Lze odstranit pískání, bzučení motoru zapojeného na frekvenční měnič?
Kastner Lubomír:
Pane Kurka, víte jistě sám dobře, že lidské ucho i oko jsou velmi nedokonalé orgány pro posuzování podobných jevů. Bez odpovídajícího měření nelze skoro nic tvrdit na 100%. Před pár měsící jsem byl s kolegou řešit podobný porblém v jedné firmě. Duplicitní odsávací jednotky, identické motory, identické ventilátory, identické FM, ale zcela odlišné chování motorů a ventilátorů jednoho motoru při provozu. A až po půl dne měření a zkoušení jsme s kolegou odhalili závadu. A nebyla ve FM, ale v kostrukci uchycení motoru s ventilátorem. I proto si nejsem jen podle subjektivního hodnocení bez doložení měřením tak 100% jistý. No a to ani nezminuji možný problém v následujícím provozu s ložisky u podobných závad. Je velmi pravděpodobné, že během provozu dojde poměrně velmi rychle k poškození ložisek u elektromootru a pak bude teprve problém. Výměna ložisek u EX motorů není nic jednoduchého. Firma která by to měla provádět musí mít na daný typ motoru pro totu činnost schválené oprávnění a certifikaci. To nemůže dělat jakýkoliv servis motorů.
Martin Kurka:
Pane Kastnere, samozřemě i to nelze vyloučit. Zejména když není porovnání mezi dvěma motory, jako ve ve Vašem případě a zejména když se radí na dálku a není nahrán ani onen zvuk, jako audiopříloha dotazu.
Pro potvrzení Vaší teorie by šlo poslouchat, co se z motoru line za zvuky při zvyšování a snižování otáček, co se děje při vypnutí měniče na volný doběh motoru a co se děje za zvuky při chodu motoru přímo na síť bez měniče.
Máte pravdu, že například ostrá hrana v potrubí může působit jako píšťalka a její zvuk se přenášet konstrukcí až do motoru. Ale kmitočet by byl daný onou píšťalou.
Mechanické oscilace a kmitání, pištění přidíraného ložiska apod, jsou také spíš kmitočtově závislé na otáčkách ložiska, případně v násobcích a podílech počtu kuliček či válečků v ložisku.
Co se týče nedokonalosti lidského ucha, na něco je nedokonalé (skutečná intenzita, maskování zvuků, směrovost hlubokých tónů...) a na něco je úplně mistrnné - zejména ucho hudebníků s absolutním sluchem.
Na změnu frekvence je ucho velmi citlivé i u nehudebníků. Když si jen vzpomenu, co vše rušilo u gramofonů, nebo magnetofonů a elektronek - mikrofoničnost, třepotání, rychlé a pomalé kolísání, trvalý i rychlý kmitočtový a fázový posun... Muzikanti poznali i když gramodeska neměla střed přesně, jak se měnil tón během jedné otáčky talíře.
Když víte, na co je ucho vhodné a čím se nechá ošálit a vhodné není, pak je i obyčejný poslech poměrně silná diagnostická metoda. Například zkušený automechanick sedne do auta, nebo otevře kapotu a poslouchá a hned ví po čem jít.
Je ovšem fakt, že měření je prostě měření, ale někdy se z jeho výsledků interpretují správné a někdy chybné závěry. Zejména v případech, kdy zároveň piští motor od měniče i přidírané ložisko najednou.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana