Věděli jste jak se dají učit začátky a konce vinutí 3F motoru?
Milan Jakeš:
Citace: Milan Jakeš 14.06.2023, 21:16
Pokud byly cívky orientované obráceně, tak indukované napětí ve 3. vinutí bude minimální. Pokud byly orientované správně, bude mít indukované napětí podobnou velikost, jako je zkušební AC napětí.
Měl jsem napsat: "Pokud byly orientované souhlasně, bude mít indukované napětí podobnou velikost, jako je zkušební AC napětí."
Milan Jakeš:
K videu mám ještě jeden dotaz. Je to už pradávno, co jsem při připojování asynchronních motorů je rovnou fázoval podle požadovaného směru otáčení. Ale mám zafixováno, že směr otáčení motoru se určuje při pohledu od zadního víka motoru k přednímu. Na videu se mi zdálo, že při určování směru otáčení jste na motor koukal opačně.
Kvita Ladislav:
Citace: Milan Jakeš 14.06.2023, 21:34
Mám zafixováno, že směr otáčení motoru se určuje při pohledu od zadního víka motoru k přednímu. Na videu se mi zdálo, že při určování směru otáčení jste na motor koukal opačně.
Milan Jakeš:
Tak to je zcela jednoznačné.
Budu to muset vyzkoušet na starém motoru. Buď se mi to za to moře času v hlavě nějak přepojilo a nebo to ve východním bloku v dobách dávno minulých bývalo opačně. Od těch dob se změnilo mnohé. Spíš jsem si to ale už pamatoval špatně.
Martin Kurka:
Je to tak, při správném pólování fází elektromotorem šroub nezašroubujete :-). (správné pólování = L1 na U1, L2 na V1 a L3 na W1, pravotočivá soustava fází a normalizovaný motor)
Je to záludné, protože když se díváte na důlek v konci hřídele většiny strojů a ventilátorů požadují točení jejich hřídele ve směru hodinových ručiček. A elektromotor se točí při stejném pohledu na hřídel stejně, ale při pohledu od ventilátoru k volnému konci hřídele se jako hodiny netočí.
Směr točení má kořeny v transmisích a v prvních jednoduchých strojích. Většina prvních strojů byla poháněna od elektromotoru řemenovým převodem jako náhradou hlavního transmisního hřídele. Časem se přešlo od kožených řemenu a soudkovitých řemenic ke klínovým řemenům a řemenicím s V drážkou a nyní k ozubeným řemenům a řemenicím s ozubením - ale to na věci nic nemění. Aby motor nevyčníval ze stroje, byly řemenice motoru i poháněného zařízení u boku jedné strany stroje. Dodnes je tato koncepce u většiny strojů. Od cirkulárek, přes pístové kompresory, odstředivé ventilátory, sloupové vrtačky, dopravní pásy atd. No a proto se zvolilo, že při normalizovaném fázování motoru se motor musí točit proti směru hodinových ručiček.
Teprve dlouho po nasazení řemenových převodů se přešlo na souosé uspořádání motoru a stroje - dnes známé u odstředivých čerpadel domácích vodáren . Tuto variantu umožnily pružné "Hardy" spojky, normalizace tvarů motorů podle IEC a precizní ustavování motorů.
Vyšší level jsou přírubové motory přímo pohánějící například dopravní šneky, míchadla apod. Tam, kde je motor v přímém záběru a v ose poháněného zařízení se motor musí přefázovat, aby se jím "dalo šroubovat", aby se točil při normalizovaném pohledu na důlek na konci hřídele proti směru hodinových ručiček.
Ovšem, je li elektromotor součástí elektropřevodo vky záleží na tom, jestli počet stupňů převodovky obrací směr otáčení či ne. A spousta přírubových motorů požaduje z technologickéh o hlediska i reverzaci, byť krátkodobou (ucpané dopravní šneky), takže na prohazování fází je dost možností ve stykačových obvodech.
Ač píši o precizním nastavení souososti motoru a poháněného zařízení i řemenový převod vyžaduje precizní nastavení paralelních os a napnutí řemenů - o tom že se na to správně nedbá by dlouho mohl vyprávět kolega Kantner. A při tom je dnes k dispozici spousta pomůcek, od laserových měřičů rovnoběžnosti přes měřiče napnutí řemenů.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana