Máte zkušenost s přesycením chrániče AC ?
Pavel Čermák:
Může někdo z kolegů nasměrovat k informacím, jak je to skutečně s necitlivostí AC
chráničů při zátěží: a- jednocestným usměrňovačem (dioda ve spotřebiči)
b-dvoucestným usměrněním (pulzní zdroje atd...)
Jirka Š. Svejkovský:
Přímá zkušenost:
Při pokusu měřit RCD typu AC pulzním proudem vybavil tak 1x ze tří pokusů.
Na vině je vysoká zbytková remanence magnetického jádra (veličina Br na obrázku). Při průchodu střídavého se jádro 100x za sekundu přemagnetovává.
Pulzní proud z něj už v první půlvlně vyrobí permanentní magnet, který pak spoušť spolehlivě udrží na místě. Navíc nemá dost energie na vybavení spouště (veličina B).
Při dvoucestném usměrnění je problém prakticky totožný.
Řešením je "zplácnutí" magnetizační křivky jádra tak, aby byla remanence co nejmenší (typ A).
Milan Jakeš:
Myslím, že chránič A má narozdíll od AC želoprachové jádro, které narozdíl od železného jádra nejde přesytit. Železoprachové jádro se chová jako železné jádro se vzduchovou mezerou. V zahraničí (Rakousko, Němcko) se už AC chrániče prý nesmí používat.
Milan Jakeš:
Pardon, při magnetizaci železného jádra samozřejmě může dojít k jeho přesycení. Hlavním problémem je magnetizace. Vzduchová mezera mezi zrnky Fe prachu vyřeší i magnetizaci.
František Šohajda:
Dnes už máte plno brožur, které se tímto zabývají jak technicky tak filozoficky! (dance)
V určitých aplikací dnes i "B" už vůbec nevyhovuje a je zbytečný-nefunkční!!
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana