Jaké jsou zvláštnosti kladené na hromosvod v případě elektricky vodivé fasády?

(1/2) > >>

Milan Jakeš:
Při realizaci provětrávaných zateplených fasád je dnes běžné, že vnější obložení fasády je upevněno na kovovém roštu, který tak je po celé ploše fasády. Obložení může být buď nevodivé a nebo z povrchově upravených a naohýbaných hliníkových plechů.

Nevím, zda jsou na ... v takových případech kladené nějaké zvláštní požadavky a jaké. Předpokládám, že hlavním úkolem zde bude minimalizace potřebné výpočtové vzdálenosti s odpovídajícím návrhem hromosvodu a její dodržení vhodným umístěním prvků elektroinstala ce. Rovněž zde bude asi nutnost spojení ... s MET a tedy i SPD T1 nejlépe v neměřené části ER.

Jan Hájek:
Pokud je vodivá fasáda, jsou pouze dvě možnosti řešení:

Faradayova klec, kdy se musí spojit nejenom všechny díly fasády (spojení musí být schopné vést bleskový produ),  ale i všechny vodivé prvky objektu (armovací železa, kovové nosníky, vodiče) a pak nasadit svodiče bleskových proudů typ 1 na všechna vedení vstupující do objektu.
Více zde: eDEHN#43: Faradayova klec snadno a rychle

Izolovaný hromosvod, kdy naopak se bleskový proudu vede kolem objektu v dostatečné vzdálenosti od všeho vodivého a svodiče typ 1 se nasadí pouze na vstupu na patě objektu.
Více zde: eDEHN#38: Výpočet přeskokové vzdálenosti "S" dle ČSN EN 62305-3 ed.2


Pokud máte smůlu a objekt je moc velký a vysoký, nebude izolovaná jímací soustava proveditelná a budete muset vše řešit jako Faradayovu klec, která je mnohem náročnější na objem lidské práce a proto i násobně dražší, než izolovaná LPS. Pokud je objekt stávající (a není Faradayova klec) dodělávat na něm 100% spojení je náročnější, než ho zbourat a postavit znovu pořádně. 

Milan Jakeš:
Skvělá videa.

Nosný rošt fasády by vytvořil velmi bytelnou faradayovu klec v rastru 50x80cm (průřezy nosných pozinkovaných částí jsou krásných 100 a 80 mm2).

Dům je zděný, kovové konstrukce by zde měly být jen Íčka nad okny. Připojit vnější Íčka by mělo být celkem v pohodě, vnitřní věřím už splní požadovaný odstup.

Předpokládám správně, že klasické svody by zde úplně odpadly a nahradila by je ta Faradayova klec? Měřicí svorky na uzemnění by pak mohly být v zemi v příslušných litinových krabicích. Z nich by vedly pásky za soklem na svislé kovové nosníky roštu.

Jan Hájek:
Citace: Milan Jakeš  22.07.2023, 18:13

Nosný rošt fasády by vytvořil velmi bytelnou faradayovu klec v rastru 50x80cm (průřezy nosných pozinkovaných částí jsou krásných 100 a 80 mm2).

Dům je zděný, kovové konstrukce by zde měly být jen Íčka nad okny. Připojit vnější Íčka by mělo být celkem v pohodě, vnitřní věřím už splní požadovaný odstup.


Puste si ta videa ještě jednou a pozorně je sledujte. 50 cm na 80 cm není Faradayova klec. Stejně tak budete mít daleko více železa v domě než uváděné překlady.

Strop, věnec, podlahy, ta armovací železa v nich spojíte jak?
U každého vstupu do objektu (anténa, zvonek, světla, kamery, čidla atd.) instalujete SPD typ 1 jak?
Jak se poperete s uzemněním pro tyto SPD typ 1?
Jak propojíte plechy a rastr fasády, svářením?
Jak dodržíte dostatečný odstup od takto hrubé Faradayovy klece?

Při zpracování projektu je nutno dodržet:
-   ČSN EN 62305-3 ed.2, čl. 4.3, 5.5.3, E.4.3
-   ČSN EN 62305-4, ed.2, čl. A.3.2

 
Při revizi je nutno doložit:
-   Fotodokumentaci, která by dokazovala vodivá spojení o rozměru ok pro vnější zdi, stropy a podlahy. Rozměr ok je dán vodorovnou vzdáleností mezi vnější/vnitřní instalací a armováním – bezpečný odstup ds podle ČSN EN 62305-4 ed.2, čl. A.1.

-   Měření přechodných odporů před zalitím obvodových zdí a stropů jednotlivých pater                0,1 Ω..

-   Měření celkového přechodného odporu 0,2 Ω mezi jímací soustavou a hlavní ekvipotenciáln í přípojnici.



Aniž bych objekt znal, bude s největší pravděpodobnos tí levnější a jednodušší izolovaná jímací soustava.

Mrkněte sem: http://dehn.cz/cs/reference

Milan Jakeš:
Mně ta oka na videu přišla jako přemrštěně malá. Kritérium vzdálenosti k vnitřní instalaci dle velikosti oka ve videu jsem přímo řečené nezaznamenal (třeba jsem jen málo stražil uši).

Vaše připomínky jsou velmi vydatné a projdu si je spolu se studiem normy.

Omlouvám se, ale mám jednu úplně "kacířskou" myšlenku. Co kdybychom zkusili přistoupit k onomu nosnému roštu naopak jako ke svodu izolovaného hromosvodu? Nenašla by se pak nějaká možnost, že by vzdálenost s vyšla minimální (díky masivnosti a rozsáhlosti roštu) a tedy realizovatelná i při omezeních plynoucích z přítomnosti roštu?

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana