosti jsem už věděl. Ovšem zkouška s přemostěním (vyřazením z obvodu) provozního termostatu a takto manuálním natopením bojleru dokonce na vyšší teplotu, než bývalo nastaveno termostatem, tomu nenasvědčuje. Jinak termostat spíná pouze fázi. Uvidím s novým termostatem. Pokud se jev zopakuje, asi půjde o stav topného tělesa a bude nutná výměna.

[Jan Franěk]

Souhlasím s tím, že pokud se přemostí termostat a padání ustane, nemělo by být příčinou tohoto stavu topné těleso.

Přidávám se ke kolegům a poprosím o fotografie. Jinak se asi moc daleko nepohneme

[Peter Munka]

Skor to vidim na natiahnutie obluku pri rozopnuti kontaktov, ak ma termostat nejaky kovovy prvok, napriklad upevnovaci uholnik, ionizovany plyn urobi vnutri zvod na nieco spojene s PE.
Tu mozno pomoze zamena L a N na svorkach. Pripadne pokus, ked bude termostat spinat 12 - 24V a spiralu odpoji rele ovladane tymto pomocnym napatim.

[František Šohajda]

Pokuid se přemostí termostat, tak těleso topí pořád a nepadá, protože je vysušené.Termo stat spíná dle odběru vody, za delší dobu těleso zase nasaje vlhkost a vyskočí ochrana. Zkratovaný termostat ho dokonale vysuší.
Samodřejmě to nemusí být tato závada, ale z praxe se mě to stalo z 99,9%!

[ECHTjosef]

Doplňuji fotky, dostal jsem se k tomu až teď. díky za všechny postřehy. Rekapituluji fakta: Chránič vybavovujel při sepnutí či rozepnutí (cvaknutí ať z jeho samotné funkce dle nahřívaní/chladnutí obsahu bojleru nebo otočením ovládacího kolečka) obvodu provozním termostatem. Dělo se tak s původním i s vyměněným zcela novým. Nevím, nakolik je pravděpodobné, že i nový exemplář natahuje oblouk úplně stejně jako ten starý, je-li toto příčinou vybavení. Po vyřazení provozního termostatu z obvodu chránič nevybaví v žádné situaci: při vypínání/zapínání bojleru prostým vytažení či zasunutí vidlice do zásuvky, sepnutí/vypnutí spínacích hodin ani při vyskočení pojistného termostatu, jehož funkce byla nahříváním bojleru ověřena.

[ECHTjosef]

Pokuid se přemostí termostat, tak těleso topí pořád a nepadá, protože je vysušené.Termo stat spíná dle odběru vody, za delší dobu těleso zase nasaje vlhkost a vyskočí ochrana. Zkratovaný termostat ho dokonale vysuší.
Samodřejmě to nemusí být tato závada, ale z praxe se mě to stalo z 99,9%!

Nerozumím tomu, jak by se měl lišit provoz topného tělesa dle přítomnosti či nepřítomnosti provozního termostatu. Rytmus (Perioda a délka) nahřívání bojleru se příliš neliší. Bojler byl vždy do el. sítě napojen přes spínací hodiny, které omezují čas provozu optimalizovaně k potřebám domácnosti na dvakrát denně max. cca 2 h časová okna. Nyní při vyřazení PT z obvodu řídí natápění pouze spínací hodiny kvůli bezpečnosti s redukovaným časem na 1 h, což při objemu bojleru 50l a 2 kW topném tělese provozně odpovídá potřebě. Mezi tím je tedy cca 10 h bez připojení topného tělesa. Takto proudový chránič neraguje.

[Peter Munka]

Ak mate k dispozicii rele, stykac alebo SSR, skusil by som termostat ponechat, prepojit ho na male napatie z pomocneho zdroja a termostatom spinat vykonovy prvok. Ak to bude fungovat, pricina je v tom natahovani obluku, ako som pisal vyssie.
Termostat mozete aj vyskusat v zasuvkovom obvode za chranicom s podobnym spotrebicom prikonu okolo 2 kW (varna konvica, konvektor). Ak bude vyhadzovat chranic s inou velkou zatazou, je teoria o obluku potvrdena.
Este dalsia moznost je, na skusku zapojit termostat tak, aby vypinal N a nie L.

[Jan Franěk]

Já tam ale žádný provozní termostat nevidím   Stejně tak jako nevidím žádnou přívodní svorkovnici. Podle mého jsou v bojleru amatérské zásahy, které dělají z bojleru nebezpečné zařízení. Nelze jej trvale provozovat pouze na havarijní termostat nastavený na 96°C a spoléhat na nějaký časový spínač.

ZAčal bych tím, že bych bojler zapojil v souladu s návodem výrobce a pak začal teprve hledat příčinu, za pomocí měřících přístrojů a znalostí z praxe. Jinými slovy, pozval bych si elektrikáře, nebo spíše revizáka s vybavením


PS: foto se stavem kde je instalována pouze půlka z celého el. vybavení bojleru, jsou z pohledu vyřešení problému bezpředmětné. Jen nám to pomohlo udělat si trochu obrázek o nynějším neutěšeném stavu