Jak pohlížet na proudové tolerance jističů ve vztahu dov. zatížitelnosti kabelů?
Zdeněk Dančák:
Pokud norma ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, tab 52.2 stanovuje, že například pro kabel CYKY 3x2,5mm2 je proudová zatížitelnost pro uložení A2 (kabel v trubce v izolované stěně) 18.5A, tak je správné použít pro jištění jistič B16A?
Jistič B16A musí alespoň hodinu přenášet 1,13xIn=18,08A
a nejpozději do hodiny musí vypnout při proudu 1,45xIn=23,2A.
Čistě teoreticky nižší proud, např. 23,1A může protékat neomezeně dlouho a není to vada. Jinými slovy, bez jakékoliv závady může kabelem protékat v takovém případě vyšší proud, než jaký stanovuje norma.
Norma ČSN 33 2000-5-52 ed.2 pod odstavcem B.52.6.2 má napsanou poznámku3, kterou stručně ocituji "....Dovolené proudy v tabulkách B52.1 až B52.21....se vztahují na trvalý ustálený provozní stav (zatěžovatel 100%)..."
Já vím, jedná se o nepravděpodobn ou zátěž, ale je možná. Co je tedy správné? S přísným pohledem by totiž nevyhověl pro výše uvedený typ uložení ani jistič B13A (1,45xIn=18,85A)
Jirka Š. Svejkovský:
Dovolené proudové zatížení je počítáno na jmenovitý proud jistícího prvku, nikoliv na vypínací.
Zdeněk Dančák:
Asi to tak bude. Když jsem se díval na výsledky v Sichru, tak pokud pro kabel vyjde zatížitelnost například Iz=18,5A, tak v I-t charakteristic e je hodnota dlouhodobé zátěže 25A (levá asymptota). Takže Sichr si nechává rezervu nejspíš pro tento případ.
Vesměs je zatížitelnost v I-t charakteristic e cca 1,35 až 1,4x vyšší jak jmenovitá zatížitelnost.
Zajímalo by mne však, zda je to takto přímo uvedeno i v textu normy. Nemusíte to hledat, stačí když napíšete, že víte s jistotou, že to z nějakého normativního textu plyne. Elektroinstala ce jsou totiž poměrné přísné na formality, tak bych očekával, že takový výklad v neprospěch bezpečnosti tam bude doslova uveden. Přeci jen norma ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 v tabulkách uvádí "hodnoty dovolených proudů v ampérech" a ne "dovolené jmenovité velikosti jistícího prvku mající XY vypínací charakteristik u".
Jiří_Hrubý:
Trvalé přetížení v bytové instalaci není příliš běžný jev.
Nebudu tedy řešit zásuvky a světla.
Bude-li se jednat o napájecí kabel, je předpoklad jej vhodně nadimenzovat právě s ohledem na požadovaný odběr a tedy i s ohledem na jištění.
Ib ≤ In ≤ Iz a zároveň I2 ≤ 1,45 x Iz (I obvodem, jističe, dov. zatížení, zaručené vyp.)
Karel Bělohlávek:
Citace: Jiří_Hrubý 10.02.2021, 21:07
Trvalé přetížení v bytové instalaci není příliš běžný jev.
Nebudu tedy řešit zásuvky a světla.
Bude-li se jednat o napájecí kabel, je předpoklad jej vhodně nadimenzovat právě s ohledem na požadovaný odběr a tedy i s ohledem na jištění.
Ib ≤ In ≤ Iz a zároveň I2 ≤ 1,45 x Iz (I obvodem, jističe, dov. zatížení, zaručené vyp.)
Výše uvedené vztahy jsou s vysvětlením uvedeny v 4-43 ed. 2, čl. 433.1.
Je tam i taková zajímavá poznámka s odkazem na národní přílohu NA:
Ochrana v souladu s tímto článkem nemusí v jistých případech ochranu zajistit, např. jestliže dojde k průchodu trvalého nadproudu menšího než I2. V takových případech by se mělo uvažovat o volbě kabelu s vyšším průřezem.
I2 je právě proud zajišťující účinné zapůsobení ochranného přístroje ve smluvené době. Nadproud bych v tomto případě definoval jako proud větší než In, což je jmenovitý proud jistícího prvku.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana