Jaký je vliv kovového sacího potrubí ve studni na čistotu vody?
Josef Martinec:
Po výměně kovového sacího potrubí ve studni za HDPE s nautilou se mi zdá, že je voda (která je u nás poměrně železitá) s větším obsahem železa než dříve . Původní kovové potrubí bylo pospojeno s PEN a tyčovým měděným zemničem. Může mít výměna za HDPE takový vliv na kvalitu vody? Nemohlo se díky přítomnosti uzemněné kovové trubky vysrážet železo z vody na této trubce ( uvnitř byl poměrně velký nárust usazenin)? Předpokládám, že by některý ze zdejších zdatných kolegů mohl objasnit patřičný fyzikální princip, pokud tedy nějaký existuje.
Milan Hudec:
S uzemněním/PEN/proudy je to duchařina....
Nicméně obecně funguje onen nános v kovové trubce coby filtr.
Pokud ji vyměníte za novou, tak se nemají částice kde usadit (hladké stěny), a nějakou dobu potrvá, nežli se filtrační efekt opět vytvoří (v plastové hooodně dlouho).
Před příchodem filtrů se problém mnohdy řešil vložením 2m trubky větší světlosti, a do ní několik šestek roxorů.
Dnes je to svým způsobem úsměvné řešení, ale pozor, každý novodobý filtr může jen závidět, v mnoha případech majitelé ani netuší, co že jim v trubkách dědeček vyšpekuloval (dance)
Josef Martinec:
Citace: Milan Hudec 08.08.2023, 07:10
Před příchodem filtrů se problém mnohdy řešil vložením 2m trubky větší světlosti, a do ní několik šestek roxorů.
Dnes je to svým způsobem úsměvné řešení, ale pozor, každý novodobý filtr může jen závidět, v mnoha případech majitelé ani netuší, co že jim v trubkách dědeček vyšpekuloval (dance)
No docela o tom přemýšlím, že bych to zkusil, demontovat kus HDPE ve sklepě není problém.
Spíš mě ale zajímalo, jestli původní sací potrubí nemohlo fungovat ve studni jako "elektroda" přitahující volné železo k sobě. Ale jak říkáte je to asi duchařina bez nějakého valného vlivu.
Ve starých pozinkovaných trubkách v rozvodu byl nános usazenin takový že místo původních 15mm byla světlost potrubí 4mm . V plastové hadici (obdobě HDPE) bylo nejvíce usazenin v blízkosti litinových přechodek jinak byla ta trubka komplet čistá jen s jemným rezavým povlakem . 40 let zkrátka udělalo své.
Václav Třetí:
Dokud jsem míval ve studni FeZn potrubí, tak za několik (málo) let byla trubka 5/4" dvojnásobného půměru. Byla pokrytá nánosem rezavého bláta, které bylo uložené nepravidelně ve spirálách. Voda přitom nijak zásadně železitá není. Vyměnil jsem potrubí za plast (americké lepené C-PVC) a trubka je čistá uvnitř i vně. Změny vlastností vody jsme nezaznamenali. Ve druhé studni (v jiném místě) je a vždy byla voda vápenitá. Po výměně sací trubky za plastovou se vidí na odstáté vodě v konvi nebo kbelíku vápenitý šlem trochu více než dříve.
Viktor Klemon:
Na základe skúseností by som za tým hľadal mechaniku:
na plastovom potrubí nevísí čepradlo kľudne, alle sa minimálne
pri rozbehu a zastavení dosť prudko pohne. Dosť často
sa kýve aj pri chode. A to stačí na vírenie nečistôt.
V jednom prípade sa mi to podarilo odstrániť nasadením FM
s plynulou rampou pri štarte aj zastavení. (tiež sa znížil
výkon čerpadla, ktoré majiteľ zbytočne predimenzoval )
trhnutie pri rozbehu a zastavení tiež každý krát vyrazí nečistoty z čerstvo nazbierané v potrubí, teda to je síce stále čisté, ale tieto idú do systému. Teda nefiltruje ako píše aj kolega Hudec.
ďaľší problém: väčší priemer vám zvýšil prietok v celom systéme od studne
až po kohútiky a zvýšený prietok vyplachuje staré nánosy.
Ak sa obnovený prietok blíži schopnostiam (výdatnosti)
studne, môže sa strhávať aj kal z okolia.
Záleží aj na druhu studne, kopaná vs. vrtaná, materiáli
paženia u vrtanej - oceľ používaná v minulosti bude špiniť
stále a aj preto možno má studňa železitú vodu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana