Jaký je rozdíl mezi uzemněním pro hromosvod a uzemněním lišty napěť. potenciálů?

[Rudolf Náprstek]

I když jsem něco přečetl, stejně to nechápu :-)
Pro odborníky je to úplně primitivní, ale mě se z toho motá hlava.

Jaký je praktický rozdíl mezi uzemněním hromosvodu, kdy zakončení je v podobě nějakého pásku v základech a/nebo zemnících tyčích. No a lišta potenciálového vyrovnání, jestli to chápu správně, když není v domě plyn a voda v trubkách, tak se taky připojuje na zemnící pásek a tyče.
Nebo je v něčem rozdíl který nevidím ?

[Milan Hudec]

Rozdíl je v potřebné preciznosti.
Zatímco u svodu hromosvodu bude část proudu rozptýlena již v prvním kontaktu se zeminou, tak vyrovnání potřebuje pracizní pospojení až do zemniče.
Pokud to podám poněkud hulvátsky, tak u svodu nám bude bez problému lavírovat Ohm, u pospojení jeho desetina.

[Jan Hájek]

Liší se i požadavky na plochu uzemnění, kdy pro co nejlepší rozptyl bleskového proudu je potřeba velká plocha a v případě pospojení zas tak moc ne.
Jiná situace nastane v případě vyšších zkratových proudů, kdy naopak potřeba na velmi kvalitně  a masivně provedené uzemnění je vyšší, než v případě blesku. To se týká i pospojování, protože pokud by zkratový proud vedl přes špatně propojené armování, mohlo by to dům dost rozebrat.
Více najdete třeba zde:
eDEHN#43: Faradayova klec snadno a rychle
https://elektrika.cz/data/clanky/edehn-43-faradayova-klec-snadno-a-rychle

[Vlado Konrád]

Už som sa vás pýtal minule v inom vlákne na ten skratový prúd cez  uzemnenie. Viete to rozvinúť?

[Rudolf Náprstek]

Super, díky, takhle jsem to přesně potřeboval vysvětlit. Takže když to megalaicky shrnu, tak je to ve výsledku to samé, jen blesk si cestu najde a pro vyrovnání potenciálů to musí být extra pečlivě vodivě pospojované.

A ještě doplňující otázka, když je to prakticky to samé, může být hromosvod i uzemnění potenciálů připojeno ke stejnému zemnícímu pásku ? Nebo musí mít hromosvod svůj zemnící pásek a uzemnění potenciálů taky svůj ?

[Jan Hájek]

A ještě doplňující otázka, když je to prakticky to samé, může být hromosvod i uzemnění potenciálů připojeno ke stejnému zemnícímu pásku ?

V principu ano a proto máte v v ČSN 33200-5-54 napsaná pravidla pro uzemnění bez hromosvodu s poznámkou, že v případě objektu s LPS platí další podmínky uvedené v řadě norem ČSN EN 62305.

[Vlado Konrád]

Jiná situace nastane v případě vyšších zkratových proudů, kdy naopak potřeba na velmi kvalitně  a masivně provedené uzemnění je vyšší, než v případě blesku. To se týká i pospojování, protože pokud by zkratový proud vedl přes špatně propojené armování, mohlo by to dům dost rozebrat.

Tak tohoto by som sa vôbec neobával

[Jan Hájek]

Tak tohoto by som sa vôbec neobával

Když si myslím, že je něco málo pravděpodobné, optám se Google a pokud mi nabídne více stránek, tak se mýlím.

reinforced concrete damaged by lightning
 

Naučila mne tato diskuse, kdy to taky vypadalo, že májku trefí blesk jen zcela výjimečně:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,45376.msg356572.html#msg356572

[Vlado Konrád]

Jiná situace nastane v případě vyšších zkratových proudů,  kdy naopak potřeba na velmi kvalitně  a masivně provedené uzemnění je vyšší, než v případě blesku. To se týká i pospojování, protože pokud by zkratový proud vedl přes špatně propojené armování, mohlo by to dům dost rozebrat.

Nepýtal som na bleskový prúd ale na vami opakovane uvádzaný skratový prúd. Lebo toto  mi nie je  jasné. Aký veľký skratový prúd potečie uzemnením a prečo a čo musí byť splnené aby tiekol a ako môže rozobrať dom?

[Milan Hudec]

No, spíše než zkratový bych použil výraz poruchový....
Např.50kA tekoucí z fáze do rozsáhlého systému uzemnění přes nekvalitní spoje po dobu až 5s dokáže zahýbat s velkou hmotou...
Velice neodborný příměr:
U svařování "hloupých" 100A vytvoří "sílu" dejme tomu 1kg, to znamená pro výše uvedené 0,5 Tuny po dobu několika sekund.

[Vlado Konrád]

Bol použitý skratový ,  nie poruchový, ale budiž
Na to aby bol poruchový prúd aspoň časťou skratového distribučnej siete v rodinnom dome ,je potrebné splniť toľko podmienok, že to nie je možné ani len náhodou. Ak aj budete mať skvelú hodnotu uzemnenia, ťažko sa dostanete na 100A poruchového prúdu  . ( Re→2ohmy a ZS 0,3ohm a musí byť prerušený PEN a bod rozdelenie uzemnený)  B25 to spoľahlivo vypne bez poškodenia ističa. Odkiaľ sa berie ten brutálny poruchový prúd? A kde chcete vziať skratový výkon nn siete 50kA? . 250kVA Ik 7,2kA ,  400kVA trafo má na svorkách menej ako 10,8kA, 630kVA Ik 16kA.


Cit Milan Hudec. :
Např.50kA tekoucí z fáze do rozsáhlého systému uzemnění přes nekvalitní spoje po dobu až 5s dokáže zahýbat s velkou hmotou....

Nekvalitný spoj poruchový prúd obmedzí a ako by sa cez nekvalitný spoj na uzemnenie dostal poruchový prúd keď je to od seba izolované? Musel by to byť kovový skrat a nie nekvalitný spoj A inak 5s je dohodnutá doba vypnutia len pre DS a viac ako 10kA tam nebude. Nestrašil by som vyskákaním armatúry z betónu. Neudeje sa absolútne nič.

[Milan Hudec]

Že v RD nebude 50kA dokážu odvodit také.....
Elektrika bývá ovšem třeba také v trafostanicích .

[Vlado Konrád]

O tom nepochybujem.
Otázka znela  na rodinný dom a jeho uzemnenie a nie o meniarni pre šaliny v Brne. A aj tam rozumný projektant posunie uk trafa na 9%

V distribúcii je max hodnota trafa 630kVA a siete nie sú kruhované. V styku dvoch trafostaníc je sieť rozpojená. Vždy. Vieme prečo.

Opakovane sa tu podsúva nebezpečenstvo účinkov ! skratových prúdov !  cez uzemnenie v RD .   Nie je žiadne. A žiadny skratový prúd tam netečie.

[Deductio]

10-5=5Ω