Proč montovat dilatační vsuvky i do svodů hromosvodu?

(1/4) > >>

Kamil Novák:
Je něco nového v normách ohledně hromosvodů, co by odůvodňovalo montovat dilatační prvky i do svodů?
By jsem i na Burj Khalifa a ani tam to nemají. Ale panelák v Hradci Králové, to je jiná liga ...

Tomáš Žabka:
Nevím jak dilatace u paneláku, ale podle mě se beton roztahuje méně jak ocel, takže dilatace není potřeba. Ocel (AlMgSi) se vždy prodlouží více jak beton a svod je chytaný v krátkých rozestupech, takže se mírně zvlní mezi podpěrami.
Ale to co je na fotce může pomocí elektrodynamic kých sil sundat celý hromosvod ze zdi a možná vymlátit i pár oken.
 
Něco trochu jiného (i když stejná věc "dilatace") jsem zažil v iráku, kde mi místní experti udělali úžasnou věc na destilační koloně cca 75m, která má pracovní teplotu asi kolem 150°C možná víc možná míň (to ví přesně technolog) mi technolog řekl, že se kolona nátáhne o 15cm. Místní v jednom kuse natáhli od shora dolů ochranou trubku na kabel, když pominu, že kabel je namáhaný nahoře svojí vahou na 75m, tak ta trubka až kolona pojede bude o 15cm kratší, jsem zvědav, kde povolí a co kam co spadne. (kabel je armovaný a ochranná trubka je kvalitně sešroubovaná spojkami) Místní nechtějí o předělání aspoň na 4 úseky nic slyšet.

Jan Hájek:
Za mne dobrý, vypadá to na originál DEHN dilataci a podpěra taky  ;).
Na svodech a v tomto místě to vidím jako zbytečné, pokud to bude nějak fungovat, tak spíše se to bude zavírat vahou drátu.

Pavel Horský:
Nevypadá to zase až tak moc zle, ale myslím, že je to naprosto zbytečné. U nás na objektu panelového domu ve kterém žiji, jsou svody délky cca 25m v pevných podpěrách ve vzájemné vzdálenosti 1m a nepozoruji, že by se mezi podpěrami dělo něco významně viditelného.

Václav Třetí:
Nevím, ale domnívám se, že to vlastnosti svodu spíše zhoršuje.

Před 40 léty se mi zadařilo vidět z dálky zhruba 15 m zafungování hromosvodu v objektu naproti tomu, u kterého jsem právě stál. Poměrně dlouhý zemědělský objekt se šesti svody byl zasažen do jednoho jímače uprostřed střechy a nejbližší svod k tomuto místu se ohřál natolik, že se silně prodloužil a udělal mezi podpěrami oblouky. Silně pršelo, takže bylo vidět odpařující se vodu a po chvíli se svod zase srovnal. Barva na něm byla opálená, ostatní svody se zřejmě zúčastnily odvodu proudu výrazně méně, v daném okamžiku jsem viděl ještě na tři další a ty se takto viditelně nehýbaly a také nebyla poškozená barva - to jsem prohlédl hned po bouřce. Objekt jsem znal, uzemnění bylo provedeno na pásovinu vedenou kolem celého obvodu zdiva, byla to velice poučná ukázka toho, jak je důležitý větší počet svodů.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana