Je provedení hromosvodu s využitím atiky bezpečné?

[Martin Gajda82]

Na výrobní hale proveden hromosvod LPS III. Dle PD má být po obvodu nataženo jímací vedení a OK plus atika s hromosvodem propojena.
Ve skutečnosti provedeno spojení atiky a atika propojena s hromosvodem. Revize vydána s kladným závěrem.


(Původní nesmysl - Provedení hromosvodu s využitím atiky?)

[Jan Hájek]

Ne.

Vnější ochrana před bleskem má dvě možná řešení, izolované (oddálené) a neizolované (Faradayovu klec).
Nejlépe se v obou řešeních zorientujeme tak, že si jako nejlepší řešení izolovaného hromosvodu představíme muniční sklad, kde jsou kolem něj rozestavěny jímací stožáry se zavěšenými lany a mezi nimi a skladem je vzdálenost alespoň 10 metrů. Cokoliv jiného, méně přísného musíme brát jako kompromis, kde nás musí zajímat zdůvodnění, proč to tak může být. V případě neizolované jímací soustavy je dobré si představit námořní kontejner na zboží, ale z plechu silného 5 mm, kde jsou křídla vrat připojena vodiči ke kostře a v rozích jsou spoje na uzemnění. Opět cokoliv méně přísného musíme brát jako kompromis, kde nás musí zajímat zdůvodnění, proč to tak může být.
 
Izolovaná jímací soustava je definována v řadě norem ČSN EN 62305. Zde je její definice z ČSN EN 62305-3
3.3
vnější LPS izolovaný od chráněné stavby; vnější LPS oddálený od chráněné stavby (external LPS isolated from the structure to be protected)   
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, aby dráha bleskového proudu nebyla v dotyku s chráněnou stavbou
POZNÁMKAU izolovaného (oddáleného) hromosvodu bude zabráněno nebezpečným jiskřením mezi LPS a stavbou.
   V principu se jedná o řešení, kdy na objektu umístíme jímací soustavu a systém svodů tak, aby vždy mezi jímací soustavou a nejbližší vodivou strukturou objektu byla taková vzdálenost, tedy elektrická izolace, která zabrání přeskoku bleskového proudu z jímací soustavy a vytvoření vůči svodu jímací soustavy paralelní cesty, kterou poteče bleskový proud. Vzhledem k tomu, že napětí na jímací soustavě je  závislé na velikosti bleskového proudu (normativně konstantní hodnota pro každou úroveň hladiny ochrany před bleskem – LPL lightning protection level) a úbytku napětí na vodičích jímací soustavy a zemniči (variabilní hodnota lišící se pro každý případ objektu) je velice důležité, aby jak jímací soustava, tak systém svodů vytvářeli co nejvíce se větvící symetrickou cestu pro bleskový proud na zemnící soustavu a díky tomu byl úbytek napětí, tedy vzdálenost ve vzduchu či pevném materiálu k dosažení potřebné elektrické izolace co nejmenší.
Jak z výše uvedeného vyplývá, čím bude objekt vyšší, rozsáhlejší a čím bude přísnější LPL, tím bude vzdálenost pro dosažení elektrické izolace vyšší ( viz 6.3. z ČSN EN 62305-3).

[Jan Hájek]

Neizolovaná jímací soustava (Faradayova klec). Zde je její definice z ČSN EN 62305-3
3.4
vnější LPS neizolovaný od chráněné stavby; vnější LPS neoddálený od chráněné stavby (external LPS not isolated from the structure to be protected)   
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, že dráha bleskového proudu může být v dotyku s chráněnou stavbou
V případě neizolované jímací soustavy se naopak snažíme o to, aby bleskový proud tekl co nejvíce a nejsymetričtěj i rozdělen všemi vodivými prvky objektu (armování, sloupy, trubky, vodiče napájení i sdělovací) na zemnící soustavu. Výsledkem je, že při zásahu bleskem, je na všem vodivém shodný potenciál a každou cestou teče velmi malá část bleskového proudu.
   Při vytváření Faradayovy klece je důležité mit vodivě propojeno ideálně 100 % vodivých prvků stavby a na všech vodičích mít instalované svodiče přepětí a na jejich vstupech do objektu svodiče bleskových proudů. Faradayova klec je efektivní řešení v případě, že je s jejím vytvářením počítáno již v projektu a při stavbě. Je jasné, že pokud nejsou vytvořeny spoje korektně, je po zalití betonem pozdě.


Na výše přiložených fotografiích nevidím izolovanou ani neizolovanou jímací soustavu.

[Jiří Schwarz]

A také aby to "dole" někam vedlo...

Ne jako tady   

[Martin Gajda82]

Provedeni hromosvodu
Vnitřní systém ochrany je proveden jako neizolovaný hromosvod metodou mřížové soustavy.
Objekt je zařazen do III třídy ochrany LPS.
Jímací soustava je doplněna 42ks pomocných jímačů a 69ks jímacích tyčí. Všechny kovové
součásti jsou připojeny k jímací soustavě. Technologické jednotky jsou vybaveny oddáleným
hromosvodem. Požární žebříky jsou připojeny k LPS a tvoří náhodnou součást.
Jímací soustava je provedena vodiči AlMgSi 8mm.
Provedeni svodů
Svody jsou skryté, které jsou tvořeny provařením armovacích výztuží uvnitř sloupů. Měřící svorky
jsou umístěny na střeše.
Uzemněni: zemnici sit' provedena páskem FeZn3}x4rnm a drátem FeZn 10mm. Z uzemňovací sitě jsou napojeny svorkovnice MET.

[Jan Hájek]

Provedeni hromosvodu
Vnitřní systém ochrany je proveden jako neizolovaný hromosvod metodou mřížové soustavy. ......

To trošku dost neodpovídá normativním požadavkům a fyzice tak jak jí známe.

Závěr revize je myslím bez diskusí, negativní, pokud je kladný, není správně.

[Martin Gajda82]

Myslím si totéž. Avšak pokud RT revizi vydal jako kladnou, bere nyní na sebe odpovědnost min. na 4 roky? Lze RT dohnat k odpovědnosti, když je revize vydána kladně, ale špatně?

[Jan Hájek]

Doporučuji celou přednášku

[ppt.electric]

Pridám sa do diskusie avšak píšem skôr zo zvedavosti lebo takto ako popisuje je riešená ochrana pred bleskom na pomerne veľa objektoch a už skôr ma zaujímalo či je takéto riešenie technický správne.
Ak by bolo pod atikou po obvode strechy natiahnuté zachytávacie vedenie (napr. almgsi ,  ktoré by sa po pravidelných rozostupoch spojilo s atikou a samotná atika  by bola chránená pomocnými zachytávačmi, ktoré by zabránili priamemu úderu blesku do atiky (predpokladám hrúbku atiky max. 0,5mm),  bolo by navrhované riešenie správne?
Predpokladám, že ak sa jedná o priemyselný objekt uzemňovacia sústava bude mrežová a bude prepojená s výstužou v betónovej podlahe. Teda výstuž podlahy a výstuž v nosných stĺpoch sú vodivo prepojené. Napájacie vedia k el. zariadeniam na streche by mali byť vybavené SPD a zž vodičom pripojené na vyrovnanie potenciálu.
Domnievam sa, že oddialené zachytávače pri technologickýc h zariadeniach na streche slúžia k tomu, aby nedošlo k priamemu zásahu blesku do týchto zariadení. V princípe pri údere blesku by teda malo byť všetko na jednom potenciály a bleskový prúd by mal byť pomocou zachytávacej sústavy  a sústavy zvodov zvedený bezpečné do zeme.

[Peter Lovacký]

a samotná atika  by bola chránená pomocnými zachytávačmi, ktoré by zabránili priamemu úderu blesku do atiky (predpokladám hrúbku atiky max. 0,5mm),   

Je zaujímavé, že aj keď plech strešnej krytiny nevyhovuje 5.2.5, je dovolené jeho použitie jak zachytávača aj s prípadným roztavením v mieste zásahu,..  (v závislosti od požiarneho rizika, alebo napr. ak nehrozia škody od zatekania)..
Inakšie,.. umiestneniu časti zachytávacej mreže pod zachytávače na atike do LPZ0b nerozumiem...

[ppt.electric]

Je zaujímavé, že aj keď plech strešnej krytiny nevyhovuje 5.2.5, je dovolené jeho použitie jak zachytávača aj s prípadným roztavením v mieste zásahu,..  (v závislosti od požiarneho rizika, alebo napr. ak nehrozia škody od zatekania)..
Inakšie,.. umiestneniu časti zachytávacej mreže pod zachytávače na atike do LPZ0b nerozumiem...

Ja som skôr myslel, že samotná atika by podľa mňa mala byť v ochrannom uhle zachytávačov a v potrebných rozostupoch by mala byť prepojená so zbernou sústavou (vyrovnanie potenciálu),  tak ako to je na obrázku nižšie. Aspoň ja by som radšej zvolil ochranu atiku pomocou zachytávacích tyčí ako keby som mal ťahať mrežovú sústavu hore po atike.