Jaký hromosvod byste volili na venkovní sklad siláže s FVE?

[Adam Novák.]

Chtěl bych se zeptat na názory více lidí než jen mé sociální bublině.
Jaký hromosvod byste volili na zastřešenou silážní jámu z ocelové konstrukce, se střechou z trapézové plechu a do 1m výšky se stěnami z panelů. Navíc se investor rozhodl, že na tuto střechu umístí ještě FVE. V objektu se nenachází žádná elektroinstala ce ani lidé.

- Může se navrhnout oddálený hromosvod (v tomto případě ze systému vysokonapěťové izolace HVI nebo iCon). V tomto řešení bude FVE maximálně chráněná. Ale cena tohoto řešení převyšuje cenu FVE dvounásob.
- Vytvoří se neizolovaný  hromosvod s jímači, tak aby se FVE ochránila proti přímému úderu blesku a pospojují se veškeré kovové části. Ale v případě údery blesku do objektu přijde nejspíš investor o většinu panelů. A použitím vyšší třídy přepěťové ochrany, aby se zabránilo přenosu bleskového proudu do měniče, který je umístěn v jiné budově. Výhodou tohoto řešení je cena.

Objekt je vzdálen více než 10m od ostatních objektů.

Jsou obě varianty dle norem? Alespoň dle zmíněného popisu situace? Jakou variatu a proč by jste volili vy?

[Jan Hájek]

Obě varianty jsou Ok, v případě druhé to půjde obtížně či nijak pojistit.

https://elektrika.cz/data/clanky/live-edehn-37-svodice-pro-fotovoltaicke-systemy-dnes-zive-od-13-00-hod

[Jan Hájek]

Pošlete mi podklady, kolega by zkusil vytvořit návrh toho izolovaného provedení, ono to kolikrát vyjde na méně starostí, než cokoliv jiného.

[Jiří Schwarz]

Nejsem odborník na chemické procesy, které probíhají při silážování, nemůže tam vznikat i nějaký plyn, který by z toho udělal Exové prostředí (nebezpečí výbuchu),  pokud to bude nějak zastřešené nebo částečně uzavřené?

[Václav Třetí]

Plyn vzniká pouze CO₂,   ovšem je tam množství tekutiny, která je kyselá, pH kolem 4 (obsahuje kys. mléčnou). Čili bude problém s korosí. Proces je obdobný jako při nakládání krouhaného zelí pro lidskou potřebu. Obvykle se silážuje kukuřice a řízky z řepy cukrové dodané zpětně farmáři z cukrovaru po zpracování řepy na výrobu cukru. Dále se dají silážovat pícniny a ostatní obiloviny - zejména pšenice.

Kolem silážních staveb (obvykle pouze jámy) bývá hustý provoz zemědělské techniky, tomu je třeba přizpůsobit montáž jak hromosvodu, tak případné elektroinstala ce FV elektrárny - ochrana před mechanickým poškozením a správné, dostatečně hluboké uložení kabeláže v zemi.

P.S. Z mého pohledu nepovažuji za šťastné řešení montáž FV nad silážní stavbu a poblíž další zástavby.
I dobře udělaná siláž má výrazný pach, zkažená siláž obsahuje kys. máselnou a mravenčí a neuvěřitelně smrdí. Z důvodu obsahu kyselin je v okolí silně korosivní prostředí.

[Adam Novák.]

Děkuji všem za odpovědi i nabídku na zhotovení projektu. Já na danou stavbu již hotový projekt v izolovaném provedení mám. Ale k investorovi se dostal obchoďák s přepěťovkami a navrhl mu variantu s neizolovaným hromosvodem "silnějšími ochranami". Tak mě jen zajímalo jak se to budou dívat lidé tady na fóře. Kupodivu dost podobně .

[Juraj Rojko]

Využijte nabídku pana Hájka, to není nabídka na zhotovení projektu. Vámi uváděná cena násobně převyšující cenu FVE je dost podezřelá a možná zjistíte, že existuje mnohem lepší řešení.

[Adam Novák.]

No napsal jsem to špatně s tou nabídkou.
Tvrzení, že hromosvod s HVI bude 2x dražší než FVE je tvrzení investora, bohužel jsem neviděl jak velkou FVE tam má v plánu namontovat. "Sklad siláže" je celkem velký objekt, pokud tam dá panely třeba jen na 1/8 střechy může to být pravda.

[František Šohajda]

Je třeba vždy vycházet z výpočtu ztrát...
Je rozdíl Sklad siláže a třeba nemonice, kde je op. sál, magnetická rezonance, CT a další přístroje v řádu stovek milionů /když neberu lidi /.
Jednoduchý hromosvod je za koruny a ten druhý bude za miliony.