Jak chráníte přívodní kabel pro roubenku?

[Milan Hudec]

Jedná se o umístění PCh 300mA.
V konkretním případě došlo ke změně dispozice, a kabel bude protažen mezi trámy v délce 10m.
Původně měl trasu v betonové podlaze a do rozvaděče ve vyzděné příčce, v tomto případě je snad tolerance namístě?

[Jiří_Hrubý]

Vezmu to z druhého konce. Distribuční přípojky i HDV, vedoucí přes půdu roubenky, nebo i půdu obecně, plnou prachu a bordelu, jsou od počátků elektrifikace (když už to začli brát vážně    ) ukládá do pančířky a nevím o případu, kdy by to při správném provedení způsobilo požár. Navíc to zamezí nenechavým hlodavcům v přístupu v VTZ.
Zaměřil bych se tedy spíš na mechanickou ochranu a centrální třístovku nechal až do rozvaděče.

[Jiří Buben]

Vzhledem k tomu, že když se do dřevostaveb dostanou hlodavci a jiná havěť, tak ji už z příček nikdo nedostane, tak pokud přívody vedou v příčkách kde jsou hořlavé trámy, tak se přívodní kabel snažím i v té příčce obezdít, nebo trámy obložit třeba Cemvinem. Možná jsem paranoidní, ale mám svůj klid. To znamená, že vedu kabel vlastně v nehořlavém materiálu, nebo korýtku, které je od hořlavých hmot odstíněno nehořlavou a tepelnězolační přepážkou.
Je to trochu práce, někdy i pakárna, ale udělal jsem pro to maximum. Ostatně pokud je přívod do domu v soustavě TN-C, tak tam stejně chrániče dám až na koncové obvody a přívod je pasé.

[Radim Strycharski]

Jedná se o umístění PCh 300mA.
V konkretním případě došlo ke změně dispozice, a kabel bude protažen mezi trámy v délce 10m.

Vedení už musí obsahovat zvlášť N a PE, aby mohl být chránič umístěn před kritickým místem.
Článek 5.2 ČSN 33 2312 ed. 2 implicitně zakazuje použití přívodu TN-C.

[Jan Yossarian]

Doporučuji se inspirovat Američany! Oni ve svých dřevostavbách a to, že jich tam je! chrání celá sklepení pancéřovými trubkami! Nejde ani tak o hořlavost dřeva ale o hryzající veverky!

[Miroslav Minařík]

Doporučuji se inspirovat Američany! Oni ve svých dřevostavbách a to, že jich tam je! chrání celá sklepení pancéřovými trubkami! Nejde ani tak o hořlavost dřeva ale o hryzající veverky!

Přesně! V San Franciscu jeden Čechoameričan řekl přímo "zkurvené veverky"! A ukázal na okousalé tamní Cykyny na regálu! Celý život tam stavěl dřevostavby. Když jsme tam kdysi zkoumali elektroinstala ce, tak opravdu sklepy a všude, kde nebylo vedení přikryté sádrokartonem, bylo v pancéřových trubkách.

[Milan Hudec]

Vedení už musí obsahovat zvlášť N a PE, aby mohl být chránič umístěn před kritickým místem.
Článek 5.2 ČSN 33 2312 ed. 2 implicitně zakazuje použití přívodu TN-C.

Já to chápu tak, že se požadavek týká vedení od kterého by vznikl požár, nikoli kabelu např.zalitého v betonu.

[Radim Strycharski]

Já to chápu tak, že se požadavek týká vedení od kterého by vznikl požár, nikoli kabelu např.zalitého v betonu.

No ale napsal jsi, že došlo ke změně dispozice z původního stavu s kabelem v betonové podlaze do nového stavu s kabelem mezi trámy  . Když je kabel v betonu, tak to samozřejmě není kabel v hořlavém podkladu. 

[Peter Lovacký]

Podmienka 300mA pre drevostavbu má zmysel iba pre stav poruchy, keď do najbližšieho potenciálu PE od miesta poruchy (úniku) môže cez horľavú konštrukciu stavby unikať taký vysoký poruchový prúd, ktorý nevypne istenie vedenia, ale ktorý už môže túto konštrukciu v rizikovom mieste zapáliť...   
S mechanickou ochranou kábla v normálnej prevádzke bez poruchy táto podmienka nemá nič...

Kto je ale presvedčený o tom, že pri poruche izolácie hlavného prívodu (uloženého hoci aj v betóne) nemôže cez najbližší kus dreva do najbližšieho potenciálu PE v EI unikať viac jak 300mA, tak ten nech sa pod prívod drevostavby bez PCH300 spokojne podpíše ....

A ono takisto nie každá drevostavba musí automaticky znamenať povinnosť FI 30mA v EI...,  takže norma vidí riziká požiaru aj inde v EI,..nielen v hlavnom prívode...

[Jaroslav Jonáš]

Pojednává o tom čl.7.6.17 v ČSN 33 2130 ed.3; Mě ten článek smysl nedává, nemá logiku. Jak tento článek vidíte vy?

[Radim Strycharski]

Jak tento článek vidíte vy?

Úplně stejně. Chránič na konci přívodu může chránit všechno možné, jenom ne přívod. No a potom se to má uplatnit analogicky s ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, kde se ovšem žádná analogie u staveb s hořlavými konstrukcemi nekoná, takže článek je jalový celkově. Jediný použitelný článek je 5.2 v ČSN 33 2312 ed. 2.

[Jaroslav Jonáš]

Další nepovedenost onoho článku 7.6.17 v ČSN 33 2130 ed.3 vidím v tom, že uvádí použití DOPLŇKOVÉ OCHRANY chráničem 300 mA. Mám za to, že doplňková ochrana se týká chráničů do 30 mA!

[Jan Franěk]

Další nepovedenost onoho článku 7.6.17 v ČSN 33 2130 ed.3 vidím v tom, že uvádí použití DOPLŇKOVÉ OCHRANY chráničem 300 mA. Mám za to, že doplňková ochrana se týká chráničů do 30 mA!

Nemyslím si. Domnívám se, že je to OK. Jde prostě  doplňkovou ochranu před požárem. Prostě na článku nevidím nic nepovedeného.

Za mne není jiné cesty když nelze dát PCH k elektroměru, připravit pro přívodní kabel cestu tak, aby tento kabel nemohl být příčinou požáru.

Jediný použitelný článek je 5.2 v ČSN 33 2312 ed. 2.

Tato norma je od roku 2016 neplatná Radime 

[Radim Strycharski]

Další nepovedenost onoho článku 7.6.17 v ČSN 33 2130 ed.3 vidím v tom, že uvádí použití DOPLŇKOVÉ OCHRANY chráničem 300 mA. Mám za to, že doplňková ochrana se týká chráničů do 30 mA!

V zásadě souhlasím. Nejsem si jist, jestli je to přímo chyba. Ovšem norma se týká elektrických instalací a tak je správně souběžně použít ČSN IEC 60050-826 a tam máme v bodě 826-12-07 doplňkovou ochranu definovanou tak, jak píšete (návazně pak v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3). Takže chyba těžko říct, ale nepovedenost určitě ano svědčící o neprofesionali tě autora normy.

Tato norma je od roku 2016 neplatná Radime 

První slovenská edice z roku 1985 je od roku 2016 neplatná a druhá česká je od tohoto roku platná (resp. účinná).

[Jan Franěk]

První slovenská edice z roku 1985 je od roku 2016 neplatná a druhá česká je od tohoto roku platná (resp. účinná).

Moc se omlouvám, špatně jsem si přečetl číslo normy. Chyba na mé straně a tímto se ti omlouvám a beru z5. Je to jak píšeš.

[Milan Hudec]

Takže kabel veden v kovové trubce s řádným připojením k MET a trubka oblita betonem cca 3-4cm.
Víc pro věc těžko udělat.

[Peter Lovacký]

Hmm,..stále sa tu rieši zvýšená mechanická ochrana, (nič proti kvalitnému uloženiu..) len nie stav pri poruche, kde norma obmedzuje nedokonalú poruchu na únik max. 300mA......
To nikomu nevadí neošetrenie postupne narastajúceho prúdového úniku až do výšky preťažovacieho prúdu v drevostavbe?

[Jan Franěk]

Ne, řeší se zde ochrana před požárem, vzhledem ke změně, kdy kabel nepůjde v betonové základové desce, ale právě v dřevěné konstrukci stavby. Kolegové pouze upozornili na riziko poškození pláště kabelu hlodavci, což bývá v podobných stavbách častým jevem.
Navíc nedokážu zabránit narůstajícímu proudovému úniku jinak, než že mi zareaguje nějaká ochrana. Tedy až poté, co dosáhne určité hladiny. Nebo máte jiné řešení?

Takže kabel veden v kovové trubce s řádným připojením k MET a trubka oblita betonem cca 3-4cm.
Víc pro věc těžko udělat.

A myslíš si Milane, že by samotná pancéřová trubka s připojením na MET  nestačila?