Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ...

[Tým Elektrika]

Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ...
    Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ... řekl Michal Valášek z ČVUT ... a u nás studenti studují to, co je baví. Jsme příliš blahobytní ... V rozhovoru s Lukášem Smelíkem jsme slyšeli o poklesu absolventů technických oborů. Máme si tedy tyto skutečnosti interpretovat tak, že avízovaný Průmysl 4.0 budeme realizovat "technickými mozky" z jiných zemí? Více poslouchejte zde!
   

    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?

   

Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ...

   

[Jan Palička]

A v čem je problém?

V přebytku absolventů filosofických a podobných fakult a nedostatku absolventů technických oborů na jakékoliv úrovni vyučením počínaje, VŠ konče. Což není jen problém náš, ale celé Evropy.
Proto se nám inovace technologií a rozvoj techniky jaksi stěhují na Dálný východ, zatímco Evropa řeší sociologickou a genderovou problematiku

[Jiří_Hrubý]

Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ...

No a student v ČR to má na salámu, protože ví, že (zůstanu-li u elektrotechnik y) ať už se vyučí, nebo si udělá prumku, dostane hned lepší peníze jako skladník v logistickém centru, než od majitele elektrofirmy po třech letech dřiny na stavbách.
A není to jen technika.
Dokonce pozoruji dlouhodobý pokles nároků na absolventy a tomu odpovídající kvalitu na výstupu.
V praxi pak takto nekvalitní produkt, bez zájmu o další rozvoj, stejně končí u pásu, nebo v logistice a v důsledku se má finančně líp a s menší zodpovědností a nároky na schopnosti a dovednosti.
Nástupní plat elektrikáře po škole je 18-20kKč, v logistice 25-30, u pásu zrovna tak. Proto taky mnozí učedníci (a je jedno v jakém oboru) dopředu ví, že to dělají jen pro ten papír, který potřebují jako doklad minimálního požadovaného vzdělání.
A VŠ? Proč se dřít techniku (ač už je to taky hodně zjednodušený),  když je snazší koupit něco na soukromý VŠ, nebo nějaký pochybný humanitní obor a přisát se na státní cecek.
Takže sice si tu PR hraje na nějaký 4,0 průmysl, ale školství je 1,0 a jsem zvědav, kdo ten rádoby průmysl 4,0 potáhne dál.  
 

[Milan Jakeš]

Pan Hrubý popsal současný stav zdejšího školství a praxe velmi hezky.

Jinak já se onomu Industry 4.0 také trochu směji. Z mého pohledu je to stavění domu na úplně nedostatečných základech. Ale proč ne, lidé se rádi ženou někam vpřed a nevadí jim, že přitom produkují cosi nehodného minulosti, dneška i budoucnosti.

Já miluji matematický přístup a matematici jsou nadaní schopností tvořit nové světy tím, že do chaosu slovem vnáší řád, ve kterém pak rostou a žijí nové teorie a systémy. Ale když se jeden  kolem sebe dnes rozhlédne, tak řekne maximálně tak "zůstaňme raději u chaosu" : ))

[Miroslav Minařík]

Jinak já se onomu Industry 4.0 také trochu směji. Z mého pohledu je to stavění domu na úplně nedostatečných základech. Ale proč ne, lidé se rádi ženou někam vpřed a nevadí jim, že přitom produkují cosi nehodného minulosti, dneška i budoucnosti.

Tento výrok by mohl platit, poku by Průmysl 4.0 byl projektem s určitou strukturou. Průmysl 4.0 je vize. A vize se prosekává tím, co má, ne tím, co může a možná by mohla mít.

A k té poslední větě ... pokud je tedy řeč o vizi, pak neznám vizionáře kteří by šli za svou myšlenkou a posuzovali by zda je něco hodné, či nehodné minulosti, dneška i budoucnosti.

[Jaromír Táborský]

Dovolím si tvrdit, že dnes to není jako kdysi o jednom řemesle. Dnes musí člověk znát víc, než to, co ho profesoři, většinou "mamuti z pravěku" naučí. K tomu musí přidat další obory aby byli jako pracovníci opravdu s přidanou hodnotou. Lůzr s čerstým diplomem, škrábající o nějaké peníze bez toho, že by uměl víc, než ho naučila škola, zůstává lůzrem. Musí sám investovat do své praxe i za cenu, že by někde pracoval zdarma. Většinu je to tak, že získá místo v nějakém obrovském koncernu kde chytá manýry ozubených koleček a když ho pak vyhodí jeho dovednost jsou především statistiky, tabulky a reporty. S jedním Asiatem pracuji a jeho píle dosáhnout výsledku je neuvěřitelná. Jednou mi na to odpověděl, že rozdíl mezi mnou a jím je v tom, že já mám své jistoty a on vůbec žádné. A tomu odpovídá celá Evropa.

[Milan Jakeš]

A k té poslední větě ... pokud je tedy řeč o vizi, pak neznám vizionáře kteří by šli za svou myšlenkou a posuzovali by zda je něco hodné, či nehodné minulosti, dneška i budoucnosti.

Vizionáři ať se klidně honí za svým prvenstvím a velikostí. Já zas říkám, že vše nedokonalé je jen dočasné a bude nahrazeno. Ono přístup lidí je dvojí. Jedni lidé při řešení jednoduchých problémů vytváří umělou složitost, která nese jen další a další zbytečné problémy. Druzí lidé naopak dokáží uchopit i složitý (zdánlivě klidně i neřešitelný) problém tak, že z něj kouzlem udělají skoro jednoduchý problém. První přístup polyká obrovské prostředky, druhý přístup naopak obrovské prostředky přináší.

[Jiří_Hrubý]

Ono přístup lidí je dvojí. Jedni lidé při řešení jednoduchých problémů vytváří umělou složitost, která nese jen další a další zbytečné problémy. Druzí lidé naopak dokáží uchopit i složitý (zdánlivě klidně i neřešitelný) problém tak, že z něj kouzlem udělají skoro jednoduchý problém. První přístup polyká obrovské prostředky, druhý přístup naopak obrovské prostředky přináší.

Tohle je velmi výstižné zhodnocení situace.
Celá slavná násilná digitalizace jednoduchých a fungujících procesů, která souvisí s pochybným projektem 4.0, takto funguje.
Manuální práce a nároky na její kvalitu, jsou upozadněny poždavkem na zpracování tabulky o jejím vykonání, které trvá déle, než práce samotná.
Ovšem výsledkem je nějaká excelová tabulka kdesi v ústředí, nad kterou si pohoní čerstvě přijatý kontrolor kvality práce, který ač práci samotné nerozumí, z tabulky vyčte, zda byla provedena a jestli by nebylo možné ty časy ještě zkrátit, aby nebylo potřeba tolik zaměstnanců.

Přínosem 4,0 je tedy vznik nových pracovních míst, které neprodukují žádné hodnoty, pouze kontrolují, zda zdroje dobře plní výkonnostní plány.
Přijde doba, kdy budeme mít miliony ajťáků, ale těžko budem shánět instalatéra, nebo zedníka.
Znovu se začíná dít podobná věc, jako koncem devadesátek, kdy se začlo veřejně opovrhovat učebními obory a maturita byla považována za minimum ke spokojenému životu. S odstupem času nás to dohnalo v nedostatku lidí, produkujících nějakou hodnotu.
Nyní PR zkouší nesmysly s digitalizací i u veřejného WC (zpřístupnění a platba kartou či mobilem) a ač to budou ti, kdo na tom bohatnou (internetoví provideři, mobilní operátoři, tvůrci ne vždy vychytaných aplikací a další) tlačit, jednou se lidstvo z naprosté oddanosti digitálnímu světu po.ere ze střetu s realitou života.
Ony ty náznaky paniky jsou patrné už dnes, když se čas od času vypne vysílač, ať BTS či jen wifina a přestanou fungovat data.
Někdo přijde o fejsbůček, jiný ztratí kontrolu nad děním ve svém "chytrém" domečku a ty stavy připomínají absťák.
A teď si to přveďte na digitálně dozorovanou fabriku.

[Miroslav Minařík]

Druzí lidé naopak dokáží uchopit i složitý (zdánlivě klidně i neřešitelný) problém tak, že z něj kouzlem udělají skoro jednoduchý problém. První přístup polyká obrovské prostředky, druhý přístup naopak obrovské prostředky přináší.

OK. Ve svém věku jsem doposud bohužel potkal jen ty z první skupiny. A máte pravdu, že než došli k jednoduchému řešení, stálo je to mnoho úsilí a prostředků. Odkud se berou lidé z druhého případu opravdu netuším. Ale od toho jsou podobná fóra, že se dozvím něco nového. A když tedy naznačujete, že ti, co propagují vizi Průmyslu 4.0 jsou nekompetentní, tak jaké je jiné řešení? Zabývám se tím od roku 2015 a smysl mi to dává.

Tohle je velmi výstižné zhodnocení situace.
Celá slavná násilná digitalizace jednoduchých a fungujících procesů, která souvisí s pochybným projektem 4.0, takto funguje.

Opravte si slovník, jak jsem uvedl, nejde o projekt ale o vizi.

Souhlasím s vámi,  že v jiné vrstvě je pohled na digitalizaci tristní. Vynalézají se kola, redefinují se pracovní místa (dělnice = provozní operátorka, skladník = manažer logistiky, uklizečka = kosmetička podlahových krytin ...) a vznikají nové profese (digitální marketér, SEO manažer, copywriter),     přičemž všechny uvedené pojmy tu už byly zastoupeny v jiných profesích a u těch co ví, to vzbuzuje spíš úsměv, než ...

Vše co uvádíte je realita. Bohužel to nejlepší teprve přichází. Strojové učení. A jak mnozí ví, (všem komu se to nelíbí) máme tři stejné možnosti:

• odejít
• změnit to
• smířit se s tím

Tak kterou z těchto tří alternativ pánové zvolíte?

Abychom neodbíhali od tématu, zmiňovaný Asijský student nám ukazuje variantu opravdu k zamyšlení.  
[/list]

[Jiří_Hrubý]

Vize, kterou někdo tlačí prakticky do současné reality, bez ohledu na nefunkčnost a nedokonalost, s náklady navíc a pochybným výsledkem, mi přijde jako projekt na oškubání hejla.
Stejně jako unijní vize o lapání čpavku v kravínech, ze které se stal výdělečný projekt na prodej ionizátorů, jinak určených pouze pro obytné a kncelářské prostory.
Pragmaticky vzato, oni ti "vizionáři" o tom nežvaní zadarmo. Není to typ vizionářů jako Tesla, Křižík, nebo Edison. Přinášejí většinou pouze komplikující element do jinak dobře fungujících věcí a tím se živí.
Přirozená technická evoluce to není, protože všechno co se vynalézt dalo, už vynalezeno bylo a teď se k tomu vymýšlí předražená digitální kurvítka.
A co s tím?
Odejít není moc kam, protože už i domorodým kmenům dodávají neziskovy soláry, aby si mohli užívat internetu. Že to zničí jejich kulturu, to nikoho netrápí.

Změnit to taky nejde, protože jak bylo patrno na wuchanské krizi, pokud je vyšší zájem, jednotlivci se dočkají pomalu středověkého procesu, ač se rok poté ukáže, že pravdu měli.

Smířit se s tím se jeví jako jediné průchozí, ale s tím, že si člověk zachová svou analogovou podstatu, protože dříve nebo později se tenhle domeček sesype a pak se teprv ukáže, kde mají navrch dovednosti a schopnosti dané evolucí, oproti bezbřehé důvěře ve svět jedniček a nul.

Asijský student by se tedy měl držet analogového oboru, přičemž jako nadstavbu mít povědomí a znalosti o jeho digitálních specifikách.

[David Hruda]

Já bych nechal na každém, co si vybere ke studiu. Nakonec není úplně to nejdůležitější, co máte vystudované, ale to, co vás osloví, co vás baví, k čemu se během života dostanete.
A navíc, je doporučeno několikrát za život z důvodu vlastního duševního zdraví zcela změnit obor.

K "průmyslu 4.0" a podobným věcem- vývoj půjde vlastní nevyzpytatelno u cestou, ať si novodobí politruci, nástěnkáři a jim podobní říkají, co chtějí.
Podle mého názoru jsou to lidé, kteří cítí příležitost zviditelnit se, získat své místo na slunci, ale nic (kromě prázdných frází a floskulí) za nimi nezůstává.
Čest výjimkám.

[Miroslav Minařík]

Vize, kterou někdo tlačí prakticky do současné reality, bez ohledu na nefunkčnost a nedokonalost, s náklady navíc a pochybným výsledkem, mi přijde jako projekt na oškubání hejla.

Zase projekt? Asi to nemá cenu vysvětlovat. Patrně komentujete to, co čtete z médií a to opravdu nemá cenu komentovat. Pokud opravdu chcete proniknout do jádra této problematiky, mohu vás seznámit s těmi, kteří ví co říkají a nejsou to jen novinové headlines!

Co se týká nařízení EU, tak to 100% souhlasím, to je někdy skutečně běs.

Ano, musíme se smířit s faktem, že svět se změnil. Bohužel je to brutální šílenost, která rozkódovala v některých případech i zdravý rozum. A pokud Asiat, tedy naštěstí to není jen on, tak je dobré si všimnout, že studuje to, co pak dovedně složí v celek a ten má hodnotu. Naše jistoty a pohodlí nám vnucují dostat papír na nějakou teoretickou odbornost a český človíček je pak s tím papírem někoho umlátit, že mu je takový canc k ničemu. Samozřejmě, že je.

I zde je mnoho přátel, kteří ví, o čem píšu. Uvedl bych třeba projektanta nn který si udělal ještě semestry práva. Jiný měl odbornost VF technologie na VUT a ve stejném věku jako já zvládl dva výuční listy elektrikáře a zamečníka. Ale pozor! Vůbec ne pro nějaký papír! Doplňuje si směr své vize. A ještě letitý příběh jednoho Vietnamce co dělam mistra na SOUE ...

Já bych nechal na každém, co si vybere ke studiu. Nakonec není úplně to nejdůležitější, co máte vystudované, ale to, co vás osloví, co vás baví, k čemu se během života dostanete.
A navíc, je doporučeno několikrát za život z důvodu vlastního duševního zdraví zcela změnit obor.

K "průmyslu 4.0" a podobným věcem- vývoj půjde vlastní nevyzpytatelno u cestou, ať si novodobí politruci, nástěnkáři a jim podobní říkají, co chtějí.
Podle mého názoru jsou to lidé, kteří cítí příležitost zviditelnit se, získat své místo na slunci, ale nic (kromě prázdných frází a floskulí) za nimi nezůstává.
Čest výjimkám.

[Milan Jakeš]

OK. Ve svém věku jsem doposud bohužel potkal jen ty z první skupiny. A máte pravdu, že než došli k jednoduchému řešení, stálo je to mnoho úsilí a prostředků. Odkud se berou lidé z druhého případu opravdu netuším.

Oba uvedené případy vymezují jakousi osu, na níž se nacházejí skuteční lidé. Přitom je to tak, že čím je člověk blíž k 1. případu, tím víc má potřebu si o sobě vytvářet falešné představy a čím je člověk blíž k 2. případu, tím víc se umí radovat se samotné cesty na dosud nepokořenou horu problému. Tím větší musí mít ale i víru, protože bez ní by mu chyběla potřebná odvaha a smělost.

Odkud se druzí lidé berou? To jsou ti, kteří mají potřebu pronikat svou myslí hluboko pod povrch věcí k principům. Tím, že tak pravidelně činí, dostávají praxi a jak se na nějaký problém zadívají, hned vidí množství problémů těch snadných cest, kterými by se bez velkého přemýšlení vydali ti první.

Jaké je řešení? Řekl bych, že je potřeba u nadaných dětí (zejména) od mala podporovat rozvíjení přemýšlení. To samozřejmě není jediné, u dětí je potřeba rozvíjet i lidskost a víru v dobro. Naše lidskost se rozvíjí především tím, že se učíme dělit o to těžké i o to krásné s druhými.

Problémem lidí je, že se ženou někam za svými přeludy a nedokáží zhodnotit to, co mají. Tak se pak stává, že jsou na pracovních pozicích, na které už nestačí a na kterých nejsou užiteční, zato ale chybí jinde.

Položit nejen digitálnímu průmyslu pevné základy by bylo jistě krásné. Byla by to bouře, která by zničila veškerou dnešní prázdnou formálnost a po které by vyšlo nové slunce v novém světě. Také by nastavila laťku, bez jejíhož překonání by člověk nemohl dělat technickou práci spojenou například s tvorbou dokumentace. Tím pevným základem by byla nová axiomaticky vystavěná teorie produktů a její zvládnutí by bylo odstupňované po úrovních.

Sice by to bylo hezké ale ne pro současný svět.

[Milan Hudec]

Těžko se živit coby zoolog, když se bojím pohladit kočku.
Těžko se živit coby technický vědátor, když je mě bližší hlazení koček.
K tomu šance, že se stanu výjmečným zoologem či vědátorem je dosti malá oproti jistotě nadprůměrného příjmu z výsledků oboru společností neměřitelných.
A když se nechce vůbec přemýšlet a jedinec není úplně tupej (myšleno umí číst a psát) ujme se v politice.
Každý dle svého.

[Miroslav Minařík]

Odkud se druzí lidé berou? To jsou ti, kteří mají potřebu pronikat svou myslí hluboko pod povrch věcí k principům. Tím, že tak pravidelně činí, dostávají praxi a jak se na nějaký problém zadívají, hned vidí množství problémů těch snadných cest, kterými by se bez velkého přemýšlení vydali ti první.

Aha, pak budeme muset počkat ještě na další generaci. Protože ta, která by měla zastupovat tu druhou skupinu, právě vydělává na prázdných větách, heslech a do žádné hloubky neproniká. Vyznačují se neustálou potřebou všechno měřit bez předchozí snahy nejdříve vytvořit skutečnou přidanou hodnotu.

[Jiří_Hrubý]

Zase projekt? Asi to nemá cenu vysvětlovat. Patrně komentujete to, co čtete z médií a to opravdu nemá cenu komentovat. Pokud opravdu chcete proniknout do jádra této problematiky, mohu vás seznámit s těmi, kteří ví co říkají a nejsou to jen novinové headlines!

O 4.0 čtu hlavně tady, ale s běsnou digitalizací kdysi jednoduchých úkonů, se setkávám poslední léta všude. A sorta jedinců, která na tak jednoduchou věc, jako shrnovač hnoje, implementovali PLC a celý se to ovládá přes vzdálený přístup, je mi krajně proti srsti, protože jejich řešení je drahé, poruchové a náročné na obsluhu (jezedák s tím prostě bojuje). Majitel kolchozu však byl zmasírován PR a v domění, že bude světový, ten drahý krám nechal namontovat. Dtto čipové obojky pro dojnice. Zkrátka když vidím, že se někdo snaží za každou cenu tlačit čip tam, kde dosud stačila lopata a ten čip nedosahuje kvalit lopaty, nemohu to vnímat jinak, než byznysplán na hloupé hejly. Že ty firmy nemají dlouhou životnost, jistě potvrdí i provozovatelé prvních bioplynek, kteří už museli měnit technologii, protože tvůrce řídícího systému neexistuje a přístup do systému nemají.

Když to řeknu jinak, na světě existuje mnoho laboratoří, kde se snaží najít lék na rakovinu. Mnoho jich pracuje v naprosté tichosti, není o nich vědět, čekají, až budou mít co předložit světu.
Pak jsou jiní, kteří jsou vidět pořád, chvástají se s každým byť zanedbatelným pokrokem a protože je o nich slyšet a chvástají se, najde se dostatek sponzorů.
Obdobně jako druhá skupina mi přijdou mluvčí 4,0. Spousta plamennýc projevů ve Verneově stylu, lidi na to slyší, ale v podstatě se technologicky stagnuje, vyjma vymýšlení rozličných implikací komplikátorů procesů.
Až budou jako první skupina a pak přijdou s něčím převratným, jako byla elektrifikace, nebo rozštěpení jádra, pak si zaslouží úctu a uznání, ale to co slýchám, připomíná spíše prázdné fráze politiků, kteří se předhání, kdo toho řekne méně, za použití více slov.
Jako technika mě neberou tyhle prázdné řeči. Spíše než na tohle, by měla být tvůrčí energie vynaložena na pro lidstvo zásadnější věci, jako třeba jaderná fůze, protože bez siloviny, nám bude digitalizace tak nějak k ničemu.

[Miroslav Minařík]

O 4.0 čtu hlavně tady, ale s běsnou digitalizací kdysi jednoduchých úkonů, se setkávám poslední léta všude. A sorta jedinců, která na tak jednoduchou věc, jako shrnovač hnoje, implementovali PLC a celý se to ovládá přes vzdálený přístup, je mi krajně proti srsti,...

Když to se míchají jablka a hrušky. A by se mohla nějaká společnost včlenit do Průmyslu 4.0, takj musí nejdříve své procesy digitalizovat. To je řečeno obecně. Ale neexistuje žádný "předseda ÚV",  který by shora přikazoval jak a co má který podnikatel digitalizovat aby byl efektivnější. Vždyť to není ani reálné.

Sám pátrám po tom, co se opravdu přibližuje tomu, po čem se volá. Ale pokud se budete o tuto problematiku zajímat pouze z médií, tak si budete třeba myslet, že 5G sítě jsou tu pro rychlejší data v mobilu.

To je dobré téma na letošní MSV respektive Digitální továrnu. Poznamenávám ...

Ale zpět k tématu.
Proč tedy máme tolik humanitně vzdělaných lidí a málo technicky? Co z toho zpětným rozborem tedy vyplývá? Je větší poptávka po marketingu, než po výrobě? To by neplatila poučka, že se dobrý produkt prodává sám. Že bychom netvořili "zlatými ručičkami" dobrý produkt? Vyrábíme šmejdy a prodáme je jen když si najmene dobrého copywritera, který to vybásní do nebe a následně SEO manažer naše šmejdy posune výš ve vyhledávačích? Nemusíme dělat šmejdy, stačí jen průměrné věci a i ty pak potřebují takové netechniky. Tak kam se tedy rozdělují odměny? Když bude technik vyrábět a nebude mít tu humanitní podporu? A v případě kdy humanita bude básnit o ničem?
 

[Jiří_Hrubý]

Vím o Vašem velkém přehledu v problematice 4.0.
Já vidím hlavní problém hlavně v té digitalizaci. Děje se to neřízeně, vzniká spousta nekompatibilní ch datbází, digitalizace jednoduchého procesu vede často k jeho zkomplikování a jediným přínosem je vznik pracovního místa pro ajťáka.
Ale třeba to jednou někdo sjednotí.

Proč tedy máme tolik humanitně vzdělaných lidí a málo technicky?

Když to vidím a slyším okolo sebe, tak to taková záhada není.
Technika je obor, který má daná pravidla, musí se používat mozek a mít pro ni nějaké zapálení.
A od toho se odvíjí i náročnost učiva. A konečně začínající technik po škole se k pěkný výplatě musí propracovat.
Oproti tomu humanitní, filosofický, obchodky, sportovní školy a různý další paskvily, na pracovníky, kteří neprodukují žádné hodnoty, mají na jednu věc deset možných výkladů, mezi nimiž není problém se trefit a projít je tak nějak na pohodu.
Následně u státního se řeší nejvyšší dosažené vzdělání a ne v jakém oboru, natož jaké jsou dovednosti a schopnosti jedince.
Takže je to jen o lenosti a nechuti k náročnějšímu studiu.
A jako bonus lepší prachy na začátku u státu, nebo neziskovky. Nic víc bych za tím nehledal.