Jak a čím jsme jistili v roce 1970?
František Tuček:
EH#: Pohled čtenáře na pojistky v roce 1970
Všíchni víme, že úkolem jistících přístrojů je chránit elektrická zařízení před nežádoucím přetížením a zkraty. K tomu používáme pojistek a jističů. A než nám konvenční pojistky zmizí ze scény zcela, připomeňme si ... Pojistková vložka je porcelánový váleček, opatřený na konci kontaktními čepičkami. Oba kontakty jsou spojeny tavným drátkem, uloženým v kanálku v jemném křemenném písku. Jestliže změníme jen jednu podmínku, při níž pojistka pracuje, pak dosáhneme naprosto jiné vypínací charakteristiky pojistky. Proto nesmíme pojistkové vložky opravovat, protože všechny úpravy vedou povětšině k zvětšení vypínacího proudu pojistky.
Zdroj: zde...
Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
EH#: Pohled čtenáře na pojistky v roce 1970
Václav Třetí:
Citace: Fran.Tuček 21.11.2021, 08:02
Než nám konvenční pojistky zmizí ze scény zcela ...
Nezmizí, jen se vyvíjejí. Stále jsou potřeba a pro některé účely jsou nenahraditelné . Pouze některá provedení se již méně používají, zase přibyla nová, ale princip a hlavní výhoda pojistky - její spolehlivost a dlouhá životnost s minimálními změnami při stárnutí zůstává. V článku hlavně zmiňované závitové pojistky již ubývají v rozvodech mnoho let, což je dobře s ohledem na laickou obsluhu a možnost snadné "opravy hřebíkem"ale při profesionálním použití ve strojích ještě nějakou dobu vydrží.
František Tuček:
EH#: Jak a čím jsme jistili (1970)
Malé, krátké ohlednutí za tím, jak jsme nedávno uvažovali jištění. Jaký byl hlavní účel jistících přístrojů ve vztahu k elektrickým zařízením? Jaký princip byl užíván v tavných pojistkách pro přerušení proudového okruhu? Jaké byly hlavní výhody a nevýhody tavných pojistek? Jaké typy pojistek byly rozlišovány podle konstrukce a jak byly rozděleny? Jaké byly hlavní součásti závitové pojistky a jaké funkce plnily? Jaký byl rozdíl mezi normálními a zpožděnými tavnými pojistkovými vložkami? Jak byly pojistkové vložky označovány pro rychlé rozeznávání a co znamenaly jednotlivé barvy? Jak byly přiřazovány pojistky podle zatížení vodičů? Jaké byly nevýhody použití pojistek a jak jističe řešily tyto problémy? Jaké byly dva hlavní typy spouští u jističů a jaké byly jejich charakteristik y?
Související ...
... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
EH#: Jak a čím jsme jistili (1970)
Jiří Kantner:
Citace: Václav Třetí 21.11.2021, 12:33
Nezmizí, jen se vyvíjejí.
Přesně tak, pojistky jsou byly a budou... vyrábějí se dokonce miniaturní pojistky pro povrchovou montáž na plošné spoje a to jak přímo pájené tak i speciální pouzdra a miniaturní keramické pojistky do nich. A pro nízká provozní napětí už delší dobu existují "resettable PTCC" prvky . Nevím jaké je správné české názvosloví ale jedná se o ochranný prvek s vratným účinkem (polyswitch, multifuse....)
Zdaleka ale nenahradí tavnou pojistku všude.
Václav Třetí:
V roce 1970 jsme jistili v nových konstrukcích již přednostně jističi (řada ITV, IJV nebo J1K70), pokud nebylo třeba využít vlastností pojistek. Rozdíl v nabídce pojistek byl ovšem propastný. Běžně dostupné byly pouze pojistky vel. II a III a trubičkové pojistky 5x20mm. Horší už to bylo s hodnotami a zejména s charakteristik ou. U trubičkových nebyla charakteristik a uváděna, ale byly odpovídající dnešním málo používaným M. Char. F a T se začaly v Československu dodávat kolem r. 1980. Zapískované provedení 1,5kA až po r. 1990. Pojistky II a III sice teoreticky měly být v provedení rychlém (bez ozn.) a pomalém (s razítkem šnek nebo T v kroužku). Obvykle byl k dispozici jen jeden typ od dané proudové hodnoty, to nejen v běžném elektru, ale i v elektroodbytu Elmat v Praze, v Pštrosově ulici. Hodně oblíbený byl pojistkový jistič nahrazující pojistky vel. II, který sice vyráběla Elektro-Praga, ale v nedostatečném množství jen hodnoty 6, 10 a 15(16)A. Hodně zájemců si je vozilo z dovolených v NDR, kde to byla běžně sehnatelná položka.
Ani s nožovými pojistkami to nebylo jednoduché, ty sice byly v relativně širokém sortimentu, jenže na mnoha místech (zejména v Praze) byly použité ještě Křižíkovy trubkové pojistky, které se běžně opravovaly. To byl kámen úrazu, když došlo ke zkratu, létaly z nich plameny na obě strany. Jejich hodnota byla velice proměnlivá, záležela většinou na tom, jaký materiál měl elektrikář po ruce. Při různých pracech jsem se setkal s pojistkou opravenou také 10qmm Al. Držela asi 200A, ovšem přehořet bych ji vidět nechtěl. To bylo naštěstí v místě, kde se již osazovala nová SP5.
Na přívodech do RD bývaly litinové skříně SIL s pojistkovými spodky vel.II a pojistkami 25A, což tehdá stačilo, hl. jistič u elměru býval 15, 16 nejvýše 20A. Problémy začaly až v pozdější době, kdy se začaly povolovat hl. jističe 25A. To býval dobrý vtip, když hl. jistič byl M24,7A (na charakteristik u se příliš nehledělo!) v provedení J1K70 a před ním pojistky 25A. Pojistky shořely rychleji, než stačil zareagovat jistič v motorové charakteristic e.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana