Jak vhodně navrhnout bezpečnostní obvod pro hlídání krytu stroje?
Martin Kurka:
Někdy tak zákazník jedná z prozaických důvodů. Hlavní je důvod snadné údržby. Má pro dané měniče (PLC, regulátory ...) vyškolenou údržbu, má některé měniče na skladě jako univerzální náhradní díl.
Ono není jednoduché mít ve firmě pestrý zvěřinec průmyslové elektroniky, pro provoz je lepší se zaměřit na jednoho až dva výrobce a speciality použít jen tam, kde to technicky jinak nejde.
Kdysi měly měniče nanejvýše 128 parametrů, dnes jich mají i přes 2000 a jediný špatně nastavený může pohon odstavit. Výrobci se snaží o přednastavené sady parametrů pro typické úlohy, ale to je jen holá kostra umožňující nějaký kompromisní chod.
Umí-li údržba nahrát nastavení jedné výkonové řady měníčů, může si měniče sama měnit i v sobotu v 10 večer, kdy žádného externistu - specialistu neseženete.
Některé měniče umí klonovat parametry pomocí Compact Flash karty, ale pokud mají bezpečnostní funkce není to triviální postup jako u měničů bez bezpečnostních funkcí.
Měniče s bezpečnostními funkcemi jsou sice provozně a investičně výhodné, ale jejich nastavování a ladění je peklo. Bezpečnostní funkce jsou povinně zamčené hesly, jejich ztráta znamená odeslání měniče na opravu k výrobci.
Bezpečnostní funkce po jejich aktivování (u některých výrobců) zamknou i běžné parametry jako rampa a tím znemožní ladění pohonu za reálného chodu.
Z těchto důvodů občas zákazníci preferují údržbově průhlednější a pro ně provozně jednodušší řešení s měniči bez bezpečnostních funkcí a bezpečnost řešit odděleně i za vyšší cenu a větší zástavbový prostor v rozvaděči.
Dobrý kompromis je, když se může zákazník s dodavatelem dohodnout na typové řadě měničů od třeba dvou výrobců. Zákazník si nasmlouvá dodávku měniče včetně software a programovacího kabelu. Včetně předání parametrů měniče v záložním formátu na USB klíčence, nebo na CompatFlash kartě. A v návodu k údržbě si nasmlouvá zákazník kapitolu s popsaným postupem klonování měniče včetně uvedených hesel.
Jenže tenhle ideální stav funguje jen ve firmách, které umí vytvořit dobré poptávkové zadání nového stroje. Ve firmách, které hledí na úplné náklady třeba na 10-letý provoz a ne jen na nejnižší pořizovací náklady stroje. Pokud zadání tvoří jen sami ekonomové, dopadne to stejně špatně jako by je tvořili jen technici nebo jen technologové.
Velký význam v tom hraje interní technický standard firmy, každá firma by si jej měla vytvořit a mělo by být součástí každé smlouvy o nákupu stroje. Zejména technické vedení oddělení údržby by se mělo v každé firmě tímto směrem napřít, technický standard iniciovat a část z hlediska údržby sestavit. Jen tak si firma ušetří spoustu peněz, nervů a prostojů.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana