Lze zapojit FVE střídač mezi RE a RH objektu?

[Jan Franěk]

Pro vás by měl být svatým grálem projekt a návody výrobce. Pokud máte s projektem nějaký problém, reklamujte to u dodavatele. V principu s tímto projektem tak nějak souzním, ale obsahuje pár chyb.
Například kabel k nabíjecí stanici CYKY 5x2,5 z jističe, končí na střídači jako DATA
Schéma je standardní, ale já osobně bych určitě vyžadoval možnost ostrovního systému

Za mě je prostě problém v tom, že jste se sám ještě nerozhodl, jakou cestou chcete jít a od nás chcete nasměrovat. Dejte si schůzku s projektantem a zde  z diskusí máte mnoho argumentů a postřehů. NOrmálně jej s nimi konfrontujte a ať projekt opraví, nebo upraví dle vašich požadavků a potřeb, za dodržení návodu výrobců jednotlivých komponent. Jako zákazník máte právo na bezvadný produkt a ne univerzální malůvku, kde se už 5 let kopírují stejné chyby

[Juraj Rojko]

Vraťte se k projektantovi, rozšiřte požadavek na to, aby projekt obsahoval řešení backupu a všech náležitostí FVE. Vyžadujte opravdový projekt vč. technické zprávy a dalších výkresů. Projekt musí vycházet ze skutečného stavu elektroinstala ce vašeho domu. Projekt který vypadne z automatické kopírky na projekty po vhození mince je k ničemu. Od elektrikářů pak vyžadujte dodržení projektu vč. použitého materiálu. Pokud budou chtít udělat něco jinak, tak to musí být po dohodě s projektantem a zdokumentováno . Vyžadujte instalaci rozvaděčů, které mají dokumentaci, zkoušky, štítek. Vše budete potřebovat pro revizi. Nakonec si zajistěte nezávislého RT, který provede skutečnou revizi na místě a s měřením.

Druhá možnost je nějak to už dobastlit. Ono to nakonec fungovat bude. Pak už zbývá jen sehnat někoho, kdo se pod to podepíše. Nebudu lhát že to nejde. Ale když máte možnost ovlivnit výsledek, tam mi přijde škoda to netlačit směrem k pořádnému a bezpečnému řešení.

[Milan Hudec]

Děkuji, toto jsem přesně řešil s Českou asociací FVE. Co nejmenší plocha smyčky znamená, co nejtěsnější souběh těchto vodičů po celé jejich délce. Jinak souhlas i s řešením ochrany proti těm "zvířátkům".  

Všeobecně k diskusi
V mnoha domech vidím "poházené" CYKY kablíky ke světlům na půdách po tepelné izolaci a nikomu to nevadí. Proč by měly vadit z pohledu rizika okusu kabely uložené v trubkách? Nestačí jen "ucpat" konce trubky/trubek?

No, pročet jsem to a nějak tam nevidím to co ty. Tento oddíl má 6 článků. Konkrétně o který článek se opíráš? Raději bych aby jsi citoval konkrétní větu/y

OK, Zkusím například Solar kabel 6 H1Z2Z2-K rudá. Jen upozorňuji, že se nejedná o vodiče, ale o kabely. Tedy tam jsou dvě izolace. Jsou UV odolné, bezhalogenové, samozhášivé, atd..... Přímo k tomuto použití určené.


Rád bych se jen dobral nějakého výsledku. Dva kolegové zde tvrdí, že vodiče + a 0V mají být odděleny. Protože to slýchávám navíc častěji a z více stran, opravdu bych se chtěl dobrat finálního řešení. Pokud objevíme článek normy který o tomto jasně pojednává, začnu to brát jako závadu a psát do revizí. Prozatím se na rovinu nedomnívám, že by o nějakou chybu šlo. To jak na základě pročtení norem, tak po rozhovoru s asociací FVE.

Zkusme to od nejjednodušího požadavku norem:
Jištění proti zkratu má být od zdroje jak daleko, a co je třeba učinit s vedením mezi zdrojem a prvním jistícím prvkem?

[Miroš Jan]

Tak samozřejmě by bylo nejlepší, osadit DC pojistky co nejblíž k panelům. A od toho, je dobrý projekt elektro, kde by to mělo být uvedeno. Záleží ale případ od případu.
Už jsem to tady uváděl, že jsem velice rychle vypochodoval z technického dozoru na jedné stavbě FVE elektrárny.
Projekt perfektní, ale dodavatel si to namontoval podle sebe. Neosadil rozvaděče DC vůbec, stringi připojil přímo do měniče. Nedodržel předepsaní průřez vodičů na DC straně. Délka jednoho stringu cca 60m.
Jenom ztráty oteplením na DC straně, 2kW na jednom stringu.
Prostě hnus velebnosti.

[Milan Hudec]

Obecně platí hranice 3m, trochu jinak je to u baterkáren, solární zdroje zvlášť pokud vím řešeny nejsou.
Nicméně normové pravidlo: nejištěná délka vedení=svatá ochrana proti zkratu je logická.
Z mého pohledu toto vodiče byť s dvojitou izolací ve stejné trubce moc nesplňují.

[Juraj Rojko]

Zkusme to od nejjednodušího požadavku norem:
Jištění proti zkratu má být od zdroje jak daleko, a co je třeba učinit s vedením mezi zdrojem a prvním jistícím prvkem?

Nejlépe přímo od požadavku ze související normy.

Tak samozřejmě by bylo nejlepší, osadit DC pojistky co nejblíž k panelům.

A ty pojistky by plnily jakou funkci?

[Coach1]

A to souhlasné stanovisko distributora už máš?

Ano, distribuce tento projekt schválila, mám uzavřenou smlouvu o připojení, rezervovaný výkon atd.

Za mě je prostě problém v tom, že jste se sám ještě nerozhodl, jakou cestou chcete jít a od nás chcete nasměrovat. Dejte si schůzku s projektantem a zde  z diskusí máte mnoho argumentů a postřehů. NOrmálně jej s nimi konfrontujte a ať projekt opraví, nebo upraví dle vašich požadavků a potřeb, za dodržení návodu výrobců jednotlivých komponent. Jako zákazník máte právo na bezvadný produkt a ne univerzální malůvku, kde se už 5 let kopírují stejné chyby

Rozhodnutý jsem od začátku mít to zapojené dle předpisu/normy a bezpečně.  Ovšem tím, že firma přišla s tímto zapojením, bylo za mne potřeba si ověřit, zda to je či není dobré řešení a pokud by bylo, tak třeba i upravit projekt, pokud ne tak předělat.  Nicméně nevím, zda distributor při PPP reálně kontroluje zapojení ale pokud bych to nějak takto výrazně změnil v projektu a předložil ho distribuci jako fin. projekt po realizaci možná by to neschválili protože i jejich jednopolové schema mluví celkem jasně.

[Jan Franěk]

Zkusme to od nejjednodušího požadavku norem:
Jištění proti zkratu má být od zdroje jak daleko, a co je třeba učinit s vedením mezi zdrojem a prvním jistícím prvkem?

Stačí si otevřít předmětnou normu ČSN 33 2000-7-712 ed. 2 a pročíst si důkladně články 712-42 a 712-43, kde je to celkem podrobně rozebráno. Část toto zde již sdílel kolega Rojko

Ale začínám pomalu tušit, kde se vzal tento požadavek na oddělení různých pólů. Zřejmě jde o článek 712.521.101 této normy, kde se ale mluví o vodičích v základní izolaci a pouze na střechách, aby volně neležely na konstrukci. Tedy to začíná pomalu dávat smysl. ZDe se i jasně píše, že ochrana proti poruše a zkratu, je provedena použitím kabelu dle příslušných norem.

Domnívám se, že tímto je téma na oddělení potenciálů do různých trubek uzavřeno   tedy alespoň pro mne.

Děkuji všem za diskusi, opět mě to obohatilo 

[Miroš Jan]

Tak například tento kabel, považuji za velice dobrý pro DC obvod. Splňuje požadavek na II tř. izolace.

[Miroš Jan]

A ty pojistky by plnily jakou funkci?

To se vážne ptáš?
Zkrat za DC pojistkami, spolehlivě odpojí.

[GDPR]

Zkuste se pane kolego podívat, jak velký dokáží dodat PV moduly nadproud (5-10 % max?),  a pak se podívejte, do jakého nadproudu nesmí gPV pojistky působit (13 %). Z čeho usuzujete, že tam nějaké pojistky něčemu pomůžou? A jak konkrétně by měly?

[Juraj Rojko]

To se vážne ptáš?
Zkrat za DC pojistkami, spolehlivě odpojí.

Zkuste nad tím popřemýšlet. Zkratový proud modulu je v podstatě stejný jako maximální pracovní. Pojistku nelze dimenzovat tak, aby zároveň vydržela pracovní proud a přerušila se při zkratovém. Toto jištění prostě postrádá fyzikální smysl. Proto je v normě ta výše uvedená věta. (Je to tam mimochodem zopakováno ještě na několika místech.) Při více než dvou paralelně spojených řetězcích je už sice jištění požadováno, ale účelem pojistek ani v tomto případě není ochrana kabelů, ale ochrana modulů.

Když už to teda rozebíráme, tak upozorním, že je tam jeden háček. ČSN 33 2000-7-712 ed. 2 neřeší PV systémy s bateriemi. Tomu se však věnuje např. IEC 62548 2016 nebo australská AS/NZS 5033:2021. V nich je rozebírána i tato situace kdy může vzniknout potřeba jistit DC vedení k modům i pro jeden či dva paralelně zapojené řetězce. V tomto případě se však jištění umísťuje co nejblíž k baterii, nikoli modulům a pro výpočet I_n je jiný vzorec.

[Miroš Jan]

Zkuste se pane kolego podívat, jak velký dokáží dodat PV moduly nadproud (5-10 % max?),   a pak se podívejte, do jakého nadproudu nesmí gPV pojistky působit (13 %). Z čeho usuzujete, že tam nějaké pojistky něčemu pomůžou? A jak konkrétně by měly?

Ale já o vypínací charakteristic e gPV nikde nepíšu. Jedná se o pojistky PF10 s charakteristik ou gR.

[GDPR]

Tak tedy ještě jednou. Jak by podle vás měla zareagovat pojistka gR na zkrat na DC části, když nesmí normově působit do 10 % nadproudu (viz EN 60269-4)? PV moduly zpravidla nedokáží dodat zkratový proud zpravidla vyšší, jak 5-10 % proudu jmenovitého.

Všechny ty pojistky v DC části PV systémů, které mají jeden či dva stringy paralelně jsou úplně k ničemu. A jsou tam jen proto, že projektanti nejsou projektanti, ale jsou to kopírovači, kteří bezmyšlenkovit ě jedou Ctrl C/V. Ty pojistky tam jsou totiž jen pro parádu, pro nic jiného.

Aby taková pojistka byla kdy schopna zareagovat, musel by její jmenovitý proud být maximálně roven jmenovitému proudu PV stringu, což asi tušíme, je v praxi utopie (když se osazují pojistky hodnoty vyšší, jak je jmenovitý proud PV stringu).

Zkrat za DC pojistkami, spolehlivě odpojí.

Takže jak by to konkrétně mělo s pojistkami gR fungovat?

[Miroš Jan]

Aby taková pojistka byla kdy schopna zareagovat, musel by její jmenovitý proud být maximálně roven jmenovitému proudu PV stringu, což asi tušíme, je v praxi utopie (když se osazují pojistky hodnoty vyšší, jak je jmenovitý proud PV stringu).
Takže jak by to konkrétně mělo s pojistkami gR fungovat?

Osadit pojistky na vetší proud, než jmenovitý proud stringu, je zhovadilost a neprofesionáln í přístup projektanta.
TO je to samé, jako když na kabel CYKY 3 x 1,5 mm2, osadím jistič s In = 40A.
To je podle tebe taky v pořádku?
Žiju v domění, že projekt elektro se tvoří dle jmenovitých údajů elektrických komponent. Ten náž elektrokonstru ktér to takto dělá.
Připouštím ža praxe je mnohdy jiná.

[GDPR]

Mno, Vaše odpovědi spíš ukazují, že se v dané věci příliš neorientujete.
Jelikož se jmenovitý proud mění v průběhu roku podle teploty (viz teplotní koeficient proudu PV modulu),  tak jakou pojistkovou vložku byste chtěl osazovat? Nějakou proměnnou?

Konkrétní příklad: PV modul má STC hodnotu Impp 10,87 A.
Jakou budete osazovat pojistku? 10,87 A? Kde ji vezmete? Jak taková pojistka bude reflektovat změnu proudu podle změn teplot? Anebo tam dáte pojistku 12 A? OK, ale pak mi stále utíkáte z odpovědi, jak může taková pojistka zapůsobit, když nesmí reagovat do 12x1,1= 13,2 A, ale onen konkrétní PV modul má Isc = 11,48 A?

Takže jaké jištění by měl navrhnout onen "profesionální" projektant či konstruktér?
Stejně jako jak by ta pojistka měla fungovat jsme se stále nedozvěděli ... ?

[Juraj Rojko]

Obávám se, že tady to už není o elektrice, ale o hrachu a zdi.

[Juraj Rojko]

...Ty pojistky tam jsou totiž jen pro parádu, pro nic jiného...

Mohu trochu využít situaci? Řešíte nějak ve svých projektech problematiku možného průniku DC proudu z baterií od PV pole? Vycházet by se asi mělo z toho, zda k němu vůbec může např. přes střídač dojít. Toto se obvykle od výrobce střídače nedozvíte, dle mých hrubých představ o jejich konstrukci to však při poruše vyloučené není. Jištění mezi baterií a střídačem je obvykle "mimo rozsah",     takže to věc neřeší. Jak se k tomu stavíte v této situaci?